Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Evangelium nás dnes uvádí do Večeřadla. Ježíš během Poslední večeře, ještě před tím, než se vydal utrpení a smrti na kříži, přislíbil apoštolům dar Ducha svatého, který bude učit a připomínat Jeho slova komunitě učedníků. Sám Ježíš říká: „Přímluvce Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí a připomene vám všechno, co jsem vám řekl“ (
Jan 14,26). Učí a připomíná – to činí Duch svatý v našich srdcích.
Když se Ježíš chystá vrátit k Otci, předpovídá příchod Ducha, který povede učedníky ke stále plnějšímu chápání evangelia, k jeho přijímání do vlastního života a k jeho živému a účinnému dosvědčování. Když Ježíš svěřuje apoštolům - což znamená „poslaným“ - aby hlásali evangelní zvěst po celém světě, slibuje jim, že nezůstanou sami: bude s nimi Duch svatý, Přímluvce, který stane vedle nich, ba dokonce bude v nich, aby je bránil a podporoval. Ježíš se vrací k Otci, ale nadále provází a učí svoje učedníky skrze dar Ducha svatého.
Druhý aspekt poslání Ducha svatého spočívá v tom, že pomáhá apoštolům připomínat si Ježíšova slova. Božský Mistr sdělil apoštolům vše, co sdělit chtěl. S Ním, vtěleným Slovem, je zjevení úplné. Duch bude Ježíšovo učení připomínat v různých konkrétních životních okolnostech, aby mohlo být uskutečňováno. Právě toto se dodnes děje v církvi, vedené světlem a silou Ducha svatého, aby mohla všem přinášet dar spásy, to znamená Boží lásku a milosrdenství. Když například denně čtete úryvek evangelia, jak jsem vám radil, proste Ducha svatého: „Ať tato Ježíšova slova chápu a pamatuji si je“ a pak čtěte, každý den. Nejprve však modlitba k Duchu, který přebývá v našem srdci: „Ať chápu a pamatuji si.“
My nejsme sami: Ježíš je nám nablízku, je mezi námi a v nás! Je nově přítomen v dějinách skrze dar Ducha svatého, jehož prostřednictvím je možné mít živý vztah s Ním, Ukřižovaným Vzkříšeným. Duch, který je nám dán svátostmi křtu a biřmování, působí v našem životě. Vede nás ve způsobu myšlení, jednání a rozlišování mezi dobrým a zlým; pomáhá nám praktikovat Ježíšovu lásku a Jeho darování se druhým, zejména těm nejpotřebnějším.
Nejsme sami! A znamením přítomnosti Ducha svatého je také pokoj, který Ježíš dává svým učedníkům: „Svůj pokoj vám dávám“ (Jan 14,27). Tento pokoj je jiný než ten, který si přejí nebo se snaží uskutečňovat lidé. Ježíšův pokoj prýští z vítězství nad hříchem, nad sobectvím, které nám brání mít se rádi jako bratři. Je to Boží dar a znamení Jeho přítomnosti. Každý učedník, který je dnes povolán následovat Ježíše v nesení kříže, dostává pokoj Ukřižovaného Vzkříšeného v jistotě Jeho vítězství a v očekávání jeho definitivního příchodu.
Panna Maria ať nám pomáhá přijímat poddajně Ducha svatého jakožto vnitřního Učitele a jako živou Památku Krista na každodenní cestě.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
