Vatikán.
Snadná je modlitba prosby o milosti, obtížnější je modlitba chvály. Teprve ta je však modlitbou pravé radosti – řekl papež František v kázání při ranní mši v kapli Domu sv Marty.
Papež se v homilii soustředil na první čtení z listu Efesanům (1,1-10), ve kterém sv. Pavel pronáší radostný hymnus k Bohu. „Jde o modlitbu chvály – poznamenal František – modlitbu, kterou nekonáme tak běžně. Chválit Boha je však čirá nezištnost, jež umožňuje vejít do velké radosti.“
„Dovedeme se výborně modlit, když o něco prosíme, a také když Pánu děkujeme, avšak modlitba chval je pro nás poněkud obtížná. Není tak obvyklé Pána chválit. Lépe to můžeme vnímat, když se upamatováváme na to, co Pán v našem životě učinil: »V Něm – v Kristu si nás vyvolil ještě před stvořením světa.« Buď pochválen Bože, protože jsi mne vyvolil! Je to radost z jemné otcovské blízkosti.“
„Tuto radost – pokračoval papež – nám přináší modlitba chvály, abychom byli před Pánem šťastní. Vynasnažme se ji znovu nalézt! – vyzval František. Východiskem je však právě upamatování se na toto vyvolení: Pán si mne vyvolil před stvořením světa. Nelze to však pochopit!“
„Nelze to pochopit a nelze si ani představit, že Pán mne znal před stvořením světa a že moje jméno bylo v Pánově srdci. Taková je pravda! Toto je zjevení! Pokud tomu nevěříme, nejsme křesťané! Možná budeme prostoupeni teistickou religiositou, ale nebudeme křesťané! Křesťan je vyvolený, křesťan je v Božím srdci vyvolen před stvořením světa. Také toto pomyšlení dá našemu srdci radost: jsem vyvolený! Dodá nám jistotu!“
„Naše jméno – podotkl papež – je v srdci Božím, v útrobách Boha jako je dítě ve svojí matce. Je to naše radost, že jsme byli vyvoleni. Je to něco, co nelze pochopit jenom hlavou, ba ani jenom srdcem. Pro pochopení musíme vejít v mystérium Ježíše Krista. Tajemství milovaného Syna: »V něm máme vykoupení skrze jeho krev... s veškerou moudrostí a prozíravostí nás totiž seznámil s tajemstvím své vůle«. A to je třetí krok: vejít do tajemství.“
„Když slavíme eucharistii, vstupujeme do tohoto tajemství, které nelze pochopit úplně: Pán je živý, je s námi, tedy, ve svojí slávě, ve svojí plnosti a znovu dává svůj život za nás. Tomuto vstupnímu kroku do Tajemství se musíme denně učit. Křesťanem je žena, je muž snažící se vejít do Tajemství. Mystérium nelze kontrolovat. Je to Tajemství! Já vstupuji.“
„Modlitba chval – uzavíral papež – je tedy především modlitbou radosti, dále modlitbou upamatování. Kolik toho jen Pán pro mne učinil! S jakou něhou mne provázel, jak se snížil, sklonil se jako se sklání k dítěti tatínek, aby jej učil chodit! Modleme se nakonec k Duchu svatému, aby nám daroval milost vejít do Tajemství, zejména když slavíme eucharistii.“
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
