Nový portál Vatikánského rozhlasu

Washington. Zatímco na západě je potlačování náboženské svobody projevem hluboké krize identity, na Středním východě dosáhlo pronásledování křesťanů nevídaných rozměrů. Arcibiskup Francis A. Chullikatt, apoštolský nuncius při OSN, o tom mluvil 11. února při veřejné debatě na washingtonském Kapitolu, které se účastnilo několik výborů americké Sněmovny reprezentantů (Výbor pro zahraniční záležitosti, Podvýbor pro Afriku, pro globální zdraví, pro globální lidská práva).
Náboženská svoboda je prvním a základním lidským právem, z něhož se odvíjejí všechna další, shrnul vatikánský reprezentant katolické stanovisko. Tato svoboda je „posvátným a nezcizitelným právem“, a tedy její zachovávání stojí v jádru zodpovědnosti Spojených národů, připomíná arcibiskup Chullikatt. Svůj projev pak rozdělil do dvou částí: první věnované situaci křesťanů na Středním východě a druhé zaměřené na úlohu OSN v ochraně náboženské svobody:

„Na Středním východě zuří nehorázné a obecně rozšířené pronásledování křesťanů. Nevyhýbá se žádnému křesťanovi, ať už je nebo není Arab. Malá leč významná komunita arabských křesťanů se stává cílem trvalého trýznění výlučně kvůli svému náboženství.“

Arcibiskup Chullikat připomíná „už téměř zavedenou tradici“ útoků na katolická místa bohoslužeb o vánoční vigilii. Je stále zřejmější – dodává – že jednotlivé vlády nezahrnují garanci náboženské svobody mezi základní lidská práva. Útoky na věřící mají často dokonce formu otevřeného pronásledování ze strany státních autorit. Podle statistik každý rok přichází o život kvůli své víře více než 100 tisíc křesťanů. K tomu pak přistupují jiné formy útlaku a nátlaku, které se objevují i v tradičně křesťanských západních zemích, kde dochází k marginalizaci křesťanství ve veřejném životě, vytěsňování jeho historického a sociálního významu, ba dokonce k omezování křesťanů v sociální a charitativní službě. To vše se děje v zemích, kde je svoboda a lidská práva „papírově“ chráněna – podotýká vatikánský nuncius a dodává, že každá vláda by měla zaručit náboženskou svobodu pro každého nejen v zákoníku, ale také v praxi. S náboženskou svobodou pak úzce souvisí respekt k výhradě svědomí“.

„Výhrada svědomí je založena na náboženských, etických a morálních důvodech a na univerzálních požadavcích lidské důstojnosti. Jako taková je pilířem každé vskutku demokratické společnosti a právě z toho důvodu ji občanský zákoník musí vždy a všude uznávat a chránit. Tyto kroky totiž zajišťují nejen lidskou důstojnost, ale také důstojnost demokratických institucí.“

Pokud jde o roli Spojených národů, vatikánský reprezentant připomněl, že náboženskou svobodu garantují základní nástroje mezinárodního práva a další dokumenty, včetně Všeobecné deklarace lidských práv (čl. 18 (1948)). Přesto úsilí a úmysly mnoha lidí dobré vůle, s nimiž se lze setkat na mezinárodní platformě, nenacházejí odpovídající odezvu. Arcibiskup Chullikat proto vybízí, aby zejména členské státy OSN, zvláště ty, které mají vůdčí roli, jako Spojené státy, podnikly rozhodné kroky k pevnějšímu zajištění náboženské svobody po celém světě.
Na závěr svého vystoupení na washingtonském Kapitolu, arcibiskup Chullikat poděkoval dolní komoře amerického parlamentu za pozvání a dodal: „Věříme, že vaše země dostojí své vlastní Ústavě a ukáže svou váhu na každém fóru, které se zasazuje za to, aby se skoncovalo s narušováním tohoto nejzákladnějšího z lidských práv.“

(job)