Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

3.7.2016 

O kultu osobnosti papeže Františka

Milan Glaser

Média jsou z velké většiny obrovskou scénou postupného hloupnutí těch, kdo se na ně spoléhají, a to do té míry do jaké jim důvěřují. Na této scéně - kromě jiného - vystupuje lidská nevědomost, ale také perfidní inteligence. Opravdovou tragédií je pak v tomto kontextu neochota rozlišovat pravdu od lži, dobro od zla. Dnes už to dospělo tak daleko, že pravda a dobro jsou považovány za podfuk či podraz nejenom tehdy, hlásá-li je v médiích církev, nýbrž hlásá-li je tam kdokoli jiný. Jakýkoli přečin a podvod je naopak omlouván, ovšem pod podmínkou, že k němu nedojde v církvi. V takovém případě pak není místo ani na špetku slitování.

Se změnou pontifikátu před více než třemi roky došlo na této scéně k pozoruhodné situaci. Mediální poklony, ba poklonkování papeži Františkovi dosáhlo takové míry, že je nesnesitelné právě pro katolíky. Všeobecné pozornosti přitom uniká, že tato mediální politika se veze výhradně na vlně moralizujícího aspektu papežova počínání. Běžný konzument se kromě jeho sympatických gest a kárání směřujícího do církve nedozví nic jiného. Ani papežovo moralizování tedy není podáváno v plné šíři, zvláště ne to, které míří do center světské moci. Dochází tak k paradoxní situaci, že totiž mondénní média pěstují papežův kult osobnosti. Není to sice nic nového, protože podobně tomu bylo i v počátcích pontifikátu Jana Pavla II. Je však užitečné všímat si pečlivěji této zkreslující perspektivy, která neobsahuje ani špetku toho, čím je smysluplná existence papeže ve vztahu k ostatním lidem. Veškeré papežovo počínání totiž ospravedlňuje či usvědčuje jedině víra v Boha. A právě to je zjevné, pokud divák, posluchač či čtenář pozorně toto počínání sleduje.

Papež není celebrita, politik či sociální inženýr, což si bohužel i v církvi leckdo myslí. Jeho jednání vychází z víry v Boha, jehož vtěleného Syna zprostředkovává jeho úřad všem věřícím v dějinách. Opatrně a bezelstně, paradoxně. Nepočíná si jako vládce a to nejen v tomto světě, ale ani v církvi. Boří sice všechny institucionalizované jistoty, hlavně ty, které prosákly do církve, ale jsou z tohoto světa; nedělá ovšem v institucionálním aparátu žádné personální čistky. Na veřejnosti i v soukromí vystupuje důsledně jako věřící křesťan. Není však pro každého snadné vyrovnat s tím, že papež jedná jako řadový věřící, a nikoli jako mocipán starého či nového střihu, na něhož každý může přenášet odpovědnost za vlastní úděl.

Právě to je asi kamenem úrazu. Příčinou však není osobitý styl tohoto pontifikátu, nýbrž dlouhobý dopad sdělovacích prostředků na lidskou psychiku. Média totiž v lidech vyvolávají jakési schizofrenní tendence, postupnou ztrátu vztahu k realitě; narušují přirozenou lidskou sounáležitost. Jejich působení se podobá zaříkávání či přesněji lákavému zabydlování se ve virtuální realitě, v níž každý může být svrchovaným a vševědoucím vládcem. Mezilidská komunikace budovaná na vzájemné adoraci domýšlivých jednotlivců je však smrtonosná mediální past, laboratoř sociálního inženýrství, eugenické transhumanizace a zvrácené pedagogiky klanění se Božímu odpůrci, otci lži. Realita je v médiích stále častěji podávána tak, aby nadchla k fanatismu takového či opačného ražení. To nutně znetvořuje lidskou reflexi a vede k zášti a nenávisti na všech stranách. V důsledku prvotního hříchu a neustálého pokoušení otcem lži se stále zjevněji vynořuje takřka plynulá možnost přechodu člověka od klanění se Bohu Stvořiteli ke klanění se – dočasnému - vládci tohoto světa. Politika pohlcuje náboženství. Vzdávají se pocty obětem světových válek stejně jako jejím strůjcům. Na místo dějin žijeme v mýtech, které si vytváříme nejen verbálně, ale i svými skutky, před kterými se potom pietně klaníme.

Snad největším pokušením křesťanského života je zřeknutí se individuální účasti na obecných dějinách. Život jednotlivce je odtrháván od dějin, které již nejsou prožívány a posuzovány z hlediska víry, nýbrž z čistě mondénního, světského či politického hlediska. Žít v dějinách spásy si dnes žadá veškeré síly křesťana. Dějiny však jsou bojem Boha vítězícího nad satanem, který se lhaním snaží strhnout lidi do svého tábora, tedy tábora poražených. Činí tak předstíráním boje o dobro člověka. Člověk, který se přidruží k tomuto boji, vedenému podle scénáře psaného otcem lži, staví se méně či více vědomě proti Bohu, který jediný může a chce lidem dát opravdové blaho.

Spása duší je bezesporu cílem, který přesahuje udržitelnost evropského či světového, starého či nového občanského i církevního řádu. Rozlišovat dobro od zla či pravdu od lži neznamená soudit. Rozlišování totiž nevychází z lidského subjektu, nýbrž z Božího zjevení a objektivní danosti.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
3.1.21 O naději
20.12.20 Uchováme si lidskou tvář v době sociální nákazy?
13.12.20 Jesle a kříž, který se zachvěl
6.12.20 Církev a svět
1.11.20 Čas pandemie – vzácný čas zmoudření?



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti