Sýrie.
Zatímco ženevská jednání o mírovém řešení syrského konfliktu vstoupila do svého pátého dne, křesťané v různých částech světa organizují modlitební vigilie za uneseného jezuitu O. Paola Dall´Oglio a další oběti únosů v Sýrii. Z Damašku telefonuje apoštolský nuncius v Sýrii, mons.
Mario Zenari:
„O Otcovi Dall´Oglio nemáme žádné zprávy. Byl unesen právě před šesti měsíci. Stejně tak za několik týdnů uplyne rok od únosu další dvou kněží poblíž Aleppa, jednoho z arménské katolické a druhého z řecké pravoslavné církve. Devět měsíců jsou nezvěstí dva pravoslavní biskupové Aleppa. Občas probleskne nějaká zpráva o unesených řeholnicích z kláštera sv. Tekly. Prý se jim daří dobře, jsou zadržovány v městečku Abrud. To je trochu odlišný případ. Občas jim povolí telefonovat jiným lidem nebo spolusestrám.“
Je ovšem nutné zdůraznit, že únosy se týkají stovek, ne-li tisíců osob, a mají různou typologii, pokračuje nuncius Zenari. Lidé mizí z kvůli výkupnému, z politických důvodů, nebo kvůli neznámým příčinám – jako v případě zmíněných duchovních. Co v této situaci dělá katolická církev?
„Plní své náročné poslání a zůstává místním lidem nablízku – jak křesťanům, tak příslušníkům jiných náboženství. Kromě materiální podpory je zásadní pomocí naše přítomnost – sdílíme toto děsivé drama, které všichni prožíváme.“
Před zahájením mírové konference v Montreaux jste vyzýval, aby se jí všechny strany zúčastnily tak, jako by vyhledaly matku na smrtelné posteli. Odkazoval jste právě na “matku Sýrii”. Jak nyní jednání hodnotíte?
„Již od počátku bylo zřejmé, že tato konference narazí na nepřekonatelné obtíže. To, že se bojující strany sešly u jednoho stolu, je sám o sobě úspěch. Každý malý krok má význam. Jako křesťané a jako věřící musíme toto mírové úsilí doprovázet modlitbou. Více než kdy jindy si uvědomujeme, že potřebujeme Boží pomoc, abychom obdrželi dar míru, který je svěřen lidské zodpovědnosti. Nikdy nesmíme polevit v naději, ačkoliv nastanou ještě mnohé těžké okamžiky. Nejdůležitější kroky jsou nyní humanitární – není tu jen zubožené obyvatelstvo Homsu, asi tři až tři a půl tisíce lidí, kteří žijí více než půldruhého roku v obležení. Je mezi nimi asi 65 křesťanů a jeden stařičký holandský kněz, jezuita, který s nimi zůstal. Kromě nich je tu dva a půl milionu obyvatel, kteří zažívají obdobnou situaci a jsou vyloučeni z nutné a urgentní humanitární pomoci.“
Upomíná apoštolský nuncius v Damašku, arcibiskup Mario Zenari.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
