Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

3.6.2016 

Kněžské srdce je probodené láskou Páně

Homilie papeže Františka z liturgické slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, náměstí sv. Petra

Česká sekce RV

Slavíme-li jako kněží Svatý rok na slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, jsme povoláni zaměřit se na srdce čili nitro a jít k nejzdatnějším kořenům života, k jádru citů, jedním slovem do středu člověka. Pohlédněme dnes ke dvěma srdcím: Srdci Dobrého Pastýře a našemu srdci pastýřů.

Srdce Dobrého Pastýře není jenom Srdce, které vůči nám chová slitování, nýbrž je milosrdenstvím samotným. Vyzařuje Otcovu lásku, cítím, že mne přijímá a chápe takového, jaký jsem, se všemi mými omezeními a hříchy, zakouším jistotu, že jsem vyvolen a milován. Pohledem k onomu Srdci obnovuji svou první lásku: paměť toho, jak se mne v duši dotknul Pán a vyzval k následování; radost z toho, že jsem na Jeho Slovo spustil sítě svého života (srov. Lk 5,5).

Srdce Dobrého Pastýře nám říká, že Jeho láska je bezmezná, neochabuje a nikdy se nevzdává. V Něm vidíme Jeho ustavičné sebedarování a pokaždé zjišťujeme, že Ježíš nás miluje „až do krajnosti“ (Jan 13,1): nezastaví se dříve. Až do krajnosti, aniž by se někdy vnucoval.

Srdce Dobrého Pastýře je zaměřeno na nás a zvláště na ty nejvzdálenější, ke kterým úporně míří střelka Jeho kompasu, a vyjevuje zvláštní slabost lásky, protože všechny touží dostihnout a nikoho neztratit.

Tváří v tvář Ježíšovu Srdci se rodí zásadní otázka našeho kněžského života: kam směřuje moje srdce? Tuto otázku si my, kněží, máme klást mnohokrát – denně, týdně…Kam směruje moje srdce? Služba je často zatížena mnoha iniciativami, které ji vysílají na různé fronty: od katecheze k liturgii, k lásce, pastoračnímu a také administrativnímu nasazení. Uprostřed mnoha stálých aktivit přetrvává otázka: k čemu však lne moje srdce? Napadá mne tu jedna krásná liturgická modlitba: „Ubi vera sunt gaudia nostra ibi fixa sunt corda“. Kam míří [mé srdce] a po jakém pokladu se pídí? Ježíš totiž říká: „Kde je tvůj poklad, tam bude i tvé srdce“ (Mt 6,21). Každý z nás má ale své slabosti a také hříchy. Jděme proto do hloubky, ke kořeni. Kde je kořen našich slabostí a hříchů, tedy právě onen „poklad“, který nás oddaluje od Pána?

Nezastupitelné poklady Ježíšova Srdce jsou dva, Ježíš má pouhé dva poklady: Otce a nás. Jeho dny ubíhaly mezi modlitbou k Otci a setkáními s lidmi. Setkáními s lidmi – tedy nikoli distancováním, nýbrž setkáním. Také pastýřské srdce Krista zná pouze dva směry: Pána a lidi. Kněžské srdce je srdcem probodeným láskou Páně; proto už si nehledí sebe – nemělo by hledět samo na sebe, ale je obráceno k Bohu a bratřím. Už není „přelétavé“ a nedává se přitahovat momentální podmanivostí a nehledá tu či onde konsensy a drobná uspokojení jako hříšné srdce. Je naopak srdcem, které pevně stojí v Pánu, je uchváceno Duchem svatým, otevřené a disponibilní vůči bratřím. A tam vyřeší své hříchy.

Abychom pomohli svému srdci rozhořet se láskou Dobrého Pastýře Ježíše, můžeme se trénovat ve třech činnostech, které nám nabízejí dnešní čtení: hledat, zahrnovat a radovat se.

Hledat. Prorok Ezechiel nám připomněl, že sám Bůh hledá svoje ovce (34,11.16). On – praví evangelium – „půjde za tou ztracenou“ (srov. Lk 15,4), aniž by se dal zastrašit nebezpečími; bez zdráhání se vydá za hranice pastvin a mimo pracovní dobu. Nedává si platit přesčasy. Neodkládá hledání, neříká si „dnes už jsem si splnil povinnost, budu se tím – možná – zaobírat zítra“, nýbrž ihned se dá do díla. Jeho srdce je neklidné, dokud onu ztracenou ovci nenajde, a když ji najde, zapomene na námahu a s nadšením si ji vloží na ramena. Někdy musí vyjít ven, aby tuto ovci našel, mluvit a přesvědčovat; jindy musí zůstat před svatostánkem a zápasit o tu ovci s Pánem.

Toto je hledající srdce: srdce, které neprivatizuje čas, ani prostor. Běda pastýřům, kteří privatizují svou službu! Je to srdce, které nestřeží žárlivě svůj legitimní klid – legitimní, podotýkám, ani ten si nenárokuje – a nikdy nežádá, aby nebylo vyrušováno. Pastýř podle Božího srdce nebrání svoje pohodlí, nedělá si starosti s ochranou svého dobrého jména, protože bude pomlouván, stejně jako Ježíš! Aniž by se obával kritik, je ochoten riskovat více, jen když se připodobní svému Pánu. Blahoslavení jste, když vás budou tupit a pronásledovat a podobně…

Pastýř podle Ježíše má srdce svobodné a vzdává se svých věcí, nežije počítáním svého majetku a úředních hodin; není duchovním účetním, nýbrž dobrým Samaritánem, který hledá toho, kdo je v nouzi. Je pastýřem, nikoli inspektorem ovcí, a věnuje se poslání nikoli na padesát či šedesát procent, nýbrž cele. Když hledá, najde, a nachází, protože riskuje. Jestliže pastýř neriskuje, nic nenajde. Nezastaví jej zklamání a námahy jej neodradí. Je totiž umíněný v dobrém, pomazaný božskou umíněností, aby nikdo nezahynul.

Proto má nejenom otevřené dveře, ale vychází, aby hledal ty, kdo dveřmi už nechtějí vejít. Jako každý dobrý křesťan a jako příklad pro každého křesťana vždycky vychází ze sebe. Epicentrum jeho srdce je mimo něho: je to decentrovaný člověk, soustředěný pouze v Ježíši, který není přitahován svým já, nýbrž Božím Ty a lidským my.

Druhé slovo je zahrnovat. Kristus miluje a zná své ovce, dává za ně život a žádná mu není cizí (srov. Jan 10,11-14). Jeho stádce je jeho rodina a jeho život. Není obávaným šéfem ovcí, nýbrž Pastýřem, který jde s nimi a volá je jménem (srov. Jan 10,3-4). Přeje si shromáždit ovce, které s Ním dosud nepřebývají (srov. Jan 10,16).

Stejně tak i Kristův kněz je pomazán pro lid; nikoli proto, aby spřádal svoje plány, ale aby byl nablízku konkrétním lidem, které mu Bůh skrze církev svěřil. Nikdo není vyloučen z jeho srdce, z jeho modlitby a z jeho úsměvu. Milujícím pohledem a otcovským srdcem přijímá, zahrnuje a musí-li napomenout, pak vždycky proto, aby přiblížil; nikým nepohrdá, ale je připraven si ušpinit ruce s každým. Dobrý pastýř totiž nezná rukavičky. Služebník společenství, který celebruje a žije, neočekává pozdravy a komplimenty druhých, nýbrž nabízí ruku jako první, odmítá klevety, soudy a jízlivost. Trpělivě naslouchá problémům a doprovází kroky lidí, rozdává božské odpuštění s velkodušným soucitem. Neokřikuje toho, kdo sejde z cesty nebo zabloudí, nýbrž je stále připraven znovu je zařazovat a upokojovat hádky. Je to člověk, který dokáže včleňovat.

Radovat se. Bůh se „raduje“ (srov. Lk 15,5), a jeho radost se rodí z odpuštění, ze vzkříšeného života, ze syna, který opět dýchá domácí vzduch. Radost Dobrého Pastýře Ježíše není radost sama pro sebe, nýbrž radostí pro druhé a s druhými, pravou radostí lásky. To je také kněžská radost. Kněz je proměněn milosrdenstvím, kterým nezištně obdarovává. V modlitbě objevuje Boží útěchu a zakouší, že nic není silnějšího než láska. Proto je vnitřně klidný, šťastný, že je přívodem milosrdenství a přibližuje člověka Božímu Srdci. Smutek pro něho není normální, ale jen přechodný; tvrdost je mu cizí, protože je pastýřem podle tichého Božího Srdce. Drazí kněží, v eucharistické bohoslužbě tuto svoji pastýřskou totožnost denně nacházíme. Pokaždé si opravdu můžeme přisvojit Jeho slova: „Toto je moje tělo, které se za vás vydává“. Jsou smyslem našeho života, jsou to slova, jimiž můžeme v jistém smyslu denně obnovovat sliby svého svěcení. Děkuji vám za to, že jste řekli „ano“ a za vaše mnohá každodenní přitakání, která zná jenom Pán. Děkuji vám, že dáváte svůj život ve spojení s Ježíšem: v tom je čirý pramen naší radosti.

Přeložil Milan Glaser, SI

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
25.1.21 Modlitba přivádí k lásce, jinak je samolibým rituálem
24.1.21 Papež k neděli Božího Slova: Vypnout televizi a otevřít Bibli
1.1.21 Papež: Ze srdce se rodí dobro
31.12.20 Nešpory na závěr kalendářního roku v bazilice sv. Petra
31.12.20 Papež nepovede obřady na přelomu roku kvůli bolesti zad



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti