RadioVaticana.va

   23. 9. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3356
Poslechem z webových stránek.2186
Četbou textů na webových stránkách.3918
Poslechem i četbou.2246


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Papežský institut Jana Pavla II. mění název i statuta

Výchova k naději

Zemřel ostrakizovaný koncilní protagonista a mariolog René Laurentin




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Zprávy

  

2.2.2016 

Papež pro Asia Times: Obdivuji čínskou moudrost, kterou svět potřebuje

Vatikán. „Veliká země a kultura, nevyčerpatelná moudrost. Čína pro mne byla odjakživa odkazem k něčemu velikému. Obdivuji tuto zemi“. Papež František vyslal silné, jasné a přátelské poselství Čínské lidové republice prezidenta Si Ťin-pchinga v exkluzívním rozhovoru pro deník Asia Times. Papež v něm Číňanům doporučuje, aby si uchovali vyrovanost, důvěřovali svým významným dějinám a nepropadali masochismu kvůli tragédiím minulosti. Zdůrazňuje, že svět očekává přínos čínské moudrosti a civilizace, a sází na možnost, že vztahy mezi Čínskou lidovou republikou a mezinárodním společenstvím prospějí mírové budoucnosti, aniž by se však opakovala Jaltská konference a její dělení dortu mezi mocné.

Své poselství čínskému národu a jeho vedení papež František svěřil internetovému deníku, který jeho vlastníci z Izraele a USA vydávají v angličtině, sídlí v Hongkongu a je sledován diplomatickými zastupitelstvími po celé Asii. Otázky kladl italský politolog Francesco Sisci, odborník v oblasti evropských studií a vědecký pracovník pekingské Renmin University of China. Tazatel na úvod vysvětluje, že cílem rozhovoru nebylo vyzískat odpovědi na klíčové otázky, jakými mohou být vztahy Číny a Svatého stolce, či jiná politická témata. Chtěl se naopak zabývat zásadními jevy, které se Číňanů dotýkají v jejich každodennosti – od rozpadu tradičních rodinných vztahů přes politiku jednoho dítětě po minulé zkušenosti a z nich plynoucí pocity viny až po nelehkou komunikaci Číny se zbytkem světa.

Římský biskup odpovídá již zmíněným výrazem obdivu, který zakoušel už jako chlapec. Přirovnává jej k úžasu jezuity Mattea Ricciho, kterého na počátku 17. století Číňané ctili jako moudrého dobrodince. „Cokoli jsem si v mládí přečetl o Číně, vzbuzovalo mé neskrývané uznání“, svěřuje se papež italskému sinologovi. „Později jsem se seznámil s životem Mattea Ricciho a zjistil jsem, že onen muž vnímal totéž co já. Pozoroval jsem, jak vstoupil do kontaktu s rozsáhlou kulturou této země a její prastarou moudrostí. Věděl, jak se s Čínou potkat. Matteo Ricci nás učí nezbytnosti dialogu s Čínou, ve které se nahromadila moudrost a kultura. Je to země mnohonásobně požehnaná“, vysvětluje dále papež František a ve stručné poznámce o vztazích čínského státu s tamním církevním společenstvím rozhodně prohlašuje: „Mezi povinnostmi katolické církve je respekt ke všem civilizacím. Řekl bych, že vůči této civilizaci je povinována respektem s velkým R“.

Papež František se v rozhovoru pro deník Asia Times zmiňuje také o jiném jezuitovi a umělci – Giuseppovi Castiglionemu, misionáři a malíři první poloviny 18. století. Vzpomíná rovněž na dojetí, které se ho zmocnilo, když v srpnu roku 2014 cestou do Soulu letadlo vstoupilo do čínského vzdušného prostoru. Na výzvu tazatele se pak zabývá ožehavým tématem – pocity strachu, které ve světových mocnostech budí geopolitický a hospodářský vzestup Čínské lidové republiky. „Strach nikdy není dobrý rádce“, reaguje papež Bergoglio. Podle jeho soudu nejsou na místě obavy ani výzvy na souboj, vzhledem k tomu, že „každý muž či žena si v sobě nese schopnost, jak nalézt cestu ke společné existenci, úctě a vzájemnému uznání“. Je samozřejmé, dodává, že čínská moudrost, kultura a technické výdobytky „nemohou zůstat omezeny na jednu zemi, tíhnou k růstu, šíření a komunikaci. To vše nicméně znamená obohacení, a nikoli nebezpečí“.

Důležitá část rozhovoru se týká překonání Jaltské konference. Vzhledem ke světové převládající sebeobranné politice či naopak agresívním pózám se papež domnívá, že Čína může poskytnou stále významnější přínos k posílení mírové rovnováhy. Sdílená zodpovědnost, jak ji navrhuje papež, nicméně neznamená dělbu území podle vlastních vlivů, zájmů a síly. „Něco takového se dělo na Jaltě“, připomíná papež František, „a výsledky jsou dobře známé. Jaltské dělení dortu s sebou nese rozdrobení lidstva a kultury na malé části, což není únosné. Dort musí zůstat celý, patří všem. Lidstvo má kráčet a růst společně a každý má vyvíjet vliv, který přispěje k obecnému dobru všech“. Papež Bergoglio pohlíží na svět z multipolární, nikoli bipolární perspektivy a vyvozuje: „Západ i Východ světa, včetně Číny, mají schopnost i sílu udržet mírovou rovnováhu. Musíme k ní nalézt cestu, která vždy prochází dialogem“.

Dopisovatel deníku Asia Times nicméně papeži připomíná, že čínskou minulost i budoucnost zatěžují mnohé rány, kolektivní pocit viny a negativní zážitky – od deliria čínské kulturní revoluce po teprve nedávno odvolanou demografickou politiku „jednoho dítětě“. Papež se v odpovědi nezmiňuje o pomýlených cestách, kterými se někdejší Říše středu vydala. Všímá si pouze, že populační politika obrátila čínskou demografickou pyramidu a jediný potomek se bude muset postarat o rodiče i prarodiče. „To je vysilující, zavádějící a nepřirozené“, podotýká. Stárnutí, které hrozí čínskému obyvatelstvu, je už skutečností v jiných částech světa. Papež mluví o „babičce Evropě“ a nulovém italském demografickém přírůstku. Římský biskup zdůrazňuje, že každý národ nese zodpovědnost za svou pouť, protože jeho dějiny se vždy odehrávají v pohybu. „Čínský národ“, soudí František, „stejně jako všechny ostatní národy prochází světlem i stínem, avšak pokračuje v cestě, jako proud řeky, který plyne, a tudíž je zdravý. Pouze stojaté vody váznou“, připomíná papež Číňanům, kteří sice podle jeho názoru mohou rozpoznávat mýlky minulých cest, ale nemají se dát rozdrtit komplexem viny, a v jeho důsledku pohrdat vlastními dějinami. „Rád bych řekl čínskému národu, aby nezatrpknul, nýbrž v klidu pokračoval v cestě, přestože se dopustil chyb. Každý národ se musí smířit s vlastními dějinami, úspěchy i prohrami, a čerpat z nich svou zralost. Je zdravé, když je člověk sám vůči sobě milosrdný, nepěstuje sadismus a masochismus. A totéž platí pro národ“, radí papež.

Velkodušný postoj vůči sobě může pomoci k řešení vážných krizí dneška a nebezpečného budoucího neznáma, pokračuje František. „Také v Číně nenastane rozvazování uzlů a nový start po nelehkých dobách krize tím, že se přizpůsobí importovaným modelům, nýbrž jedině upřímným objevováním vlastní historie a dávné moudrosti. Čína má ve svých dějinách zdroje, aby mohla vyjít ze sklíčenosti“, říká Petrův nástupce a doplňuje: „Je třeba přijímat skutečnost takovou, jaká je. A se zdravým realismem čerpat z vlastní moudrosti a tvořivosti. Myslím, že veliké bohatství dnešní Číny spočívá v pohledu na budoucnost z postoje přítomnosti, která se opírá o paměť kulturní minulosti“. Podle papež právě toto bohatství může usnadnit dialog s jinými částmi světa. „Dialog však neznamená kapitulaci, protože někdy se za vztahy s různými zeměmi skrývá nebezpečí skryté agendy, či kulturních kolonizací“, upozorňuje.

V závěru rozhovoru se papež František obrací s blahopřáním k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi u příležitosti nového Roku opice. A vyjadřuje naději, že Čínané nikdy neztratí své historické vědomí velikého národa a dějinné moudrosti. „Svět hledí na tuto vaši velikou moudrost, která může podpořit péči o náš společný domov a jeho národy“, uzavírá římský biskup rozhovor pro asijský internetový deník.

Překlad rozhovoru si můžete přečíst ZDE.

(jag)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
11.9.17 Nerozumím světu geopolitiky
2.9.17 Dominik Wolton: Jako agnostik mohu říci, že víra existuje. A stále mne to udivuje
24.5.17 Papež oslovil děti z janovské pediatrie
13.5.17 Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených
30.4.17 Komunikace by neměla vést k dezorientaci



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Svatý otec k trapistům: Kontemplativní život je výrazem lásky k Bohu

Beatifikován první rodilý mučedník z USA, zavražděný v Guatemale

Papež navštívil rehabilitační centrum Fondazione Santa Lucia

Kardinál Parolin: severokorejská krize vyžaduje multilaterální řešení

Papež: vydejte svědectví o nezlomnosti lidského ducha

Katolická církev loni věnovala obětem syrského konfliktu 200 milionů dolarů

Papež František k otázce migrantů: kéž je váš hlas vždy pohotový a prorocký

Papežská pomoc pro Mexiko stižené zemětřesením

Petrův nástupce přijal peruánského prezidenta

Kardinál Versaldi: Katolické školy nejžádanější v nekřesťanských mimoevropských zemích

Náměstí sv. Petra vyklizeno, bezdomovci pouze na noc

Apel korejských biskupů: dialog je vždycky možný

 Nově na webu
Svatý otec: Výchova k naději

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O geopolitice a spiknutí mezinárodního terorismu

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Nikoli zdi či mosty, migrace je otázkou způsobů

Rozhovory: Nerozumím světu geopolitiky

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv září 17
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930 

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě