Nový portál Vatikánského rozhlasu

v uplynulých dnech, jak víte, jsem vykonal pouť do Svaté země. Pro církev to byl velký dar, za který děkuji Bohu. On mne vedl do této požehnané země, která byla svědkem Ježíšovy historické přítomnosti a kde došlo k událostem, jež jsou zásadní pro judaismus, křesťanství a islám. Znovu ze srdce děkuji Jeho blaženosti, patriarchovi Fouad Twalovi, biskupům různých ritů, kněžím a františkánům Kustodie Svaté země. Tito františkáni jsou výborní! Jejich práce je překrásná. Moje vděčnost patří rovněž jordánským, izraelským a palestinským představitelům, kteří mě přijali velice zdvořile a řekl bych také přátelsky, jakož i všem, kdo spolupracovali na realizaci této návštěvy.

1. Hlavním účelem této pouti bylo připomenout 50. výročí historického setkání papeže Pavla VI. a patriarchy Athenagora. Byla to vůbec první návštěva Petrova nástupce ve Svaté zemi. Pavel VI. tak zahájil v době konání Druhého vatikánského koncilu zahraniční cesty papežů soudobé epochy. Prorocké gesto římského biskupa a konstantinopolského patriarchy je úhelným kamenem obtížné, ale slibné cesty jednoty všech křesťanů, jež od té doby učinila významné kroky. Moje setkání s Jeho Svatostí Bartolomějem, milovaným bratrem v Kristu, bylo vrcholným momentem návštěvy. Společně jsme se modlili u Ježíšova hrobu a spolu s námi rovněž pravoslavný řecký patriarcha Jeruzaléma Theofilos III., arménský apoštolský patriarcha Nourhan a další arcibiskupové a biskupové různých církví a společenství, občanští představitelé a mnozí věřící. Na tomto místě, kde zazněla zvěst Vzkříšení, jsme vnímali veškerou hořkost a bolest rozdělení, která mezi Kristovými učedníky dosud existují. Působí opravdu mnoho zla a bolesti v srdci. Ještě jsme rozděleni. Právě v onom místě, kde zazněla zvěst Vzkříšení a odkud nám Ježíš dává život, jsme stále ještě trochu rozdělení. Při této bohoslužbě prostoupené vzájemným bratrstvím, úctou a srdečností, jsme však především vnímali mocný hlas Vzkříšeného Dobrého Pastýře, který chce ze všech svých ovcí učinit jediné stádce. Cítili jsme touhu uzdravit dosud otevřené rány a vytrvale pokračovat na cestě k plnému společenství. Ještě jednou, jako to učinili předchozí papežové, prosím o odpuštění za to, čím jsme k těmto rozdělením přispěli, a prosím Ducha svatého, aby nám pomohl uzdravit zranění, která jsme způsobili bratřím. V Kristu jsme všichni bratři. S patriarchou Bartolomějem jsme přátelé, bratři, a sdíleli jsme vůli společně putovat a snažit se dělat vše, co můžeme už dnes: společně se modlit, společně pracovat pro Boží stádce, usilovat o pokoj, opatrovat stvoření… je tolik věcí, které máme společné. Máme jít dál jako bratři.

2. Druhým účelem této pouti bylo dodat tomuto regionu povzbuzení na cestě k pokoji, který je darem Božím a zároveň přičiněním lidí. Učinil jsem tak v Jordánsku, Palestině a Izraeli, vždy jako poutník ve jménu Boha i člověka a přitom jsem choval v srdci velký soucit se syny této země, jejichž soužití je již dlouho poznamenáno válkou a kteří mají právo konečně zakusit pokoj! Proto jsem vybízel věřící křesťany, aby se s otevřeným a poddajným srdcem nechali „pomazat“ Duchem svatým, který dává schopnost konat gesta pokory, bratrství a smíření. Duch umožňuje zaujímat tyto postoje k lidem různých kultur a náboženství v každodenním životě a tak vytváří „tvůrce“ pokoje. Pokoj se vytváří řemeslně. Neexistuje mírový průmysl, nikoli. Vytváří se každý den, řemeslně a také se srdcem otevřeným k seslání tohoto Božího daru. Proto jsem vybízel věřící křesťany, aby se nechali pomazat.

V Jordánsku jsem poděkoval jeho představitelům i tamějšímu lidu za jejich úsilí při přijímání početných uprchlíků přicházejících z válečných oblastí, za humanitární nasazení, které si zasluhuje a žádá stálou podporu mezinárodního společenství. Byl jsem zasažen velkodušností jordánského lidu v péči o uprchlíky, kteří v tak velkém počtu prchají před válkou v oné oblasti. Pán ať hojně žehná tomuto pohostinnému lidu! A my se modleme, aby Pán této pohostinnosti žehnal, a žádejme na mezinárodních institucích, aby pomohly tomuto lidu v práci, kterou odvádí. Během této pouti i při jiných příležitostech jsem vybízel zainteresované představitele, aby pokračovali ve snaze o zmírnění napětí na Blízkém východě, zvláště v mučené Sýrii, jakož i v dalším hledání rovného řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Proto jsem pozval prezidenty Izraele a Palestiny, muže a tvůrce pokoje, aby se přišli do Vatikánu modlit spolu se mnou za pokoj. A prosím i vás, abyste nás nenechali samotné, modlete, aby Pán udělil mír oné požehnané zemi. Počítám s vašimi modlitbami, hodně se modlete, aby nadešel pokoj.

3. Tato pouť do Svaté země byla také příležitost utvrdit ve víře křesťanská společenství, která nemálo trpí, a vyjádřit vděčnost celé církve křesťanům, kteří žijí v oné oblasti a na celém Blízkém východě. Tito naši bratři jsou odvážnými svědky naděje a lásky, „solí a světlem“ oné země. Svým životem víry a modlitby, ceněnými výchovnými a dobročinnými aktivitami se přičiňují o smíření a odpuštění a přispívají k obecnému dobru společnosti.

Touto poutí, která byla opravdu Pánovou milostí, jsem chtěl přinést slovo naděje, kterou jsem však také sám přijal! Dostalo se mi jí od bratří a sester, kteří doufají „proti vší naději“ (Řím 4,18) skrze četná utrpení jako jsou ta, která prožívají ti, kdo uprchli ze své vlasti kvůli konfliktům, a ti, jimiž se pohrdá kvůli jejich víře v Krista. Buďme jim nadále nablízku! Modleme se za ně a za pokoj ve Svaté zemi a na celém Blízkém východě. Modlitba celé církve ať je také oporou na cestě k plné jednotě křesťanů, aby svět uvěřil v lásku Boží, která v Ježíši Kristu přišla přebývat mezi nás.

A nyní vás všechny vyzývám ke společné modlitbě. Prosme spolu Matku Boží, Královnu míru, Královnu jednoty mezi křesťany, Matku všech křesťanů, aby nás a celý svět obdařila pokojem a provázela nás na této cestě jednoty. Zdrávas Maria…

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Generální audience