Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán/Assisi. Petrův nástupce zaslal list ordináři diecéze Assisi, mons. Domenico Sorrentinovi, u příležitosti zřízení nové poutní svatyně, která bude inaugurována letos 20. května. Vznikne v katedrále Santa Maria Maggiore, která dostane titul Svatyně Obnažení (foto) na připomínku zlomové životní události sv. Františka z Assisi, která se v těchto místech odehrála. Jde o moment, kdy mladý Giovanni Battista di Bernardone, jak zní vlastní jméno Prosťáčka z Assisi, byl svým otcem, bohatým měšťanem Pietrem di Bernardone doveden před místního biskupa, který jej měl přimět k poslušnosti, to znamená odradit jej od radikálního způsobu řeholního života, ke kterému se rozhodl. František se tehdy přede všemi za přítomnosti biskupa vysvlékl z veškerého šatstva, které symbolicky vrátil udivenému otci na znamení, že se od té chvíle zříká všeho majetku a začíná nový život. Biskup Guigo tehdy sundal svůj plášť a dal jej Františkovi.

Papež František ve svém listu vzpomíná na svoji první návštěvu Assisi před téměř čtyřmi roky, kdy ve své promluvě v Sále Obnažení na místním biskupství vyzval církev „svléci se z ducha tohoto světa, který je leprou, rakovinou společnosti a rakovinou Božího zjevení“. „Nové poutní místo – píše Svatý otec ve zmíněném listu – vzniká jako proroctví spravedlivější a solidárnější společnosti a připomíná církvi její povinnost kráčet ve stopách Františka, vysvléci se ze zesvětštění a obléci evangelní hodnoty [...] Tajemství našeho kázání – pokračuje papež na jiném místě – nespočívá ani tak v síle našich slov, nýbrž v podmanivosti svědectví neseného milostí.“

„Kristus počínaje svým Narozením až po Paschu se ubírá cestou, která je mystériem „obnažení“. Všemohoucnost se v určitém smyslu zatemňuje, aby se sláva Slova učiněného tělem, vyjadřovala především láskou a milosrdenstvím. Obnažení je tajemstvím lásky! Nevyjadřuje pohrdání světskými skutečnostmi. A jak by také mohlo? Celý svět pochází z rukou Božích a František sám nás v Písni bratra Slunce vybízí, abychom opěvovali a opatrovali krásu všeho stvoření. Obnažení nám umožňuje těšit se z něho skromně a solidárně podle takového žebříčku hodnot, kde je na prvním místě láska. Je zapotřebí svléci se v podstatě a spíše než z věcí tak ze sebe sama, odstranit sobectví, jež nás nutí zabarikádovat se ve svých zájmech a majetku a brání nám objevit krásu druhého a radost z otevřenosti srdce. Autentické křesťanství nepřináší smutek, nýbrž radost. Ve světě poznamenaném „individualistickým smutkem“ (Evangelii gaudium, 2), je Svatyně Obnažení nabídkou, jak sytit v církvi a ve společnosti prostou a solidární evangelní radost.

Krásným aspektem nové svatyně – píše dále papež František – je skutečnost, že v události Františkova obnažení vystupuje postava pastýře, biskupa Guiga, který jej pravděpodobně zná, ne-li přímo doprovází při jeho konverzi a potom jeho rozhodující volbu přijímá. Je to obraz mateřství církve, které si zaslouží, aby bylo dnes opětovně objeveno v situaci, kdy mládež v rámci všeobecné krize společnosti klade seriózní otázky, na něž se chci zaměřit v příští biskupské synodě. Mladí potřebují být přijati, zhodnoceni a doprovázeni. Netřeba mít obavy nabízet jim Krista a náročné požadavky evangelia. K tomu je však nutné postavit postavit se mezi ně a kráčet spolu s nimi. Nová svatyně se tak zároveň stává cenným místem, kam mohou přicházet mladí lidé, aby zde rozpoznávali svoje povolání. Zároveň jsou voláni dospělí semknout se v jednotě svých úmyslů a svého cítění, aby církev prokazovala stále více svůj rodinný charakter a nové generace vnímaly, že mají podporu,“ píše papež František v závěru svého listu datovaného na Boží hod velikonoční.

(mig)