Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   19. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

12.6.2016 

O svobodě a rovnosti podle Luthera

Angela Pellicciari

Svoboda a rovnost – otcem těchto dvou pojmů, které se podepsaly na moderních dějinách, je Martin Luther. Je však třeba vědět, jak rozuměl jejich významu. Luther se zajímal o svobodu, kterou požadoval pro světské panovníky. Když papež a biskupové nechtěli přistoupit na jeho reformaci, museli ji udělat světští vládcové, jimž za tím účelem přisoudil duchovní autoritu. Že tak zmizí libertas ecclesiae? Co na tom záleží, vždyť triumfuje pravé evangelium Ježíše Krista, jak učil Luther na půdě Wittenbergu, který nazýval „Kristovou katolickou církví“.

Dále tvrdil, že je třeba znovu nastolit rovnost, totiž všeobecné kněžství. Papeže, biskupy, opaty a řeholníky je třeba zrušit. Luther stanovil, že majetek, který spravovali (odhaduje se, že církev na uzemí německého císaře vlastnila třetinu národního bohatství), má být darován světským vládcům. Rytířské stavy se však vzbouřily, protože chtěly také svůj podíl z kořisti, která tak zázračně spadla z nebe. Rytířstvo proto bylo nutné potřít, stejně jako venkovské stavy. O nich Luther říká: „Kdokoli může, ať je veřejně či soukromě zbije, zaškrtí a odkrouhne, a je přesvědčen, že neexistuje nic jedovatějšího, škodlivějšího a ďábelštějšího než buřič, právě tako jako je třeba odkrouhnout vzteklého psa, neboť nezabiješ-li ho ty, zabije tebe a celou tvou zemi.“

O pár let později tento největší revolucionář druhého tisíciletí připustí svoji odpovědnost za toto krveprolití: „V tomto povstání jsem zabil všechny venkovany, veškerou jejich krev nesu na své šíji. Já ji však obracím na našeho Pána Boha, který mně uložil takto mluvit“ – říká tento kazatel svobody, který popírá svobodné rozhodnutí jako takové. Popírá tím i individuální odpovědnost a všechno obratně vkládá na bedra našeho Pána. Přirovnávat Luthera k Františkovi z Assisi, jako to činí někteří (kardinál Walter Kasper, Martin Lutero - Una prospettiva ecumenica, Queriniana 2016 viz jiný článek autorky - pozn. překl.), je téměř blasfemické.

Svoboda je pro Luthera nezávislostí na Římu, protože v Římě je antikrist. Toto přesvědčení bylo v tomto augustiniánském mnichovi tak zakořeněno, že je opakoval od roku 1520, tedy prakticky od začátku svojí antiřímské kampaně až do smrti. „Osel, pes, král krys, krokodýl, larva, bestie, pekelný drak, ďáblův exkrement, epikurovský vepř“ – to jsou epiteta, kterými Luther častoval Petrova nástupce. Tuto rozvernou prostořekost Luther doprovázel také ponurými obrázky. Jako všichni revolucionáři chtěl činit nové věci, včetně bohoslužebného kultu. Na jedné straně tedy rozpoutal nelítostné obrazoborectví, které odstranilo z kostelů modlářské nánosy katolické bohoslužby, tedy sochy, fresky, mozaiky, kříže, nejrůznější devocionální předměty, roucha a vůbec všechno. Kostely byly vyprázdněny, ale v soukromých domy měly být podle Luthera na viditelných místech - vzhledem k drahocenné pedagogické funkci - nové typy „ikon“, které ve spolupráci s ním vytvářel Lucas Cranach starší. Šlo o dřevoryty, které byly určeny nevědomému a zbloudilému lidu a názorně ukazovaly pravou povahu papeže, katolické církve a řeholních řádů: obscénní a mimořádně agresivní obrázky, které později posloužily jako předloha francouzským revolucionářům.

Jak asi chápal Luther milosrdenství? Kromě výše zmíněných postojů k římské církvi a venkovským stavům, formuloval tento reformátor také nový postoj k židům, který se v Německu, vytrženému z římské tradice, nechvalně prosadil. Tři roky před svojí smrtí napsal totiž Luther spis Proti židům a jejich lžím, ve kterém světským panovníkům nabízí sedm „blahodárných rad“ týkajících se postoje k nim. Zmiňme tři:

Za prvé „je užitečné spálit jejich synagogy a pokud některá přetrvá, je třeba zasypat ji pískem a bahnem, aby z těchto budov nikdo už nespatřil ani kámen či cihlu“.
Za druhé si Luther přál „zničit a zbořit i jejich soukromé příbytky, protože stejné věci, jaké dělají v synagogách, dělají také doma.“
A poslední, sedmá Lutherova rada zněla: „uložit mladým a silným židům robotu, aby si v potu tváře vydělávali na chléb.“

Rozdělení křesťanstva, nenávist k Římu a jeho tradici, nenávist k židům, zmaření obrovského majetku německé církve, sektářství, pauperismus, občanské války, bezostyšné překrucování dějin za účelem propagandy, totalitarismus, který až do té doby křesťanské země nepoznaly, pohrdání lidem a vyhrocený nacionalismus – to jsou některé z výdobytků odvozujících se z reformace.
Budeme však doufat, že se luteráni vrátí k Římu a budou rádi, že nenávist vůči Petrovi navzdory všemu nepřevládla, jako to už před lety začali zjišťovat anglikáni.

Z deniku La Nuova Bussola Quotidiana, 11. června 2016
přeložil Milan Glaser.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
3.1.21 O naději
20.12.20 Uchováme si lidskou tvář v době sociální nákazy?
13.12.20 Jesle a kříž, který se zachvěl
6.12.20 Církev a svět
1.11.20 Čas pandemie – vzácný čas zmoudření?



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti