RadioVaticana.va

   21. 7. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3018
Poslechem z webových stránek.1975
Četbou textů na webových stránkách.3619
Poslechem i četbou.2042


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Anselm Grün: Zvu evangelíky k přijímání. Maria? Není odlišná od nás hříšníků

Zpráva o konverzaci papeže s kardinálem Müllerem je naprosto falešná

Jsou děti z rodin a homosvazků opravdu stejné?




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

9.4.2017 

Technokracie je sakramentální hereze

Fabrice Hadjadj

„Cítíte Ducha svatého? Cítíte ho?“ Není třeba přílišného úsilí k postřehu, že technokratické paradigma kontaminuje také křesťanství. Saul znenadání spadl s koně a stal se Pavlem; všechno proběhlo naráz a okázale jako by Bůh kliknul na tlačítko „konverze“. Není snad Všemohoucí? Nemá bezprostřední schopnost činit všechno novým? Takováto interpretace převažuje mezi letničními. Přesvědčit se o tom lze na videu evangelikálního televizního kazatele Benny Hinna na síti Youtube. Ve shromáždění rozohněném sentimentálními refrény a autosugestivními invokacemi pastor znenadání zvedne ukazováček a vzkřikne: „Fire on you!“ A věřící, na kterého ukáže, v okamžení padne na zem jako by byl zasažen střelou. Použité zvolání „oheň“ spojuje „Živý plamen lásky“, ale také povel k výstřelu. Někdy si Benny sundá sako a mává jím nad první řadou za prodlužovaného křiku svého jedinečného povelu: „Oooooooheeeeeeň!“ a stane se, že nejenom první řada, ale druhá a třetí řada přítomných se začne poroučet jako kostky domina. Tento knock-out se nazývá „spočinutím Ducha“. Lidé pak vstávají ze země, pláčí štěstím a děkují muži, který je srazil dolů, ale v takovém psychickém rozpoložení, které dost dobře nerozezná cestu do Damašku od stockholmského syndromu. Jeden obzvlášť otřesný záběr ukazuje asi desetiletou holčičku, která vystoupí na jeviště a chvějícím se hlasem žádá Bennyho: „Chtěla bych, abys mi ještě jednou dal oheň...“

Tento druh duchovního kýče má přinejmenším tu výhodu, že vykazuje jasné a alarmující symptomy. Podobné zlo se může v poněkud méně neomaleném a tedy šalebnějším vzezření zahnízdit mezi katolíky. Je pravděpodobné, že v tomto případě nepůjde o kontaminaci zapříčiněnou technokratickým paradigmatem, ale zrodem paradigmatu samotného. Věc se zdá absurdní, je však dokonale pravověrná. Antikristé vyšli z našeho středu – píše sv. Jan (srov. 1 Jan 2,18-19). Neukazuje se snad jakoby v deformujícím zrcadle určitá podobnost mezi zázrakem Lazarova vzkříšení a zrůdou doktora Frankensteina? Odkazuje-li nás dobrá zvěst k Pravdě, která nás vystavuje zkoušce, musí být nutně také nahodilou příčinou našich nejhlubších nešvarů, ať už tím, že je odmítnuta, anebo tím – což je zhoubnější – že je přizpůsobena našim libostem...

Nabízím tedy následující tezi: technokracie je sakramentální hereze a Západ byl k nynějšímu kultu účinnosti sveden úchylkou v sakramentální teologii a svátostné praxi. Heidegger tvrdí, že prvotní obojakost je obsažena v dogmatu o stvoření. Tvrdí, že svět se zrodil božským rozhodnutím, pravděpodobně milujícím, ale také nezaslouženým, ne-li rovnou svévolným. Stvořitelská vůle by pak předcházela stvořené bytí. Toto upřednostnění vůle před bytím dostatečně přesně definuje mentální strukturu, která předsedá moderní devastaci. Namísto toho, abychom přijali bytí takové, jakým je, a řídili se pojmem kosmu či physis, totiž přirozeným řádem jakožto nejzazší oporou, jdeme dál, až k Božímu zákonu, který nás prý autorizuje, abychom se dostatečně drželi danosti a despoticky ji ovládali.

Tento výklad je v plné shodě s jistou nominalistickou teologií, avšak odporuje pravému katolickému magisteriu. Pojem stvoření nám však nedovoluje sklouznout od danosti k falšování dat, ale umožňuje nám vystoupit od danosti k daru, až velkodušnému obdarování, k prozřetelenosti, která apeluje na naši vděčnost a pečlivost i tehdy, když příroda vyjeví svůj nejkrutější neřád (protože cunami, která ti vzala děti, zanechává určitou pochybnost, pokud jde o harmonii a něhu matky Přírody). Ve stopách Heideggera, který směšoval herezi a pravověrnost, setrvává Giorgio Agamben na určitých aspeketech definice svátosti jakožto „viditelného a účinného znamení milosti“. Efficit quod figurat – říká velká tradice – koná to, co znázorňuje. Co jiného to znamená, než to, že každé znázornění je účinné? Kněz, který polévá svěcenou vodou, říká: „Já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého“ a katechumen je skutečně pokřtěn, ponořen do smrti a pozvednut ve vzkříšení Krista.

Tady je slovo spíše performativní než kontemplativní, působí, funguje a klade tak základy komunikace a managementu. Přidá-li se tvrzení o působnosti ex opere operato – doslova „prostým udělením“ – což znamená, že duchovní účinnost skutku pochází ze skutku samotného, nezávisle na zásluhách či svatosti kněze, který je pouhým nástrojem, vyplývá odtud idea jakési autonomní techno-logie nezávislé na subjektu... Také zde by bylo mnoho co namítat, protože z tohoto hlediska je obtížné rozlišit mezi svátostí a magií. Svoboda toho, kdo přijímá svátost, je dána stranou. Nic totiž není automatické. Požitím hostie je možné jíst vlastní odsouzení, jak říká sv. Pavel (1 Kor 11,9).

Právě tato možnost odsouzení ba dokonce radikálního zavržení tvoří odpovědnost subjektu, který znenadání objevuje krajní tíhu svých činů. Zapomíná se rovněž na dimenzi hmatatelného znamení, kontemplativní a zároveň tělesnou dimenzi. Svatý Tomáš Akvinský, který cítil toto nebezpečí, klade důraz na skutečnost, že svátost je nejprve znamení a potom čin, a její účinek není slepý jako úkon nějakého tyranského demiurga.

Kromě toho moc Vykupitele nemůže odporovat moci Stvořitele. Ten svoje stvoření respektuje. Milost, třebaže působí nenadále, drží se těch nejpřirozenějších rytmů. Liturgie přejímá pozvolnost ročních období. Saul se cestou do Damašku proměnil, ale Skutky apoštolů nám vyprávějí o jeho dlouhé a trpělivé formaci. Je ovšem třeba připustit, že v církvi existuje tendence stavět proti sobě účinek a smyslové znamení svátosti. Je podivné - ale možné ne tolik – že tato tendence je společná tradicionalistům a progresistům. Ti první si hledí forem natolik, že z nich činí zkameněliny, zatímco ti druzí se o ně nestarají ve jménu žoviálnosti. V obou případech dochází k přehlížení pravdy o znamení, přiměřenému našim tělesným smyslům. Oba proudy se soustředí na účinnost, která je pro jedny hieratická a pro ty druhé sympatická...

Z deníku Avvenire 2.dubna 2017
přeložil Milan Glaser.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
13.7.17 Úplně normální pontifikát
7.5.17 O umění, jak si zkazit život
23.4.17 O koncentračních táborech, uprchlících a médiích
20.4.17 O islámu, křesťanství a globalizaci
26.3.17 Migrace ve světle sociální nauky církve



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Kardinál Parolin k situaci ve Venezuele

Státní sekretář Svatého stolce navštíví Rusko

Mons. Auza na půdě OSN: Je třeba pomáhat lidem uchovat si pojem pravdy a dobra

Unesený otec Uzhunnalil žije

Uzavřena kauza Regensburger Domspatzen

Papež jmenoval sekretáře Kongregace pro nauku víry

Zahájen soud s obžalovanými za zpronevěru fondů nadace Bambin Gesu

Mezináboženské fórum v Jeruzalémě

Modleme se za milost obrácení pro Evropu, kterou tvoříme

Papež: Důstojnost práce má přednost před výdělkem

Svatý otec vyzval odbory ke konverzi

Kardinál Sandri o svém pobytu na východní Ukrajině

 Nově na webu
Svatý otec: Duchovní radiografie srdce

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O vzniku knihy Překročit práh naděje

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Církev nemůže zůstat vězeňkyní Západu

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv červenec 17
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě