Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. V rámci probíhajícího Svatého roku byla dnes zakočena pouť postižených a nemocných eucharistickou bohoslužbou na Svatopetrském náměstí. Přibližně 30 tisíc lidí se účastnilo této papežské mše, při níž bylo evangelium vůbec poprvé podáno kromě čtení také formou scénické dramatizace pro sluchově a mentálně postižené (foto). Spolu s Petrovým nástupcem koncelebroval o. Cyril Axelrod, hlucho-slepý redemptorista, který se ve své pastorační službě věnuje právě těmto lidem. Ve své homilii Svatý otec mimo jiné řekl:

„Lidská přírozenost raněná hříchem v sobě nese realitu omezení. Známe námitku, která se zvláště v této době vynořuje tváří v tvář životu stiženému velkými fyzickými omezeními. Má se za to, že nemocný či postižený člověk nemůže být šťastný, protože není s to realizovat životní styl, který ukládá kultura zálib a zábav. V době, kdy se určitý druh péče o tělo stal masovým mýtem a tedy ekonomickým podnikem, musí se nedokonalost zastírat, protože útočí na štěstí a klid privilegovaných a zpochybňuje panující model. Je lépe tyto lidi separovat a nechat v nějaké „ohradě“ – popřípadě pozlacené – anebo v „rezervacích“ pietismu a dobročinnosti, aby nenarušovali rytmus falešného blahobytu. V některých případech se dokonce uvažuje o tom, jak se jich co nejrychleji zbavit, aby se v dobách krize nestali neudržitelnou ekonomickou přítěží. Ve skutečnosti však dnešní člověk žije v obrovské iluzi, když zavírá oči před chorobou a postižením! Nechápe pravý smysl života, který musí zahrnovat také utrpení a omezení. Svět se nestane lepší, bude-li složen jenom ze zdánlivě „dokonalých“, ne-li přímo nalíčených, nýbrž poroste-li mezi lidmi solidarita, vzájemné přijetí a respekt. Jak pravdivá jsou apoštolova slova: „Ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné“ (1 Kor 1,27)!“

Homilii pak papež zakončil slovy:

Způsob, kterým prožíváme nemoc a postižení, je ukazatelem lásky, kterou jsme ochotni prokázat. Způsob, jímž čelíme utrpení a omezení, je kritériem naší svobody dávat smysl životním zkušenostem, i když se nám zdají absurdní a nezasloužené. Nenechme se proto zviklat souženími (srov. 1 Sol 3,3). Víme, že ve slabosti můžeme sílit (srov. 2 Kor 12,10) a přijímat milost, abychom na sobě doplňovali to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap ku prospěchu Jeho těla, to je církve (srov. Kol 1,24); těla, které k obrazu toho Pánova – vzkříšeného - uchovává rány, jež jsou znamením tuhého boje, ale jsou navždy proměněny láskou.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE

Na závěr bohoslužby Petrův nástupce věnoval krátce pozornost několika aktualitám: připomněl dva nové blahoslavené – dona Giacoma Abbonda a sestru Karolinu Santocanale – oba z Itálie; pozdravil účastníky mezinárodního sympozia o lidech nakažených malomocenstvím pořádaného ve Vatikánu; zmínil kalendářní připomínku OSN Světového dne proti dětské práci a vyzval k „odstranění příčin tohoto moderního otroctví, které zbavuje miliony dětí základních práv“ a nakonec řekl:

„Srdečně zdravím všechny poutníky, kteří dnes přišli z Itálie a dalších zemí v rámci probíhajícího Svatého roku. Zvláště děkuji vám, kteří jste chtěli být přítomni i přes svoji nemoc a postižení. Hluboký dík patří také lékařům a zdravotníkům, kteří jsou k dispozici u všech papežských bazilik, aby nabízeli specializovanou pomoc stovkám lidí, kteří žijí na okraji společnosti města Říma. Panna Maria, k níž se nyní obrátíme v modlitbě, ať nás provází na naší cestě.“

Po společné mariánské modlitbě Anděl Páně Petrův nástupce všem požehnal.

(mig)