Rádio Vaticana

Vatikán/Portugalsko. Současná migrace do Evropy je pouze špičkou ledovce, prohlásil papež František v rozhlasovém rozhovoru pro portugalské „Radio Renascenca“. Poskytl jej na žádost vatikanistky Aury Miguelové, která pracuje po boku papežů bezmála třicet let. Dnes odvysílaný rozhovor vznikl při nedávné návštěvě portugalských biskupů u Svatého stolce a papež v něm vychází z jednoho doporučení, které dal tamní biskupské konferenci. Vybídl ji totiž k pečlivější přípravě katechezí pro mladé lidi a vůbec k pozornosti vůči mladé generaci.

“Katecheze je ponaučením pro život, a proto musí mluvit třemi jazyky – řečí hlavy, srdce a rukou. To znamená myslet, cítit a konat to, co cítí.“

Svatý otec se dále zmiňuje o plánované apoštolské cestě do Fatimy. Portugalské poutní místo oslaví v příštím roce sté výročí tamních mariánských zjevení. Papež portugalské posluchače vyzval, aby se modlili v souladu s doporučeními Panny Marie, pečovali o své rodiny a dodržovali přikázání.

”Je zajímavé, že se Matka Boží vždy zjevuje dětem, prostým duším.”

Doplnil František. V souvislosti se žadateli o azyl papež řekl: „Vidíme uprchlíky a nebohé lidi, kteří utíkají před válkou a hladem, ale to je pouze špička ledovce.”

”Hlavní příčinou je špatný a nespravedlivý sociálně ekonomický systém. Také v souvislosti s ekologickou a politickou krizí platí, že ve středu systému nestojí člověk. Panující hospodářský systém do středu umístil bůžka peněz, to je moderní modla.”

Papež upřesnil, že je nutné hledat skutečné kořeny stávající situace. V případě hladu je nezbytné vytvářet pracovní příležitosti. Pokud je příčinou válka, je třeba usilovat o mír. Svět dnes válčí sám proti sobě, podotkl římský biskup a varoval před manipulací a ideologickou interpretací migrace. Je důležité přijímat lidi takové, jací jsou, zdůraznil dále papež, který připomenul svou vlastní minulost emigrantského syna. Podle jeho soudu Argentinu nikdy nezachvátil strach z cizinců, a proto dokázala přijmout a začlenit četné přistěhovalce nejenom z Evropy. Poté se opětovně vrátil ke své nedávné žádosti, aby každá evropská katolická farnost přijala alespoň jednu uprchlickou rodinu.

„To neznamená, že by se migranti měli nastěhovat na faru. Farní společenství má spíše hledat malý pozemek na stavbu, anebo uspořádat sbírku na pronájem skromného bytu, aby uprchlická rodina měla střechu nad hlavou a mohla se zapojit do života společnosti.”

František v interview rovněž projevil znepokojení nad extrémismem tzv. Islámského státu. Vysvětlil, že spolu s uprchlíky se do Evropy mohou dostat také extrémisté. „Pouhých 400 km od Sicílie působí neuvěřitelně kruté teroristické jednotky. Existuje nebezpečí jejich infiltrace, vůči kterému není odolný ani Řím“. Přesto papež míní, že přicházející uprchlíky je třeba přijímat i přes všechna bezpečnostní opatření, protože nám to přikazuje Bible. Papež dále v rozhovoru poukazuje na blahobyt evropských států, který podle jeho soudu vede k nízké porodnosti a opuštěnosti starých lidí.

“Myslím, že dnes před Evropou stojí velká výzva: být skutečnou matkou Evropou, a nikoli babičkou. Evropa má mimořádnou a staletou kulturu a musí si opět vydobýt vedoucí místo v koncertu národů. Měla by se znovu stát ukazatelkou cesty, neboť k tomu má nezbytnou kulturu. Evropa nezemřela! Je z ní tak trochu babička, ale může se zase stát matkou!“

Za jednu z evropských chyb papež označil skutečnost, že světadíl nechce uznat svou identitu, totiž křesťanské kořeny. Avšak chyb se dopouští každý, dodal, a Evropa má dosud čas vše nově promyslet. Kromě všeobecně rozšířené korupce František v rozhovoru upozornil na převládající individualismus. Je výsledkem výchovy, která dětem dopřává naprostou volnost a neklade jim do cesty jakékoli překážky. Papež navrhuje jinou cestu, která naopak oddaluje od nudy snadného života tím, že podstupuje riziko a míří do neznámých končin. Tentýž program platí rovněž pro církev, přestože se tak může vystavit nehodě:

“Dávám přednost pohmožděné církvi před chorou, protože ta pohmožděná se alespoň vydala na cestu.“

V souvislosti s nadcházejícím Svatým rokem milosrdenství papež vyslovuje přání, aby:

“přišli všichni lidé. Přišli a pocítili Boží lásku a odpuštění.“

Portugalská novinářka se v závěru rozhovoru vrací k Františkovu nástupu na Petrův stolec a k jeho rostoucí popularitě. Není v rozporu s Ježíšovými slovy: “Budou vás nenávidět pro mé jméno”?

”Někdy se ptám sám sebe, jaký bude můj kříž. A jaký je můj kříž, protože kříže existují, i když nejsou vidět. Také Ježíš byl v jednu chvíli populární, ale jak potom skončil. Tedy, nikdo si nemůže koupit světské štěstí. Žádám od Pána jedinou věc – aby uchoval pokoj v mém srdci a zachoval mi svou milost, protože až do poslední chvíle je člověk hříšníkem a může Boží milost odepřít. Utěšuje mne jedna věc – svatý Petr se dopustil velmi vážného hříchu, zapřel Ježíše. Pak z něj ale udělali papeže. Když tedy přemýšlím o svém hříchu, říkám si, že Pán mne přijme tak, jako přijal Petra. Avšak Petr zemřel na kříži. Nevím tedy, jaký bude můj konec. O tom rozhoduje pouze On.”

Poslední minuty obsáhlého rozhovoru pro portugalskou rozhlasovou stanici patřily posledním věcem. František přiznal, že jeho představa o věčnosti se postupem času hodně změnila.

”Když jsem byl mladší, představoval jsem si ji jako cosi mnohem nudnějšího. Nyní si myslím, že je to tajemství setkání. Setkání s Pánem musí velmi krásné, i když je téměř nepředstavitelné.”

Uvedl Petrův nástupce pro portugalské „Radio Renascenca“.

(jag)