Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán . „Vůně pastýře“, tak je nadepsána kniha argentinského jezuity Diega Farese, kterou papež František věnoval synodálním otcům na závěr synody o rodině. Teolog časopisu „Civiltà Cattolica“ a letitý přítel Jorge Maria Bergoglia v ní načrtl panorama Františkových představ o postavě biskupa. P. Fares pro Vatikánský rozhlas komentuje:

„Vůně pastýře“ je obraz doplňující onen známý papežův výrok o pastýři, který je cítit ovcemi. Nejde totiž o vůni lidu v hanlivém smyslu, jak se někdy říkává. Ovečky Božího lidu, všichni lidé dobré vůle, nesou vůni Krista, totiž vůni vzácné krve, která je vykoupila. Pastýř a ovce dokáží rozpoznat vůni jediného pastýře.
Pastýři jsou svědkové ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Pána, říká František. V noci – a noc může trvat třeba desetiletí – pastýř shromažďuje stádce na dvoře teologie nebo zvyku, tradice, která se zdá být jistější, ale ráno nechává ovce vyjít ven, aby našly pramenitou vodu a svěží pastvinu. To je obraz pastýře!“

Co vás zaujalo na právě skončené synodě o rodině. Jaké souvislosti se svou knihou v ní shledáváte?

„Když jsem zběžně přečetl závěrečný dokument synody, narazil jsem na téma pastýřů v podstatě ve dvou podobách. Mluví se v něm o blízkosti – pastýř musí být nablízku, doprovázet rodinu, dodávat jí odvahu a naději – a dále se mluví o rozlišování. Kontroverzní bod č. 85 cituje Jana Pavla II: „Pastýři ať si uvědomují, že z lásky k pravdě je jejich povinností dobře rozlišovat složité situace rodin“. K tomu mi připadá důležité dodat toto: synoda říká: „páry a rodiny nejsou abstraktní skutečnosti, jsou nedokonalé, zranitelné a musejí růst“ – to je věta, kterou najdeme ve 4. bodu relace. Jde vždy o reálnou rodinu doprovázenou reálnými pastýři, kteří žijí v křesťanské blízkosti a lásce. Zdá se mi, že v tomto synoda učinila krok kupředu: důvěřuje pastýřům, kněžím, otcům a matkám – protože jde o realitu. Jak říká sv. Tomáš: „Prozíravost a rozlišování neústí do dalšího rozlišování, nýbrž do akce: je nutné učinit rozhodnutí, opravovat je a kráčet kupředu“. Synoda má důvěru v toto rozlišování, k němuž dochází v rodinách, s pastýřem a v celé komunit,“ míní P. Diego Fares, autor knihy „Vůně pastýře“.

(job)