Zprávy
Začal výslech obžalovaného Paola Gabrieleho
 Vatikán. Včerejší tisková konference ohledně úniku důvěrných dokumentů Svatého stolce měla spíše odborný ráz. Kromě vatikánského tiskového mluvčího O. Federica Lombardiho na ní z velké části hovořil prof. Paolo Papanti-Pelletier, soudce tribunálu Městského státu Vatikán. Ten novináře informoval o zahájení výslechu bývalého papežského majordoma Paola Gabrieleho, který je obžalován z krádeže spáchané za přitěžujících okolností. Za tento trestný čin mu hrozí odnětí svobody od jednoho roku do šesti let – v případě jedné přitěžující okolnosti, resp. 2-8 let v případě dvou a více přitěžujících okolností.
Vyšetřování se zaměřuje na zjištění skutečnosti, zda zveřejněné dokumenty jsou autentické či falzifikáty a zda byly šířeny jednou osobou či vícero viníky. O. Lombardi zdůraznil, že Vatikán dosud nevydal dožádání o právní pomoc ze zahraničí. Obviněný Paolo Gabriele je ve vazbě již 13 dní a je umístěn do jedné ze čtyř vyšetřovacích místností v kasárnách vatikánské policie. Jedná se o místnost s příslušenstvím, okny, křížem na stěně, avšak bez televize. Jeho vazba může trvat 50 dní, prodloužitelných až na dvojnásobek. Bývalému blízkému spolupracovníkovi Benedikta XVI. je umožněna nedělní návštěva mše svaté na území Vatikánu. Prof. Papanti-Pelletier upozornil, že vyšetřování je s ohledem na obviněného neveřejné, jak tomu je (či by mělo být) i při italských soudních procesech. Na místo obviněného Gabrieliho Svatému otci při denních záležitostech pomáhá nový zaměstnanec – Sandro Mariotti, který Benedikta XVI. doprovázel také do Milána. Ředitel tiskového střediska Svatého stolce O. Lombardi poté důrazně popřel dvě informace, šířené různými sdělovacími prostředky. První se týká údajné spolupráce Paola Gabrieleho s vatikánským soudnictvím ještě před svým zatčením. Obviněný majordomus by se tak postavil do role „dvojitého agenta“. Tuto hypotézu tiskový mluvčí definoval jako „zcela nepodloženou a nepřijatelnou“ a označil ji za „pustý výmysl“. Další dementi se týká údajné vazby mezi kauzou nezvěstné vatikánské občanky Emanuely Orlandi a případy zneužívání nezletilých v bostonské diecézi, které vedly k odstoupení jejího arcibiskupa, kard. Bernarda Francise Law. Tuto vykonstruovanou spojitost označil vatikánský tiskový mluvčí za „bezpředmětnou a nedůstojnou“.
V reakci na trvalý mediální tlak v souvislosti s tzv. aférou vatileaks se množí projevy solidarity kardinálského kolegia. Bývalý ravennský arcibiskup, kard. Ersilio Tonini v italském tisku vybízí: „Nechme papeže v klidu. Odstupovat nebude. A proč by to také dělal?“ Ghanský kardinál Peter Turkson, předseda Papežské rady “Justitia et Pax”, se nedomnívá, že by v kardinálském sboru převažoval italský vliv. Rovněž tak odporuje vizi mocenského boje mezi italskými zaměstnanci kurie. Předseda Papežské rady pro výklad legislativních textů, kard. Francesco Coccopalermo doufá, že „církev z této zkoušky vyjde očištěna“. Německý kardinál Walter Brandmüller ve Frankfurter Allgemeine Zeitung vysvětluje, že v církevních dějinách se vícekrát opakovalo vyzrazení tajemství a šíření důvěrných dokumentů. Během prvního Vatikánského koncilu v letech 1870-71 byly například publikovány tajné dokumenty Svatého stolce v Německu. Ve třináctém století dokonce francouzský král Filip Sličný zfalšoval papežskou bulu, aby zdiskreditoval Bonifáce VIII, vysvětluje bývalý ředitel Papežského výboru pro historii.
(jag)
 odeslat článek  vytisknout článek
| 
