Drazí bratři a sestry, dobrý den!
V uplynulých dnech jsme se zbožnou úctou hleděli na Božího Syna, narozeného v Betlémě; dnes na slavnost Matky Boží Panny Marie obracíme svůj zrak k této Matce, avšak díváme se na oba v jejich těsném vztahu. Tento vztah nekončí tím, že se zrodil a byl zrozen. Ježíš se „narodil ze ženy“ (srov. Gal 4,4) se spasitelským posláním a Jeho matka z tohoto poslání není vyloučena, nýbrž vnitřně je k němu přidružena. Maria si toho je vědoma a proto se neuzavírá pouze do svého mateřského vztahu k Ježíši, nýbrž zůstává otevřenou a pozornou ke všem událostem, které s Ním souvisejí: uchovává a rozvažuje, zkoumá a hloubá, jak nám připomíná dnešní evangelium (Lk 2,19). Přisvědčila a projevila ochotu být zapojena do uskutečnění spasitelského plánu Boha, který „rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně, mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi a bohaté propustil s prázdnou“ (Lk 1,51-53). Nyní se tiše a pozorně snaží den po dni chápat, co od ní chce Bůh.
Návštěva pastýřů jí dává příležitost pochopit několik prvků Boží vůle projevující se v přítomnosti těchto chudých a ponížených lidí. Evangelista Lukáš nám podává návštěvu pastýřů v jeskyni postupným řazením sloves vyjadřujících pohyb. Říká, že tam pospíchali, nalezli Marii a Josefa i Dítě, uviděli ho a vypravovali, co jim o Něm bylo pověděno, a nakonec velebili a chválili Boha (srov. Lk 2,16-20). Marie pozorně sleduje, co říkají pastýři a co se jim přihodilo, objevuje v tom pohyb spásy, kterou uskuteční Ježíš, přizpůsobuje se a je připravena na jakýkoli Pánův požadavek. Bůh žádá od Marie, aby nejenom byla matkou Jeho jednorozeného Syna, nýbrž aby také spolupracovala se Synem a skrze Syna na spasitelském plánu, a tak se v ní, pokorné služebnici, uskutečnily veliké skutky božského milosrdenství.
Když jako pastýři uvažujeme o Dítěti v náruči Jeho Matky, pociťujeme ve svém srdci růst nezměrnou vděčnost k Té, která dala světu Spasitele. Proto Jí v tento první den nového roku řekněme:
Díky, svatá Matko Božího Syna Ježíše!
Díky za tvoji pokoru, která přitáhla Boží pohled;
díky za víru, s níž jsi přijala Jeho Slovo;
díky za odvahu, s níž jsi řekla »tady jsem«,
uchvácena Svatou Láskou zapomnělas na sebe
a zcela se sjednotila s nadějí.
Díky, svatá Matko Boží!
Oroduj za nás, poutníky v čase,
a pomoz nám ubírat se cestou pokoje.
Amen.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
