Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

23.3.2011 

Sv. Vavřinec z Brindisi

Katecheze Benedikta XVI. z gen. audience, nám. sv. Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
S potěšením stále vzpomínám na velkolepé přijetí, kterého se mi dostalo v roce 2008 v Brindisi, městě, kde se roku 1559 narodil význačný Učitel církve, svatý Vavřinec z Brindisi. Toto jméno přijal po vstupu do kapucínského řádu Giulio Cesare Rossi. Již od dětství byl přitahován rodinou svatého Františka z Assisi. V sedmi letech přišel o otce, a matka jej svěřila do péče menší bratří konventuálů v onom městě. O pár let později se spolu s matkou přestěhoval do Benátek. A právě zde poznal kapucíny, kteří se v té době velkodušně dali do služeb celé církve, aby šířili velkolepou duchovní reformu, prosazenou Tridentským koncilem. Roku 1575 složil řeholní sliby a stal se bratrem kapucínem a roku 1582 byl vysvěcen na kněze. Již během církevních studií se vyznačoval výjimečnými intelektuálními kvalitami, jimiž byl obdařen. Snadno si osvojil starobylé jazyky: řečtinu, hebrejštinu, syrštinu i ty moderní: francouzštinu a němčinu, které ovládal vedle italštiny a latiny, kterou v té době mluvili plynně všichni kněží i představitelé kultury.

Díky znalosti tolika jazyků se mohl Vavřinec věnovat intenzivnímu apoštolátu mezi nejrůznějšími kategoriemi lidí. Byl působivým kazatelem, měl hlubokou znalost nejenom Bible, ale také rabínské literatury, takže i samotní rabíni žasli, obdivovali ho, vážili si jej a respektovali ho. Byl teologem pohrouženým do Písma svatého a církevních otců a dovedl mistrně vysvětlovat katolické učení i křesťanům, kteří zejména v Německu přijali reformaci. Svým jasným a klidným výkladem podával biblický a patristický základ všech článků víry, které zpochybnil Martin Luther. Mezi ně patří primát svatého Petra a jeho nástupců, božský původ episkopátu, ospravedlnění jakožto niterná proměna člověka, nezbytnost dobrých skutků ke spáse. Úspěch, kterému se Vavřinec těšil, nám umožňuje chápat, že také dnes je rozvoj ekumenického dialogu v konfrontaci s Písmem svatým, čteným v rámci tradice církve, neoddiskutovatelným prvkem zásadní důležitosti, jak jsem připomněl v apoštolské exhortaci Verbum Domini (č.46).

I ti nejprostší věřící, neobdaření takovým kulturním rozhledem, měli prospěch z přesvědčivých slov sv. Vavřince, který oslovoval obyčejné lidi, aby všechny vybízel k důslednosti vlastního života vzhledem k vyznávané víře. To je velká zásluha kapucínů a dalších řeholních řádů, které v 16. a 17. století přispěly k obnově křesťanského života a svědectvím vlastního života a svým učením hluboce pronikly do společnosti. Také dnes potřebuje nová evangelizace dobře připravené, horlivé a odvážné apoštoly, aby světlo a krása evangelia převážily nad kulturními vzorci etického relativismu a náboženské indiference a proměnily nejrůznější způsoby myšlení a jednání na autentický křesťanský humanismus. Je překvapující, jak mohl sv. Vavřinec z Brindisi nepřetržitě vykonávat tuto ceněnou a neúnavnou aktivitu kazatele v mnoha městech Itálie i v dalších zemích, třebaže přitom zastával obtížné a velice zodpovědné mise. V rámci kapucínského řádu byl totiž profesorem teologie, novicmistrem, několikrát provinciálem a generálním definitorem, a nakonec v letech 1602 až 1605 generálním ministrem řádu.

Kromě tolikeré práce Vavřinec s výjimečnou horlivostí pěstoval duchovní život, věnoval mnoho času modlitbě a zejména slavení mše svaté, která často trvala celé hodiny, kdy byl proniknut a pohnut památkou Umučení, Smrti a Zmrtvýchvstání Páně. Ve škole svatých se každý kněz může vyhnout nebezpečí aktivismu, tj. činnosti, která opomíjí hluboké motivace kněžské služby, jedině tím, že pečuje o vlastní duchovní život, jak bylo nejednou zdůrazňováno v průběhu nedávného Kněžského roku. Když jsem v katedrále v Brindisi, rodném městě svatého Vavřince, hovořil ke kněžím a seminaristům, připomněl jsem, že „čas modlitby je v životě kněze tím nejdůležitějším; dobou, v níž Boží milost nejúčinněji působí, přičemž uděluje jeho službě plodnost. Modlitba je primární služba, kterou je třeba poskytovat společenství. Bůh je proto první prioritou a vždycky si musíme vyhrazovat nezbytný čas k tomu, abychom byli s naším Pánem ve společenství modlitby.“ Vavřinec, ostatně, nezaměnitelnou vroucností svého stylu vybízí všechny, nejenom kněze, aby pěstovali život modlitby, protože jejím prostřednictvím mluvíme k Bohu a Bůh mluví k nám: „Ach, kdybychom brali zřetel na to, že Bůh je opravdu přítomen v nás, když k němu v modlitbě mluvíme - prohlašuje Vavřinec - a že opravdu naslouchá naší modlitbě, byť bychom se modlili jenom v srdci a v mysli; a že je nejenom přítomen a naslouchá nám, ba dokonce může a touží ochotně a s maximálním zalíbením vyhovět našim prosbám!“

Dalším rysem, který charakterizuje dílo tohoto syna sv. Františka, je jeho je nasazení pro mír. Jak papežové, tak katoličtí panovníci mu opakovaně svěřovali diplomatické mise, aby tišil roztržky a přispíval ke svornosti mezi evropskými státy, ohrožovanými v té době otomanskou říší. Morální autorita, které se těšil, z něho činila hledaného a respektovaného rádce. Dnes, stejně jako v dobách sv. Vavřince, má svět zapotřebí mírumilovné a mírotvorné muže a ženy. Každý, kdo věří v Boha, má být neustále zdrojem a tvůrcem pokoje. Právě během jedné z takovýchto diplomatických misí ukončil sv. Vavřinec svoji pozemskou pouť. Bylo to roku 1619 v Lisabonu, kam se vydal za španělským králem Filipem III., aby hájil zájmy neapolských poddaných sužovaných místními vládci.

Byl kanonizován roku 1881 a z důvodu své intenzivní a činorodé aktivity, rozsáhlému a harmonickému vědění si od papeže Jana XXIII. roku 1959 u příležitosti 400. výročí svého narození vysloužil titul Doctor apostolicus, apoštolský učitel. Svatému Vavřinci se tohoto uznání dostalo také proto, že byl autorem četných děl biblické exegeze, teologie a homiletických spisů. V nich přináší organické podání dějin spásy, soustředěných v tajemství Vtělení, nejvelkolepějším projevu Boží lásky k lidem. Kromě toho byl mariologem značného významu, autorem sbírky kázání o Matce Boží nazvané Mariale, kde vysvětluje jedinečnou roli Panny Marie, které jednoznačně přiznává titul Neposkvrněného Početí i spolupráci na Kristově vykupitelském díle.

S jemnou teologickou vnímavostí Vavřinec z Brindisi poukázal na působení Ducha svatého v životě věřících. Připomíná nám, že Třetí Osoba Nejsvětější Trojice svými dary osvěcuje a podporuje naši snahu žít poselství evangelia s radostí. „Duch svatý - píše sv. Vavřinec - činí jho Božího zákona sladkým a jeho tíži lehkou, abychom Boží přikázání dodržovali s velikou snadností, ba dokonce s potěšením.“

Chtěl bych tuto stručnou prezentaci života a učení sv. Vavřince z Brindisi doplnit zdůrazněním toho, že veškerá jeho aktivita byla inspirována velkou láskou k Písmu svatému, jehož rozsáhlé pasáže znal zpaměti, a přesvědčením, že naslouchání a přijímání Božího Slova způsobuje vnitřní proměnu, která nás vede ke svatosti. „Slovo Boží - píše - je pro rozum světlem a pro vůli ohněm, aby mohl člověk poznávat a milovat Boha. A pro vnitřního člověka, který žije skrze milost z Ducha Božího, je chlebem i vodou: ale chlebem, který je sladší než med a plástev medu, vodou, která je lepší než víno a mléko... Na srdce zatvrzelé v neřestech je kladivem, a proti tělu, světu, ďáblu je mečem, který ničí všechny hříchy.“ (Sermo Quadragesimalis 2: Opera Omnia 5,1, nn.48.50.52, viz modlitba se čtením z památky sv. Vavřince z Brindisi) Svatý Vavřinec z Brindisi nás učí, abychom měli rádi Písmo svaté, rostli v důvěrnosti vůči němu a denně pěstovali přátelský vztah k Pánu modlitbou, aby každý náš skutek, každá naše aktivita měla v Něm svůj počátek a cíl. To je zdroj, z něhož je třeba čerpat, aby každé naše křesťanské svědectví bylo zářivé a schopné vést lidi naší doby k Bohu.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
10.2.21 Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity
10.2.21 Modlitba v každodenním životě
3.2.21 Papež: Dialog mezi náboženstvími ať je naším každodenním úsilím
3.2.21 Modlitba v liturgii
27.1.21 Papež: Ideologie, vydávaná za záchranu lidstva, může přivodit jeho zkázu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti