Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   23. 4. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Reportáže, reflexe, sloupky 

11.8.2011 

Objev hrobu sv. Filipa

Jak archeologie potvrzuje tradici

Johana Bronková

Na konci července vyvolala rozruch zpráva o objevu hrobu svatého apoštola Filipa. Pokaždé, když archeologie vynese na světlo fragment dějin, cosi prokazatelně autentického silně vystoupí proti tomu, čemu pouze věříme. Důvěryhodnost křesťanství v posledních desetiletích byla mnohokrát podpořena právě prací archeologů, k nelibosti těch, kdo by rádi šmahem a často tendenčně vypověděli křesťanství na pomezí mýtů, ság a legend.

Bylo tomu tak s objevy v Kumránu, s odhalením rybníka s pěti portiky v Jeruzalémě, s nápisy v Cesareji, s křížem objeveným pod popelem v Pompejích a Herculanu zachovaném jednou provždy erupcí Vesuvu v roce 79. Všechny novozákonní spisy mluví o období nepřesahujícím čtyři desetiletí, obsahují celou řadu odkazů na místa a osobnosti, vzájemně velmi dobře korespondují a lze v nich vysledovat odkazy ověřitelné v soudobých mimokřesťanských pramenech. Celá tradice je zakotvena ve velmi konkrétních faktech na hony vzdálených snůškám fantaskních dodatků a stranických interpretací.

Někteří se dnes domnívají, že skutečná víra je pouze taková, která zcela odhlíží od vnějších znamení. Ježíš ale nemluvil o slepé víře, nýbrž blahoslaví ty, kdo v pokoře rozpoznají jeho přítomnost ve znameních, která mají k dispozici, a uvěří důvěryhodným svědkům: taková je víra Církve. Pokud na to rezignujeme, musela by víra spočívat ve statickém rozhodnutí, zaležejícím zcela a jedině na jednotlivém člověku. První hlasatelé přece byli očití svědkové události. Protože je to Bůh, kdo se zjevuje člověku.

Profesor Francesco D´Andria, vedoucí týmu, který objevil antickou Hierapolis, citoval dávného bisupa Efesu, Polykrata, který kolem roku 190 napsal: „Také v Asii totiž odpočívají velké hvězdy, které povstanou v poslední den Pánova příchodu.... (mezi nimi) Filip, jeden z dvanácti apoštolů, který zesnul v Hierapolis (...) a také Jan (...), zesnulý v Efesu“. To, co bylo napsáno na konci 2. století, pro nás potvrdila archeologie jako výsledek trpělivé práce zahájené už v roce 1957 díky profesoru turínské polytechniky, Paolu Verzonemu, který jako první přišel s hypotézou existence Filipova hrobu na místě, kde byl posléze nalezen.

Naše doba, Bohu tolik vzdálená, dokonce i z důvodů považovaných některými za „vědecké“, ve skutečnosti poskytuje hledačům pravdy díky rozvoji lidského poznání skvělé nástroje. V roce 2001 tak badatel italské Národní rady pro výzkum (Consiglio nazionale delle ricerche), Giuseppe Scardozzi, na základě satelitních snímků okolí Pamukkale rozpoznal cestu dávných poutníků – našich tajemných spojenců v hledání pravdy, po staletí vedených vírou, jež se nespokojuje pouze s věděním, ale chce také vidět a dotýkat se – kteří se ubírali k hrobu apoštola Filipa. Právě v cíli této cesty začal kopat tým profesora D´Andrii. Výsledek je potvrzením tří faktů: předně – apoštol Filip byl pohřben právě tady, dále – je doložena tradice jeho úcty, a konečně – je potvrzen vlastní archeologický objev.

Filip pocházel z Betsaidy v Galileji. Patří mezi apoštoly zmiňované při zázraku rozmnožení chleba a ryb. Podle prof. D´Andrii se lze domnívat, že poutníci si apoštola připomínali právě v souvislosti s tímto Ježíšovým znamením. Jak vysvětluje archeolog, dříve než přišli k samotnému hrobu, přecházeli přes místo vyzdobené důmyslnou mozaikou znázorňující ryby (srov. Jan 6,5). Filip je dále představován jako znalec Písma (Jan 1,45). Díky jeho apoštolátu se Natanael (Bartoloměj) připojí k Dvanácti. Zvláště ve východní tradici jsou životy obou těchto apoštolů velmi provázány. A je to znovu Filip, kdo přivádí k Ježíši několik „Řeků“, prostřednictvím Ondřeje, krátce před rozhodujícími Velikonoci (Jan 12, 20-22). Z evangelijních zmínek vystupuje zkrátka jako muž schopný zprostředkovávat setkání s Ježíšem, i když zpravidla pokorně stojí v pozadí.

Tradice říká, že Filip hlásal v Sýrii a Frýgii. Kolem roku 61, za Neronovy vlády, jak píší Tacitus a Eusebius, zasáhlo město Hierapolis ničivé zemětřesení, které poškodilo celou oblast, včetně přilehlých dvou měst Kolos a Laodiceje, tvořící tehdy „trojměstí“. Laodicea byla jednou ze sedmi církví, o nichž čteme v Janově Apokalypse (Zj 3, 14-22). Do Kolos pak píše list apoštol, Pavel, ze svého římského vězení, tedy někdy kolem roku 60. Také list Filemonovi je napsán na konci prvního Pavlova římského věznění a je adresován křesťanům této oblasti, tak důležité pro první rozvoj křesťanství. Připomeňme také, že Efez je vzdálen pouhých 60 kilometrů a že také list sv. Pavla Efezanům je považován za „oběžník“, určený všem komunitám sídlícím v blízkém okolí.

V žádném z těchto listů se nemluví o katastrofě, která srovnala se zemí kvetoucí a důležitá města – a zároveň podle některých geologů byla důvodem vytrysknutí proslulých teplých pramenů, typických pro okolí dnešního Pamukkale. Lze to považovat za další z důkazů, že všechny tyto listy vznikly před tímto zemětřesením?
V každém případě Filip zemřel v Hierapolis. Podle některých za časů Tita (79-81), podle jiných už o dvacet let dříve, krátce po zemětřesení ve Frýgii, v kontextu Neronova pronásledování, v němž můžeme spatřovat pozadí apokalyptických proroctví a rozhodně stálo životy Petra i Pavla – a o několik let dříve, nicméně také za Nerona – rovněž Jakuba mladšího.

Podle tradice byl Filip popraven z rozhodnutí římského prokonzula, rozlíceného nad obrácením své ženy ke křesťanství. Tuto konverzi lze spojit se zprávou o uzdravení ženy uštknuté hadem. Jeden z pohanských kultů rozšířených v této oblasti uctíval právě ohromného hada.
Filip zemřel ukamenován a ukřižován. Můžeme doufat, že otevření hrobu přinese nějaké další informace. Lze ale očekávat, že otevře další otázku o místu uchovávání jeho ostatků. Je totiž známo, že ostatky sv. apoštolů Filipa a Jakuba (mladšího) byly v 6. století za papežů Pelagia a Jana III. přeneseny do Říma a uloženy v bazilice k tomu účelu vystavěné. Přestavěný chrám dnes nese dedikaci Dvanácti apoštolům. Nelze tedy vyloučit ani to, že hrob v Hierapoli byl už kdysi otevřen a že apoštolovi ostatky skutečně odpočívají v Římě.

Zpracováno na podkladě pramenů z internetového časopisu La Bussola Quotidiana a Osservatore Romano

Další články z podrubriky Reportáže, reflexe, sloupky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
15.12.18 Kamenná deska s Pilátovým jménem objevená před 57 lety
29.11.18 Židovští badatelé objevili Pilátův prsten



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv duben 24
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930     

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti