Drazí bratři a sestry,
Slavností Letnic, která připadá na dnešek, se končí liturgická doba velikonoční. Velikonoční tajemství – utrpení, smrt, zmrtvýchvstání a nanebevstoupení Krista – totiž vrcholí mocným vylitím Ducha svatého na apoštoly, shromážděné spolu s Ježíšovou matkou Marií a dalšími učedníky. Byl to „křest“, křest Duchem svatým (srov.
Sk 1,5).
Skutky apoštolů podávají, že ráno na slavnost Letnic bylo večeřadlo naplněno hukotem jako když se přižene silný vítr a nad každým z nich se usadil jakoby jazyk z ohně (srov.
Sk 2,2-3). Sv. Řehoř Veliký komentuje: „Duch svatý dnes nečekaně a zvučně sestoupil na učedníky a svou láskou zevnitř proměnil mysl tělesných bytostí. Navenek se ukázaly jazyky jako z ohně, zatímco uvnitř začala planout srdce, poněvadž přijetím Boha ve vidění ohně, něžně vzplanula láskou“ (
Hom. in. Evang. XXX,1). Hlas Boží zbožštil lidský jazyk apoštolů, kteří tak byli uschopněni hlásat „polyfonicky“ jediné Boží Slovo. Dech Ducha svatého naplňuje vesmír, rodí víru, přitahuje k pravdě, vytváří jednotu mezi národy. „Hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý slyšel, jak jsou v jejich jazycích hlásány velké Boží skutky“ (
Sk 2,6.11).
Blahoslavený Antonio Rosmini vysvětluje, že „v den křesťanských Letnic Bůh promulgoval… svůj zákon lásky tím, že jej Duchem svatým vepsal nikoli do kamenných desek, ale do srdce apoštolů a prostřednictvím apoštolů jej potom sdělil celé církvi“ ( Catechismo disposto secondo l’ordine delle idee… … č.737, Turín 1863). Duch svatý, „Pán a Dárce života“ – jak recitujeme v Krédu – byl spojen s Otcem skrze Syna a dokončuje zjevení Nejsvětější Trojice. Pochází od Boha jako dech jeho úst a má moc posvěcovat, odstraňovat rozdělení a rozhánět zmatení způsobené hříchem. On, jenž je netělesný a nehmotný, rozdává božská dobra, nese živé bytosti, aby jednaly ve shodě s dobrem. Jako srozumitelné Světlo dává smysl modlitbě, propůjčuje rozmach evangelizačnímu poslání, zapaluje srdce toho, kdo naslouchá radostné zvěsti, inspiruje křesťanské umění a liturgickou melodii.
Drazí přátelé, Duch svatý, který v nás vytváří víru ve chvíli našeho křtu, nám umožňuje žít vědomě a souhlasně jako děti Boží podle obrazu Jednorozeného Syna. Také moc odpuštění hříchů je darem Ducha svatého, neboť když se večer o Velikonocích ukázal Ježíš apoštolům, dechl na ně a řekl: „Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny“ (Jan 20,23). Svěřme církev Panně Marii, chrámu Ducha svatého, aby žila stále z Ježíše Krista, Jeho Slova, Jeho přikázání a nepomíjivým působením Ducha Utěšitele hlásala všem, že „Ježíš je Pán“ (1 Kor 12,3).
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
