Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. O zvláštní papežskou audienci dnes požádali italští podnikatelé, nositelé Řádu za pracovní zásluhy. Tento rytířský řád ustavil na počátku 20. století král Viktor Emanuel III. jako uznání za výjimečnou pracovní kulturu a etiku. Dnes jej udílí italský prezident u příležitosti svátku založení republiky (2.6.). Za dobu existence řádu se počet jeho nositelů blíží ke třem tisícům, sdruženým v italské Národní federaci rytířů práce.

Petrův nástupce ocenil úsilí přítomných podnikatelů o vytváření pracovních příležitostí, zejména pro mládež.

“Nezaměstnanost mládeže je skutečnou sociální metlou, protože mladého člověka zbavuje zásadního prvku, nutného k jeho realizaci, a ekonomický svět obírá o přínos čerstvých sil, jakými mladí lidé jsou. Svět práce by měl nedočkavě vyhlížet mladé lidi, kteří po odborné přípravě touží pracovat a vyniknout. Avšak mnozí z nich naopak často slyší odpověď, že jich není třeba. To je příznak vážné funkční poruchy, kterou nelze přikládat pouze příčinám na globální a mezinárodní úrovni.“

Obecného dobra, které je konečným cílem společného žití, nelze dosáhnout pouhým zvyšováním výdělků a výroby, nýbrž jeho neodmyslitelným předpokladem je aktivní zapojení všech subjektů sociálního těla.

“Sociální učení církve neustále upozorňuje na toto základní měřítko: Středem rozvoje je člověk, dokud zde budou existovat pasivní nebo vyloučení mužové či ženy, nebylo plně dosaženo obecného dobra. (…) Práce musí mít sociální dopad, být schopna lidi zapojit a svěřit jim zodpovědnost, podpořit jejich podnikavost, tvořivost a zájem. To vše má pozitivní účinky na nové generace a přispívá k tomu, aby společnost opětovně začala pohlížet vpřed, nabízela perspektivy a příležitosti, a tudíž naději v budoucnost.“

Kromě sociální úlohy práce existuje také její etický rozměr, poznamenal dále Svatý otec. Ekonomie umožňuje autentický rozvoj pouze tehdy, je-li ukotvena ve spravedlnosti a zákonnosti, nevylučuje jedince ani národy, je vzdálena korupci a nečestnosti a nezanedbává péči o přirozené prostředí.

“Uplatňování spravedlnosti – jak nás moudře učí Bible – nespočívá pouze v tom, že se zdržujeme ničemností a nedodržování zákona, i když už to je hodně! Jde ještě dál. Skutečně spravedlivý je ten, kdo, kromě respektování pravidel, vědomě a záměrně jedná ve prospěch všech lidí, nehledě na svůj vlastní. Spravedlivý je člověk, kterému leží na srdci osud chudších a méně obdařených lidí, kdo neúnavně jedná a vymýšlí stále nové cesty v oné kreativitě, která je tak důležitá. Přejeme si, aby všichni představitelé ekonomického sektoru a všichni občané uskutečňovali spravedlnost v tomto jejím plném významu“.

Závěrečné požehnání Petrův nástupce udělil na přímluvu sv. Benedikta z Nursie, patrona rytířů práce.

(jag)