Vatikán.
Na aktuální témata jako je hrozba terorismu, migrace, ale také probíhající Svatý rok milosrdenství či reforma Římské kurie, mluvil kardinál státní sekretář Pietro Parolin v obsáhlém rozhovoru pro španělský časopis „Vida Nueva“. Jeho část převzal rovněž vatikánský deník Osservatore Romano.
Odvážně postupovat proti strachu
Musíme být realisté, každý má strach nebo obavy z toho, co se stalo a co by se mohlo stát znovu, poznamenává kardinál Parolin k všudypřítomným diskusím o možnostech atentátů. Proto je nezbytné, aby ti, kdo odpovídají za obecné dobro, učinili veškerá bezpečnostní opatření a – pokud jde o bezpečnost poutníků do Říma – Itálie to skutečně dělá, dodává první muž státního sekretariátu. Přesto – zdůrazňuje – se nesmíme nechat paralyzovat strachem, jak si to přejí teroristé. Ba co víc, je potřeba odvážně postupovat proti strachu. Jak stojí v evangeliu, kdo upírá oči k Ježíši Kristu ukřižovanému a zmrtvýchvstalému, nemá strach. Proto se každý den modlíme: „Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, dej našim dnům svůj mír. Smiluj se nad námi a pomoz nám: Ať se nikdy nedostaneme do područí hříchu, ať žijeme v bezpečí před každým zmatkem...“ – citoval kardinál Parolin embolismus recitovaný po Modlitbě Páně.
Fascinace extrémismem má také spirituální příčiny
Angažuje se katolická církev dostatečně v boji proti islamistickému teorismu? Schvalujete mezinárodní operaci pod vedením Spojených národů, která by skoncovala s tzv. Islámským státem? – zněla další otázka. Vzhledem k tomu, že tu jde o zneužití náboženství k ospravedlnění násilí, měli by v první řadě vystoupit všichni muslimští předáci s jednoznačným odsouzením všech teroristických aktů páchaných ve jménu islámu, reaguje vatikánský státní sekretář. Právě oni by měli také jasně vysvětlit naprostou neslučitelnost násilí a náboženství a rozvinout nový výklad, ve kterém by nebylo místo pro extrémistické interpretace, které ospravedlňují terorismus. Musíme ovšem uznat, pokračuje kardinál Parolin, že jsou na světě islámští lídři, kteří terorismus skutečně odsoudili, a muslimové, kteří učinili odvážná gesta pro záchranu lidských životů. Nesmíme také zapomínat, že obětí islámského extrémismu jsou většinou opět muslimové. Pokud jde o katolickou církev, kardinál Parolin vyzdvihuje důležitost vzájemných kontaktů mezi křesťany a muslimy. Církev by se také měla více snažit o pochopení fenoménu extrémismu - jak a proč jsou tyto ideologie přitažlivé pro některé mladé lidi. Samozřejmě jde na jedné straně o ekonomické, sociální a politické příčiny, ale jsou tu také příčiny duchovní, všímá si kardinál Parolin. V tomto smyslu je na církvi, aby hledala cesty, jak zaplnit prázdnotu způsobenou duchovním nihilismem, zejména v západním světě, a zabránit tomu, aby ji vyplnila nenávist a násilí.
Kardinál Parolin dává jasnou odpověď i na druhou část otázky: Vzhledem k tomu, že tzv. „Islámský stát“ zasahuje území některých států a ohrožuje světový mír a stabilitu, jediný možný způsob, jak s ním bojovat, je v rámci mezinárodního práva. Orgánem, který je kompetentní rozhodnout o zásahu mezinárodní komunity, je Rada bezpečnosti Spojených národů, jejíž primární role spočívá v zajišťování míru a bezpečnosti na světě, dodává Vatikánský sekretář.
Kulturní rozměr je v otázce migrace zásadní
Další velké téma dneška, kterému se rozhovor pro časopis „Vida nueva“ věnuje, se týká migrace. Jak lze využít papežův vliv v aktuální uprchlické krizi, ptají se redaktoři. Kardinál Parolin připomíná, že papeži velmi leží na srdci situace migrantů donucených odejít, včetně těch, kterým není přiznán status uprchlíků. Připomíná, že první Františkova cesta mimo Vatikán vedla na Lampedusu, kde mluvil o globalizaci lhostejnosti. Státní instituce musejí plnit svou roli, řekl tehdy, ale sociální odpovědnost máme všichni. V tomto smyslu papež apeloval při mnoha příležitostech, v rozhovorech se státníky, v parlamentech apod. A mohu vás ujistit – dodává kardinál Parolin – že to vedlo k vážnější pozornosti a k některým konkrétním krokům.
Katolická církev se snaží odpovídat na papežův apel z 6. září a společně s mnoha institucemi a lidmi dobré vůle se snaží nabízet přijetí, podporovat rodiny, vytvářet vztahy vzájemné úcty a podmínky k tomu, aby se tito lidé jednou mohli vrátit do své země ve svobodě a bezpečnosti.
Na dotaz po hodnocení evropského postoje k přistěhovalcům, kardinál Parolin podotýká, že Unie je nucena hledat rychlá řešení. Zároveň ovšem zdůrazňuje, že Evropa má právní, technické a především kulturní nástroje, které jí dovolují zajistit jak respekt k právům jejích občanů tak i vůči migrantům. Jak dodal vatikánský státní sekretář, na tuto kulturní dimenzi je třeba klást důraz, protože jedině na této bázi může být migrační politika úspěšná, totiž vést k integraci, která zahrnuje
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
