Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Slavíme dnes velkou slavnost Seslání Ducha svatého, kterou se – padesát dnů po Kristově zmrtvýchvstání končí velikonoční doba. Liturgie nás vybízí, abychom otevřeli svoji mysl a své srdce daru Ducha svatého, kterého Ježíš svým učedníkům několikrát příslíbil. Je to první a zásadní dar, který nám vymohl Ježíš svým Vzkříšením. Sám Ježíš prosil Otce o tento dar, jak dosvědčuje dnešní evangelium, které podává Ježíšova slova během Poslední večeře: „Jestliže mne milujete, budete zachovávat má přikázání. A já budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy“ (Jan 14,15-16).
Tato slova nám připomínají, že láska k někomu – i k Pánu – se prokazuje nikoli slovy, ale činy. Také výraz „zachovávat přikázání“ je třeba chápat v existenciálním smyslu, aby zahrnoval celý život. Být křesťanem totiž neznamená v první řadě patřit k určité kultuře nebo přijímat nějakou nauku, nýbrž spíše vázat svůj život v každém ohledu s osobou Ježíše a skrze Něho k Otci. Za tímto účelem slibuje Ježíš svým učedníkům seslání Ducha svatého. Právě díky Duchu svatému - Lásce, která sjednocuje Otce a Syna, z nichž vychází – můžeme žít všichni tentýž Ježíšův život. Duch nás totiž učí všemu, tedy tomu jedinému, co je nezbytné: milovat jako miluje Bůh.
Když Ježíš přislibuje Ducha svatého, nazývá jej „jiný Přímluvce“ (v.16), což znamená Utěšitel, Obhájce, Prostředník, tedy Ten, který nám pomáhá, hájí nás a stojí po našem boku na cestě životem, v boji za dobro a proti zlu. Ježíš mluví o „jiném Přímluvci“, protože tím prvním je On. On sám se stal tělem právě proto, aby na sebe vzal naše lidství a osvobodil jej z otroctví hříchu.
Kromě toho je posláním Ducha svatého vyučovat a připomínat, tedy vyučování a upamatovávání. Řekl nám to Ježíš: „Přímluvce Duch svatý, kterého Otec pošle ve jménu mém, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno ostatní, co jsem vám řekl“ (v.26). Duch svatý nepřináší jiné učení, nýbrž dává život a účinnost Ježíšovu učení, aby nebylo plynutím času smazáno či oslabeno. Toto učení vštěpuje Duch svatý do našeho srdce, pomáhá nám osvojit si jej v nitru, aby se stalo součástí nás, tedy tělem našeho těla. Zároveň připravuje naše srdce, aby bylo schopno opravdu přijmout Pánova slova a Pánovy příklady. Pokaždé, když přijímáme Ježíšovo slovo ve svém srdci s radostí, je to dílo Ducha svatého.
Pomodleme se nyní společně – letos naposledy – Regina Caeli a prosme Pannu Marii o mateřskou přímluvu. Kéž nám vyprosí milost být oživeni mocí Ducha svatého, abychom s evangelní neohrožeností dosvědčovali Krista, a stále více nás otevírá plnosti Jeho lásky.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
