Vatikán.
Papež František přijal šedesátku účastníků schůzky Mezinárodního sdružení katolického venkova (ICRA). Tato asociace, založená v roce 1962 a o tři léta později uznaná Svatým stolcem jako mezinárodní katolické sdružení, propojuje výzkumné ústavy, nadace, sdružení a katolická hnutí, která působí v oblasti zemědělství a rolnictva. V současné době je zastoupena v 54 zemích, mezi nimiž vedou asijské státy (16) a reprezentuje zhruba sedm milionů zemědělců. Jako nevládní organizace má poradní hlas při Organizaci pro zemědělství a výživu (FAO) a spolupracuje s dalšími agendami OSN a s Unescem. Římská schůzka se věnovala především problému drobných zemědělců.
Zosobňujete imperativ „pěstovat a chránit zahradu světa“ - řekl ve své promluvě papež František a upozornil na paradoxní situaci zemědělství v dnešní době. Na jedné straně není považováno za primární hospodářský sektor, ale na druhé straně sehrává podstatnou roli v rozvojových politikách, v nerovnováze v zajištění výživy, stejně jako v životě venkovských komunit. Papež poukázal na dnes rozšířené nešvary jako je spekulace a nespravedlivé metody nabývání půdy, na úkor jejích legitimních vlastníků:
„Při pohledu na dnešní svět venkova, vystupuje primát tržní dimenze, která určuje postupy a rozhodnutí. Zisk především! I za cenu rezignace na rytmus zemědělského života, skandovaného chvílemi práce i volného času, volných dní v týdnu a péče o rodinu. Obyvatelům venkova nezbývá než konstatovat, že rozvoj není pro všechny stejný, jako by život rolnických komunit měl nižší hodnotu. Solidarita, na níž se hojně apeluje jako na prostředek nápravy, je nedostatečná, pokud ji nedoprovází spravedlnost v otázkách vlastnictví země, mezd zemědělců nebo v přístupu na trh.“
Dějiny Mezinárodního sdružení katolického venkova ukazují, že křesťanství lze propojovat s působením v oblasti zemědělství, kde je lidská a solidární dimenze základní, konstatoval papež. Povzbudil členy sdružení k odvážné a kompetentní práci, aby otázky venkova nezůstávaly na okraji politických rozhodnutí a normativních plánů.
„Ve svých formačních projektech právem kritizujete model orientovaný na „agribusiness“ a kladete důraz spíše na reálné potřeby, v souvislost s lidskými podmínkami a jednotlivými místy. Tímto způsobem se nejen předchází ztrátám a plýtvání v produkci, ale také nerozvážnému užívání technik, které pod záminkou bohaté sklizně mohou zničit rozmanitost druhů a bohatství biodiverzity. Kromě toho neznáme důsledky pro lidské zdraví. Když vidíme tolik tzv. vzácných chorob, o jejichž původu nic nevím, stojí to za zamyšlení... Kéž se nestaneme „němými svědky závažných nerovností“, k nimž dochází, když „usilujeme o velké zisky, přičemž zaplacení vysokých účtů za poškození životního prostředí přenecháme zbytku nynějšího i budoucího lidstva“ (Laudato si´, 36).“
Svatý otec konstatoval, že úkolem nevládní organizace zakořeněné v sociálním učení církve je především stavět mosty a podílet se na změnách strategií a projektů při spolupráci s mezinárodními institucemi.
„K tomu je zapotřebí kompetence, která musí převažovat nad improvizací, jakkoli by byla projevem dobré vůle nebo výrazného smyslu pro altruismus. Jako členové Mezinárodního družení katolického venkova jste povoláni k střídmému životnímu stylu a ke kultuře zemědělské práce, která má své základy stejně jako své cíle v ústředním postavení člověka, v disponibilitě pro druhé a v nezištnosti.“
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
