Vatikán.
Reforma římské kurie není program jediného papeže. Kurie je pomocným nástrojem církevní správy, není jádrem církve. Jádro církve je tam, kde se slouží eucharistie, i kdyby to byl skrovný přístřešek v džungli. Pozornost médií zaměřená na kurii a nikoli na evangelium svědčí o nepřiměřenosti, která vyžaduje změnu perspektivy. – To jsou úvahy kardinála Gerharda L. Müllera z rozhovoru, který poskytl německému časopisu
Die Zeit.
Papežovi spolupracovníci v kurii musí být plni Petrova ducha a sloužit mu v osobnostech papežů. „Jedině ten, kdo navzdory všem svým slabostem může spolu s Petrem odpovědět Ježíšovi: „Ano, Pane, ty víš, že tě miluji“, může stát na straně jeho nástupce, papeže, se svými radami a úsudky“ – dodává kardinál Müller.
Prefekt Kongregace pro nauku víry se v obsáhlém rozhovoru zmiňuje o Františkově obraně chudých a jeho důrazu na to, že „periferie z teologického hlediska není okrajem, nýbrž středem. Naděje lidstva je v Ježíši Kristu, nikoli v newyorské burze,“ říká kardinál Müller.
Odmítá rovněž obvinění z herezí, které určité katolické kruhy vyčítají papeži, kvůli některým „nešťastným, zavádějícím či nejasným“ formulacím. „Nejen z hlediska svého úřadu, ale i ze svého osobního přesvědčení musím odporovat,“ zdůraznil kardinál Müller. Heretikem je z definice ten, kdo zatvrzele popírá některou zjevenou pravdou, kterou církev učí,“ vysvětluje dále. „Papež František má svůj vlastní styl kázání a pastorace, který oslovuje miliony lidí. Mnohokrát však řekl, že všechna jeho prohlášení a gesta mají být interpretována v rámci katolického vyznání víry."
Učitelský úřad papeže a biskupů není Božímu slovu nadřazený, ale je v jeho službě, jak to konstatuje také dogmatická konstituce II. vatikánského koncilu o Božím zjevení,“ upřesňuje prefekt Kongregace pro nauku víry a dodává, že jeho instituce „slouží papeži v jeho úřadu, aby odvracela chyby ve víře“.
(job)