Nový portál Vatikánského rozhlasu

Jordánsko. Prvním bodem náročného programu druhého dne pouti Benedikta XVI. po Svaté zemi byla hora Nebo, z níž hleděl Mojžíš na Zaslíbenou zemi, potom posvěcení základního kamene první katolické univerzity arabského světa v Madabě, návštěva mešity a setkání s muslimskou obcí a podvečerní nešpory s kněžími, řeholnicemi a seminaristy pěti katolických ritů.

Hora Nebo
Vrcholek hory ve výšce 806 metrů nad mořem je od roku 1932 ve správě františkánů z kustodie Svaté země. Ty se zasadili o provedení archeologických prací, během niž byla objevena Mojžíšova bazilika ze 4. století nebo pět kostelů s nádhernými mozaikovými podlahami. Jak připomněl Benedikt XVI., v údolí Jordánu, který pod horou teče, Jan Křtitel připravoval cestu Pánu. Ve vodách Jordánu byl Ježíš po Janově křtu zjeven jako milovaný Otcův Syn a poté, co byl pomazán Duchem Svatým, zahájil svou veřejnou službu. A bylo to opět u Jordánu, odkud se evangelium začalo šířit nejprve prostřednictvím kázání a zázraků samotného Krista a potom, po jeho vzkříšení a vylití Ducha Svatého o Letnicích, také přičiněním jeho učedníků do všech konců světa.

?Tak jako Mojžíš jsme i my byli zavoláni jménem a vyzváni, abychom se denně vydávali na exodus z hříchu a otroctví směrem k životu a svobodě; byl nám též darován skálopevný příslib, který vede naše kroky. Ve vodách křtu jsme přešli z otroctví hříchu k novému životu a nové naději.?

Ve společenství církve, Kristova těla, už předem nahlížíme nebeské město, nový Jeruzalém, kde bude Bůh všechno ve všem. I my jsme pouti Božího lidu dějinami:

?Víme, že stejně jako Mojžíš ani my s největší pravděpodobností během svého života neuvidíme plné uskutečnění Božího plánu. Přece však máme důvěru, že svým nepatrným přínosem ve věrnosti povolání, které každý z nás dostal, přispějeme k narovnání cest Páně a k úsvitu jeho království. Víme také, že Bůh, který Mojžíšovi zjevil své jméno jako příslib, že bude stále po našem boku (srov. Ex 3,14), nám dá sílu vytrvat v radostné naději i uprostřed utrpení, zkoušek a soužení.? Benedikt XVI., který sám svou pouť po Svaté zemi definoval jako pouť míru, zdůraznil, že i jeho pouť je součástí tradice - sahající k prvopočátkům křesťanství - putovat na místa spojená s dějinami vyvoleného národa, s událostmi života Kristova i rodící se církve. Tato tradice vychází z touhy vidět, dotknout se a v modlitbě a rozjímání okusit místa požehnaná fyzickou přítomností našeho Spasitele, jeho požehnané Matky, apoštolů a prvních učedníků, kteří jej spatřili zmrtvýchvstalého.

? Již od počátků si církev v těchto zemích připomínala při liturgii velké postavy patriarchů a proroků na znamení svého hlubokého uznání jednoty obou zákonů. Kéž nám dnešní setkání vlije obnovenou lásku ke spisům Písma svatého a touhu překonat všechny překážky, které stojí v cestě smíření mezi křesťany a židy ve vzájemném respektu a ve spolupráci a službě onomu pokoji, ke kterému nás slovo Boží volá.?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI na hoře Nebo je ZDE

Univerzita v Madabě
Po návštěvě baziliky na hoře Nebo Svatý otec projel ulicemi města Madaba a pak požehnal základní kámen zdejší nové univerzity. Ta vzniká na přání latinského patriarchy Jeruzaléma Jeho Blaženosti Fouada Twala v jeho rodném městě. Madaba byla osídlena už před čtyřmi a půl tisíci let a v jedenadvacáté kapitole ji zmiňuje například 4. kniha Mojžíšova.

Univerzita, jejíž základní kámen papež požehnal, bude otevřená křesťanům i muslimům. Benedikt XVI. poděkoval těm , kdo mají zásluhu na jejím vzniku a ocenil úsilí Jordánského království zlepšovat výchovu a vyjádřil svou radost z toho, že se na ní spolupodílejí i křesťanské, zejména katolické a pravoslavné instituce. Univerzita v Madabě bude mít tři cíle:

?Rozvojem talentů a ušlechtilých vloh následných generací studentů je připraví pro službu širšímu společenství a pozvedne jejich životní standard. Tím, že bude studentům předávat poznání a vštěpovat jim lásku k pravdě, značně napomůže tomu, aby přilnuli ke zdravým hodnotám, a bude rozvíjet jejich osobní svobodu. Tato intelektuální formace konečně zjemní jejich kritické schopnosti, rozptýlí nevědomost a předsudky a pomůže jim osvobodit se ze zajetí, do kterých je uvrhují staré i nové ideologie. Výsledkem takového procesu bude univerzita, kde se nejen upevňuje přilnutí k pravdě a k hodnotám dané kultury, ale především pěstuje porozumění a dialog.?

Víra v Boha totiž ve skutečnosti nepotlačuje hledání pravdy, ale naopak je povzbuzuje.

?Náboženství se deformuje, když je donuceno sloužit nevědomosti a předsudku, pohrdání, násilí a zneužívání. Nejedná se pak pouze o převrácené náboženství, ale též o deformaci lidské svobody, omezování a zatemňování mysli.?

Aby k tomu nedošlo, je třeba podporovat výchovu, což je výrazem důvěry v dar svobody. Zralá víra v Boha pomáhá získávání a správnému užívání poznatků vědy. Užívání vědeckého poznání musí být vedeno světlem etické moudrosti. Připomněl Benedikt XVI. a povzbudil studenty Jordánska a sousedních oblastí, aby se zodpovědně věnovali řádné profesní a mravní formaci.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. v Madabě je ZDE

Tato první katolická univerzita v arabském světě je výrazem obrovského úsilí, které katolická církev v Jordánsku věnuje výchově. Katolíci zde spravují 97 základních a 26 středních škol, na nichž studuje více než 30 000 studentů nejen křesťanského vyznání.

Setkání papeže s muslimskou obcí
Z Madaby se pak papež vrátil do Ammánu, aby se setkal s představiteli islámu. To se konalo v mešitě Husajna Bin Talála, která nese jméno otce současného jordánského krále. Za doprovodu prince Ghazi bin Talala si prohlídl hášimovské muzeum při mešitě a v samotné mešitě ho přivítal její imám. Poté se v mimokultovních prostorách konalo setkání s náboženskými představiteli muslimů, diplomaty a rektory jordánských univerzit. Jak vysvětluje tiskový mluvčí Svatého Stolce, papež v mešitě nepronesl křesťanskou modlitbu ? nečiní tak nikdy na kultovních místech jiných náboženství.

Benedikta XVI. jménem všech přivítal princ Ghazi bin Talal, bratranec krále Abdaláha a jeho poradce pro náboženské záležitosti, který je jedním z čelních představitelů muslimsko ? křesťanského dialogu. A jeho jméno figuruje také mezi 138 islámskými osobnostmi, které v říjnu 2007 podepsaly otevřený dopis papeži a dalším křesťanským představitelům, na nějž posléze navázala řada muslimsko-křesťanských setkání. Loni v listopadu přijal prince bin Talala Benedikt XVI. ve Vatikánu.

Princ Ghazi bin Talal poděkoval za historicky třetí návštěvu papeže v mešitě i za vyjasnění řezenské přednášky, která v muslimském světě vyvolala kontroverze. Ocenil papežovu morální odvahu hlásat víru podle svědomí, nezávisle na dnešním světě. Ocenil také liberalizaci latinské mše a především papežovi encykliky o lásce a naději. Připomněl, že primát lásky k Bohu a k bližnímu je společný křesťanství a islámu.

Papež na oplátku poděkoval za podporu dialogu a výměny mezi náboženstvími a kulturami. Vyjádřil také znepokojení nad tím, že stoupá počet lidí, přesvědčených o tom, že náboženství není přirozeným tvůrcem jednoty, ale, že je nutně příčinou rozdělení, a prohlašují proto, že čím méně veřejné pozornosti se náboženství bude věnovat, tím lépe. ?Jistě nelze popřít, že mezi vyznavači odlišných náboženských tradic existují neshody, napětí a rozdělení. Není však i přesto třeba uznat, že skutečným katalyzátorem napětí a rozdělení a nezřídka také násilí ve společnosti je ideologická manipulace náboženství, motivovaná někdy politickými důvody??

V situaci, kdy se odpůrci náboženství snaží jeho hlas nejen umlčet, ale nahradit jej svým vlastním hlasem, je stále víc nutné, aby věřící byli věrni svým principům a své víře.

?Muslimové a křesťané se dnes právě kvůli břemenu společných dějin, tak často poznamenaných nedorozuměními, musí zasadit o to, aby byli známi a uznáváni jako ctitelé Boha věrní v modlitbě, horliví jednat a žít podle Božích nařízení, milosrdní a soucitní, důslední ve vydávání svědectví všemu, co je správné a dobré, a vždy pamětliví společného původu a společné důstojnosti každé osoby, která zůstává vrcholem stvořitelského Božího plánu se světem a dějinami.?

Jedním z úkolů, který na sebe mají křesťané a muslimové vzít, je kultivovat v kontextu víry a pravdy rozsáhlý potenciál lidského rozumu.

?Když lidský rozum pokorně svolí, aby byl očištěn vírou, není ve skutečnosti nijak oslaben, ale naopak posílen v odporu vůči předsudkům a ve snaze přesáhnout vlastní omezení. Lidský rozum je tak posílen v závazku sledovat svůj vznešený cíl služby lidstvu, formovat naše nejhlubší společné touhy a namísto manipulace či omezování povzbuzovat veřejnou diskusi.

Je nám připomínáno, že všeobecná lidská práva mají svůj původ v naší společné lidské důstojnosti a právě proto platí stejně pro každého muže a ženu, bez ohledu na jejich náboženskou, sociální nebo etnickou příslušnost. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že právo na náboženskou svobodu přesahuje otázku kultu a zahrnuje právo ? zejména menšin ? na rovný přístup k pracovnímu trhu a k ostatním sférám občanského života.?

- zdůraznil Benedikt XVI. a v závěru své promluvy pozdravil bagdádského patriarchu a v souvislosti s tím apeloval na mezinárodní společenství, politické i náboženské představitele, aby zajistili křesťanskému společenství Iráku základní právo na mírové soužití s vlastními spoluobčany.

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. na setkání s muslimskou obcí je ZDE

Nešpory

V podvečer Benedikt XVI. předsedal modlitbě nešpor s kněžími, řeholníky, řeholnicemi, seminaristy a zástupci církevních hnutí v katedrále sv. Jiří melchitské katolické církve. V ní Svatého otce přivítal patriarcha Řehoř III. Laham sídlící v Damašku. Nešpory byly slouženy v řeckomelchitském ritu s modlitbami v arabštině, angličtině, francouzštině, italštině a španělštině.

?Starobylý a živý poklad tradic východních církví obohacuje církev všeobecnou a nikdy nesmí být chápán jako pouhý předmět, který je třeba pasivně uchovávat. Všichni křesťané jsou povoláni, aby na Boží pověření odpovídali aktivně, jak to podle lidové pověsti dramatickým způsobem učinil svatý Jiří, aby druhým umožnili Boha poznat a milovat.?
Zdůraznil ve své homilii Benedikt XVI., který byl zvláště při odchodu přítomnými tak bouřlivě pozdravován, že ochranka měla značně ztíženou práci.

PLNÉ ZNĚNÍ homilie Benedikta XVI. je ZDE

Arabská média o papežově návštěvě
Arabská média pozorně sledují papežovu návštěvu Blízkého východu. Katarská televize Al Jazeera přenáší některá papežova vystoupení v přímém přenosu. Hlavní celostátní deníky v Jordánsku přinesly v sobotu obsáhlé zpravodajství o příjezdu Benedikta XVI. a návštěvu všeobecně hodnotí jako velmi pozitivní. Titulní stránka deníku Addustour uvádí papežova slova: ?Moje návštěva Jordánska je příležitostí k tomu, jak vyjádřit hlubokou úctu k muslimům a zdůraznit pozitivní přínos krále Abdullaha II. ke vzájemnému soužití muslimů a křesťanů.? Cituje také slova Jordánského krále: ?Doufáme v dialog, který uznává specifičnost naší náboženské identity a nemá strach před světlem pravdy.? Tentýž deník pak dává slovo také různým představitelům katolické církve v Jordánsku. Podobně i deník Alghad přináší několika stránkové zpravodajství. Deník Ala rab Alyawm cituje na titulní stránce řeckého pravoslavného biskupa Hannu z Jeruzaléma: ?Návštěva papeže je historickou událostí a je třeba zabránit Izraeli, aby ji zneužil pro své vlastní cíle.? Tentýž deník cituje mluvčího Jordánské vlády a ministra informací Al Sharifa: ?Papežova návštěva je náboženská a nikoli politická.? Jen jediný deník Al Rai přináší fotku, na níž má papež kolem krku tradiční šálu kefia, kterou nosí muži v Jordánsku a kterou Benedikt XVI. přijal během návštěvy centra Regina pacis pro hendikepovanou mládež. Stejný deník přináší také archivní fotku Pavla VI. z jeho setkání s králem Husajnem během první novodobé pouti Petrova nástupce do Svaté země v lednu roku 1964.

Další články z podrubriky Cesty mimo Itálii

(MaS)