Řím/ Egypt.
Za pronásledování křesťanů na Sinaji se skrývá úsilí vytvořit v tomto málo zalidněném regionu Egypta novou enklávu džihádistů, kteří utíkají ze Sýrie a Iráku – říká
o. Samir Khalil Samir SJ. Tento egyptský jezita a islamolog Papežského východního institutu je jedním z nejlepších znalců muslimského světa v katolické církvi. Připomíná také, že Sinaj je hraniční oblastí mezi Egyptem a Izraelem:
„Za prezidenta Mursího z Muslimského bratrstva, byla uzavřena dohoda s Pásmem Gazy. To dovolilo vybudovat tunely spojující Gazu s Egyptem. Díky tomu mohli palestinští džihádisté dostávat ozbrojenou pomoc ze Sinaje. V důsledku toho se tam objevilo mnoho džihádistů a lidí spojených s Islámským státem. Ofenzíva džihádistů, jejímž cílem je získat kontrolu nad celým Sinajským poloostrovem, trvá už několik měsíců. Chtějí tu vytvořit novou enklávu, protože musejí ustoupit z Iráku a Sýrie. Odtud chtějí pokračovat ve válce. A vzhledem k tomu, že na Sinaji žije také společenství křesťanských koptů, spojili tuto ofenzívu s útoky na křesťany. Nutno také říci, že Sinaj je oblastí tvrdých bojů. Je tam mnoho egyptských vojáků, kteří válčí s džihádisty. Armáda už doznala velkých ztrát. Několik desítek vojáků bylo zabito. O tom se ovšem nemluví, aby se neoslabovala důvěra k vládě,“
říká pro Vatikánský rozhlas P. Samir. V Káhiře nedávno proběhla konference na téma „Svoboda a občanství“, organizovaná Univerzitou al Azhar. Její velký imám odsoudil nové násilí proti křesťanům na Sinaji. Jakou váhu mají tato slova?
„Jsou to slova, která musí říci, a myslím, že je v tom upřímný. To však neznamená, že v terénu bude moci něco udělat nebo něco udělá. Zorganizoval toto velké sympózium „Svoboda a občanství“, na které pozval mnoho lidí a zejména křesťanů. Zúčastnili se ho blízkovýchodní patriarchové. Princip, který z něj vyvstal, je velmi důležitý: nedělat rozdíly mezi občany na základě náboženství. Buď jsme všichni občany nebo neexistuje stát. To je velký krok kupředu, jde jen o to vzít ho vážně a důsledně ho prosazovat. Je to přesně to, co požadujeme. Uznání tohoto konceptu občana znamená také uznání Všeobecné deklarace lidských práv, kde neexistuje rozdílnost založená na náboženství, pohlaví nebo jiných takových kritériích. V Egyptě nicméně tyto distinkce stále existují, například pokud jde o dědictví. Podle muslimského práva, které se tam aplikuje, žena dostává polovinu toho, co dostane muž, tedy její bratři. Podobná nerovnost je v případě rozvodu. Muž má vždy právo rozvést se s manželkou, stačí pouhé jeho rozhodnutí. Před dvěma týdny prezident al-Sisi oficiálně požádal o zrušení této normy. Učenci z Al Azhar to bohužel zamítli s tím, že tato norma existovala už za dob proroka, a není tedy možné ji měnit.“
říká egyptský jezuita a islamolog o. Samir Khalil Samir.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
