Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Sobotní jednodenní apoštolská cesta do Sarajeva měla nabitý program a přinesla několik velice silných okamžiků. V bilančním rozhovoru pro Vatikánský rozhlas na ně upozorňuje ředitel Tiskového střediska Svatého stolce, O. Federico Lombardi:

“Všech pět bodů programu v Sarajevu bylo navýsost důležitých, ačkoli je zřejmé, že z emotivního hlediska nejvíce oslovila a zaujala setkání s klérem v sarajevské katedrále a závěrečné večerní setkání s mladými lidmi. Celkem se dalo předpokládat, že papež odloží připravenou promluvu, aby mohl vystupovat zcela bezprostředně, mluvit spatra a intenzivně se vyjádřit k prožitku daného okamžiku. Nelze tedy říci, že by jedno setkání bylo důležitější než druhé. Stěžejním okamžikem jistě bylo slavení eucharistie s celým katolickým společenstvím v Sarajevu. Ale také mezináboženské setkání mělo vysokou úroveň a vystoupení představitelů jiných náboženství byla skutečně kvalitativně vynikající. Každý přítomný chápal, že práce tamní Rady pro mezináboženské záležitosti je dlouhodobá, má daleké perspektivy a jde do hloubky srdce na základě víry, a nikoli v závislosti na politických či ekonomických zájmech. Papež do Sarajeva přijel jako poutník míru a dialogu, jak sám prohlásil, a při všech setkáních – od politických po náboženské představitele, od katolické komunity po mládež – vyjadřovalo jeho poselství krajní jednotu.“

Před osmnácti lety při návštěvě Jana Pavla II. byly ještě na Sarajevu patrné válečné rány. Nyní František mluvil o novém Sarajevu jako modelu svornosti pro celý svět. Dialog se tak stává klíčovým slovem tohoto pontifikátu jak v Římě, tak při mezinárodních cestách.

“Ano. Papež je skutečně postavou, která kulturu setkávání podporuje již svou přítomností, kromě svých slov. Také v sobotu bylo zjevné, že kromě formulací obsažených v promluvách, jeho samotná přítomnost lidsky důvěryhodného náboženského představitele, kterého si váží všechny národy dnešního světa, povzbuzuje k tomu, aby se podnikly kroky kupředu v situacích, které se nadále jeví jako velice obtížné. Opakovaně vyslovil slovo „naděje“ – obrátil se k řeholníkům s výzvou, aby se zaměřili na pastoraci naděje, mladým lidem řekl, že mají být nadějí své země. Vskutku dával smysl a radost životu ve městě, které z velké části obnovilo svůj vzhled po válečném ničení, tak, aby toto město nalezlo své povolání v budování společenství. Toto společenství se vyznačuje růzností svých složek, ale také jejich pokojným a harmonickým soužitím. A to vše papež vyslovil, zatímco naše paměť ještě z větší části utkvěla v představě Sarajeva jako symbolu války a rozdělení.“

Hodnotí O. Federico Lombardi sobotní apoštolskou cestu papeže Františka do hlavního města Bosny a Hercegoviny.

(jag)