Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

23.1.2011 

To sprosté slovo náboženství

Ondřej Krajtl

Jistý český senátor se nedávno v jednom rozhovoru vyjádřil, že náboženské otázky nepatří do politiky. Cituji: ?Náboženské otázky, byť by byly pro jednotlivce sebedůležitější, patří do soukromí a náboženských komunit, nikoli do politiky.?

Je to výrok podivný a nepochopitelný - ani ne tak proto, že jeho autor na základě zdůrazňování náboženských otázek vedl svou předvolební kampaň a zhusta pro ni využíval i ?náboženská shromáždění? - katolické bohoslužby. Ale představa, že lze oddělit náboženství od politiky, od veřejného života či lidských vztahů, je natolik absurdní, že působí jako z jiné planety.

Zkusme se na tuto mimozemskou hypotézu podívat nezaujatě, bez ohledu na vlastní náboženskou příslušnost a bez hodnotících znamének ?dobře? nebo ?špatně?. Co tedy současná společnost rozumí pod pojmem ?náboženství? a náboženské otázky? Nahlédnutí do internetové Wikipedie připomene, že ?náboženství je moderní souhrnný pojem pro velmi rozmanité soustavy bohoslužebných jednání, symbolů a představ, jimiž různá společenství vyjadřují svůj vztah k Bohu, bytostem nebo silám, které člověka přesahují. Každé náboženství má společné rituály nebo bohoslužby, určité představy o světě a místě člověka v něm a většina náboženství vyžaduje i určitou morálku.?

Tedy: I v té nejobecnější rovině lze konstatovat, že politika do náboženského života svých občanů vstupuje a náboženství zasahuje (a musí zasahovat) do politiky, jak je patrné z uvedené definice. Fakta očividná a zřejmá i jen pro průměrného pozorovatele dění ve světě či doma. Ale jen pro jistotu (a pro případné další české politicko-náboženské odborníky): Představy o světě a místě člověka v něm (tedy náboženství) úzce souvisejí s ekonomickým systémem země, zahraniční politikou, trestním řádem. I proto se politika prakticky všech zemí Evropské unie dnes zabývá náboženskými otázkami. Nutno přiznat, že ani ne tak křesťanskými jako muslimskými. Náboženské rituály například ovlivňují pracovní vztahy - státní svátky kryjící se s význačnými náboženskými slavnostmi, křesťanské velikonoce a vánoce, muslimský ramadán atd. Morálka pak ovlivňuje mezilidské vztahy a soužití na všech úrovních - lhaní, podvádění, krádeže, násilí? Nemám k dispozici žádná tvrdá data, ale domnívám se - na základě pozorování a vlastních zkušeností - že většina společnosti například nekrade v samoobsluze proto, že to zákon zakazuje, nýbrž proto, že se to nemá, není to slušné, není to morální. Hybnou silou společnosti je tedy spíše než legislativa morálka, morálka související s náboženstvím.

Z opačného pohledu - i výkon vrcholné politické funkce v tuzemsku lze považovat svého druhu za náboženství, alespoň ze sociologického hlediska. Čeští poslanci a další špičkoví politici mají své rituály, skrze něž vykonávají a potvrzují si vlastní moc, mají své představy o fungování země a místě člověka - občana v takovém systému (současné vrcholně-politické náboženství pravděpodobně přisuzuje občanům statut nemyslící dojné krávy, jak by se mohlo zdát na základě četby denního tisku). A konečně, také se jeví, že současná politická reprezentace má i svou morálku, lépe řečeno její morálkou je amorálnost. Tato ?morálka? se pak projevuje i na úrovni místních samospráv, kde korupce prostupuje vším, kde je stále běžnější pracovat pouze pro vlastní prospěch, nedodržovat dané slovo a rozlíceným občanům se vymlouvat stylem: ?Já nic, to všechno zastupitelstvo/rada města/předchozí vedení.? Narážíme zde vlastně na stejný problém jako v případě dnes už zapomenuté preambule Evropské ústavy. Západní civilizace je postavena na křesťanských hodnotách a morálce, byť se těmto základům v mnoha oblastech již značně vzdálila. Přesto je možné, moudré a slušné na tyto kořeny odkázat alespoň symbolickým gestem. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak - zdá se, že pro většinu našeho civilizačního okruhu pojem náboženství definitivně míří do kategorie sprostých slov, úchylky, o níž se ve ?slušné? společnosti nemluví. Otevírá se tak obrovské pole pro diskuzi proč, co tento stav zavinilo. Jistě, dějiny všech náboženství mají své temné stránky. Ale kvantitou i kvalitou je převyšují místa vznešená a krásná, myšlenky a skutky, které prokazatelně člověku i lidstvu prospěly a vedly k rozvoji, k lepšímu životu. Jak tedy pro nás věřící i pro _ty ostatní rehabilitovat náboženství? Co jsme podcenili, udělali špatně, co můžeme a máme dělat lépe? Jak prokázat, že společnost i politika náboženství potřebuje? Bude to těžké, nikoliv nemožné. A schválně říkám náboženství, protože i ?obecné křesťanské hodnoty?, na něž se v rozhovoru odvolává úvodem citovaný senátor, jsou jen a pouze projevem náboženství. Opatrným slovíčkařením, tak charakteristickým pro soudobý mediální populismus, se podstata věci neskryje a nezmění.

Onen senátor svými vyjádřeními prokázal dvě věci. Za prvé, že jsou mu zcela lhostejní ti, kteří jej zvolili do senátu právě pro zdůrazňování náboženských otázek v politice. Za druhé ukázal, že neví, co mluví. Striktní oddělení náboženství od politiky, alespoň ve verbální rovině, je charakteristickým rysem totalitních režimů. V demokratickém systému má náboženství své místo, a to i na politické úrovni. Je velmi smutné a zneklidňující, že dnes náboženství z politiky vykazuje člověk zvolený za stranu, která má ve svém názvu křesťanství.



Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti