11. 12. 2016

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2070
Poslechem z webových stránek.1301
Četbou textů na webových stránkách.2393
Poslechem i četbou.1348


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

O zázracích a milostech uprostřed syrské války

Kdo se nenechá pohladit od Pána, je ztracen

Papež František: První překážkou ke kněžství je narcismus




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Zprávy

  

2.2.2016 

Papež pro Asia Times: Obdivuji čínskou moudrost, kterou svět potřebuje

Vatikán. „Veliká země a kultura, nevyčerpatelná moudrost. Čína pro mne byla odjakživa odkazem k něčemu velikému. Obdivuji tuto zemi“. Papež František vyslal silné, jasné a přátelské poselství Čínské lidové republice prezidenta Si Ťin-pchinga v exkluzívním rozhovoru pro deník Asia Times. Papež v něm Číňanům doporučuje, aby si uchovali vyrovanost, důvěřovali svým významným dějinám a nepropadali masochismu kvůli tragédiím minulosti. Zdůrazňuje, že svět očekává přínos čínské moudrosti a civilizace, a sází na možnost, že vztahy mezi Čínskou lidovou republikou a mezinárodním společenstvím prospějí mírové budoucnosti, aniž by se však opakovala Jaltská konference a její dělení dortu mezi mocné.

Své poselství čínskému národu a jeho vedení papež František svěřil internetovému deníku, který jeho vlastníci z Izraele a USA vydávají v angličtině, sídlí v Hongkongu a je sledován diplomatickými zastupitelstvími po celé Asii. Otázky kladl italský politolog Francesco Sisci, odborník v oblasti evropských studií a vědecký pracovník pekingské Renmin University of China. Tazatel na úvod vysvětluje, že cílem rozhovoru nebylo vyzískat odpovědi na klíčové otázky, jakými mohou být vztahy Číny a Svatého stolce, či jiná politická témata. Chtěl se naopak zabývat zásadními jevy, které se Číňanů dotýkají v jejich každodennosti – od rozpadu tradičních rodinných vztahů přes politiku jednoho dítětě po minulé zkušenosti a z nich plynoucí pocity viny až po nelehkou komunikaci Číny se zbytkem světa.

Římský biskup odpovídá již zmíněným výrazem obdivu, který zakoušel už jako chlapec. Přirovnává jej k úžasu jezuity Mattea Ricciho, kterého na počátku 17. století Číňané ctili jako moudrého dobrodince. „Cokoli jsem si v mládí přečetl o Číně, vzbuzovalo mé neskrývané uznání“, svěřuje se papež italskému sinologovi. „Později jsem se seznámil s životem Mattea Ricciho a zjistil jsem, že onen muž vnímal totéž co já. Pozoroval jsem, jak vstoupil do kontaktu s rozsáhlou kulturou této země a její prastarou moudrostí. Věděl, jak se s Čínou potkat. Matteo Ricci nás učí nezbytnosti dialogu s Čínou, ve které se nahromadila moudrost a kultura. Je to země mnohonásobně požehnaná“, vysvětluje dále papež František a ve stručné poznámce o vztazích čínského státu s tamním církevním společenstvím rozhodně prohlašuje: „Mezi povinnostmi katolické církve je respekt ke všem civilizacím. Řekl bych, že vůči této civilizaci je povinována respektem s velkým R“.

Papež František se v rozhovoru pro deník Asia Times zmiňuje také o jiném jezuitovi a umělci – Giuseppovi Castiglionemu, misionáři a malíři první poloviny 18. století. Vzpomíná rovněž na dojetí, které se ho zmocnilo, když v srpnu roku 2014 cestou do Soulu letadlo vstoupilo do čínského vzdušného prostoru. Na výzvu tazatele se pak zabývá ožehavým tématem – pocity strachu, které ve světových mocnostech budí geopolitický a hospodářský vzestup Čínské lidové republiky. „Strach nikdy není dobrý rádce“, reaguje papež Bergoglio. Podle jeho soudu nejsou na místě obavy ani výzvy na souboj, vzhledem k tomu, že „každý muž či žena si v sobě nese schopnost, jak nalézt cestu ke společné existenci, úctě a vzájemnému uznání“. Je samozřejmé, dodává, že čínská moudrost, kultura a technické výdobytky „nemohou zůstat omezeny na jednu zemi, tíhnou k růstu, šíření a komunikaci. To vše nicméně znamená obohacení, a nikoli nebezpečí“.

Důležitá část rozhovoru se týká překonání Jaltské konference. Vzhledem ke světové převládající sebeobranné politice či naopak agresívním pózám se papež domnívá, že Čína může poskytnou stále významnější přínos k posílení mírové rovnováhy. Sdílená zodpovědnost, jak ji navrhuje papež, nicméně neznamená dělbu území podle vlastních vlivů, zájmů a síly. „Něco takového se dělo na Jaltě“, připomíná papež František, „a výsledky jsou dobře známé. Jaltské dělení dortu s sebou nese rozdrobení lidstva a kultury na malé části, což není únosné. Dort musí zůstat celý, patří všem. Lidstvo má kráčet a růst společně a každý má vyvíjet vliv, který přispěje k obecnému dobru všech“. Papež Bergoglio pohlíží na svět z multipolární, nikoli bipolární perspektivy a vyvozuje: „Západ i Východ světa, včetně Číny, mají schopnost i sílu udržet mírovou rovnováhu. Musíme k ní nalézt cestu, která vždy prochází dialogem“.

Dopisovatel deníku Asia Times nicméně papeži připomíná, že čínskou minulost i budoucnost zatěžují mnohé rány, kolektivní pocit viny a negativní zážitky – od deliria čínské kulturní revoluce po teprve nedávno odvolanou demografickou politiku „jednoho dítětě“. Papež se v odpovědi nezmiňuje o pomýlených cestách, kterými se někdejší Říše středu vydala. Všímá si pouze, že populační politika obrátila čínskou demografickou pyramidu a jediný potomek se bude muset postarat o rodiče i prarodiče. „To je vysilující, zavádějící a nepřirozené“, podotýká. Stárnutí, které hrozí čínskému obyvatelstvu, je už skutečností v jiných částech světa. Papež mluví o „babičce Evropě“ a nulovém italském demografickém přírůstku. Římský biskup zdůrazňuje, že každý národ nese zodpovědnost za svou pouť, protože jeho dějiny se vždy odehrávají v pohybu. „Čínský národ“, soudí František, „stejně jako všechny ostatní národy prochází světlem i stínem, avšak pokračuje v cestě, jako proud řeky, který plyne, a tudíž je zdravý. Pouze stojaté vody váznou“, připomíná papež Číňanům, kteří sice podle jeho názoru mohou rozpoznávat mýlky minulých cest, ale nemají se dát rozdrtit komplexem viny, a v jeho důsledku pohrdat vlastními dějinami. „Rád bych řekl čínskému národu, aby nezatrpknul, nýbrž v klidu pokračoval v cestě, přestože se dopustil chyb. Každý národ se musí smířit s vlastními dějinami, úspěchy i prohrami, a čerpat z nich svou zralost. Je zdravé, když je člověk sám vůči sobě milosrdný, nepěstuje sadismus a masochismus. A totéž platí pro národ“, radí papež.

Velkodušný postoj vůči sobě může pomoci k řešení vážných krizí dneška a nebezpečného budoucího neznáma, pokračuje František. „Také v Číně nenastane rozvazování uzlů a nový start po nelehkých dobách krize tím, že se přizpůsobí importovaným modelům, nýbrž jedině upřímným objevováním vlastní historie a dávné moudrosti. Čína má ve svých dějinách zdroje, aby mohla vyjít ze sklíčenosti“, říká Petrův nástupce a doplňuje: „Je třeba přijímat skutečnost takovou, jaká je. A se zdravým realismem čerpat z vlastní moudrosti a tvořivosti. Myslím, že veliké bohatství dnešní Číny spočívá v pohledu na budoucnost z postoje přítomnosti, která se opírá o paměť kulturní minulosti“. Podle papež právě toto bohatství může usnadnit dialog s jinými částmi světa. „Dialog však neznamená kapitulaci, protože někdy se za vztahy s různými zeměmi skrývá nebezpečí skryté agendy, či kulturních kolonizací“, upozorňuje.

V závěru rozhovoru se papež František obrací s blahopřáním k čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi u příležitosti nového Roku opice. A vyjadřuje naději, že Čínané nikdy neztratí své historické vědomí velikého národa a dějinné moudrosti. „Svět hledí na tuto vaši velikou moudrost, která může podpořit péči o náš společný domov a jeho národy“, uzavírá římský biskup rozhovor pro asijský internetový deník.

Překlad rozhovoru si můžete přečíst ZDE.

(jag)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
7.12.16 Laicismus oklešťuje lidskou přirozenost - říká František v rozhovoru pro belgický týdeník
7.12.16 Něha brání kardioskleróze
6.12.16 Papež: Homilie je vždy politická
21.11.16 Svatý otec: V Bohu je spravedlnost milosrdná a milosrdenství spravedlivé
18.11.16 Papež František pro list Avvenire: nejde o výprodej doktríny



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2016 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu Real Audio  

Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Český kanál Rádia Vaticán na You Tube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež ke katolické nevládní organizaci: Kompetence musí převažovat nad improvizací

Papež František: První překážkou ke kněžství je narcismus

Otec Cantalamessa kázal o rozlišování duchů

Kněží jsou ohrožováni rigiditou a zesvětštěním

Římský biskup přijal dárce letošní vánoční výzdoby Svatopetrského náměstí

Kardinál Koch: hlavním problémem ekumenismu je absence společného cíle

Konference o eucharistických zázracích

Apel syrských dětí v Evropském parlamentu

Papež: Vychytralost nás vzdaluje Bohu

Římský biskup vzdal tradiční hold Neposkvrněnému početí Panny Marie

Kongregace pro klérus vydala nový dokument o kněžské formaci

Krakov má nového arcibiskupa

 Nově na webu
Svatý otec: Pán nenechává člověka napospas jeho špatnosti

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Marxismus je poplatný liberalismu

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Milosrdenství staví hráz sociálnímu zlu

Rozhovory: Homilie je vždy politická…

Homilie: Cyklus homilií dočasně přerušen

Archiv zpráv prosinec 16
   1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031 

Starší zprávy >

Náš tip

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou

Co jsou jezuité?

Svět je unaven lživými nadšenci