Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Papež František dnes přijal účastnice dvanácté generální kapituly Kongregace Malých sester misionářek milosrdné lásky. Spolu s kontemplativní větví této kongregace – sestrami od Ježíše Ukřižovaného a zvláštní větví adorátorek Nejsvětější svátosti pro nevidomé řeholnice, patří tento ženský institut do rozsáhlého díla sv. Luigiho Orioneho (1872-1940). Jak je patrné z názvu, sestry působí zejména v latinskoamerických, afrických a asijských misiích, v Evropě pak kromě Itálie také v Polsku a na Ukrajině. Petrův nástupce poděkoval za jejich službu nejchudším lidem, zejména ženám a sirotkům, fyzicky a psychicky nemocným pacientům, a za apoštolát mezi mládeží, ve školách, domovech pro seniory, psychiatrických léčebnách i farních oratořích.

“Říkáte si misionářky, tedy hlasatelky evangelia, a také jimi svým povoláním jste, zároveň ale sloužíte chudým. Sestry, buďte misionářkami, které neznají hranice. Přinášejte radost z evangelia, tedy samotného Krista, všem lidem, zejména chudým, ve kterých jste poslány rozpoznat Kristovo tělo. Ukazujte všem krásu Boží lásky, která se vyjevuje na Kristově milosrdné tváři. Touto krásou naplňujte srdce všech lidí, které potkáváte. Kéž je vaší misionářskou metodou setkání, dialog a doprovázení. Nedejte si ukrást radost z evangelizace.“

Misie a služba chudým vás totiž staví do postoje „vycházení“ a pomáhají vám překonat nebezpečí autoreference, omezenosti na vlastní bezpečí a sebeobranné strnulosti, pokračoval Svatý otec. Misií a službou nabýváte dynamiky exodu a daru, vycházení ze sebe, putování a rozsévání. Zásadní je však pěstovat důvěrný vztah s Pánem a vědět, že naše společenství s ním je „vztahem poutnickým a ze své podstaty společenstvím misijním“ (Evangelii gaudium, 23), zdůraznil papež. V druhé části promluvy pak vyjmenoval zásadní vlastnosti misijního působení.

“Po misionáři se vyžaduje, aby byl odvážný a kreativní. Nestačí pohodlné pastorační kritérium onoho „vždycky se to tak dělalo“. Přehodnoťte tedy cíle, struktury, styl i metody své misie. Žijeme v čase, ve kterém je třeba vše nově promyslet ve světle toho, co vyžaduje Duch. Znamená to zaměřit zrak na adresáty misie a okolní realitu – osvojme si pohled Ježíše, Dobrého Pastýře, který nesoudí, nýbrž bedlivě pátrá po Pánově přítomnosti v dějinách. Blízký pohled, který je schopen kontemplace i pohnutí a zůstává s druhým člověkem vždy, když je to nutné. Hluboký pohled víry, uctivý a soucitný pohled, který by dokázal léčit, vysvobozovat a těšit.“

Po misionáři se vyžaduje, aby byl svobodný a žil bez osobního vlastnictví, vypočítával papež dále. Pohodlí, duchovní omrzelost a mondénnost brání misionáři ve vycházení, pohybu a sdílení darovaného evangelia. Misionář se nemůže vydat na cestu s přeplněným anebo vyprázdněným srdcem, anebo toužit po vnější okázalostech, protikladných Boží slávě.

“Misionář není spoután touto zbytečnou přítěží a okovy. Je to člověk, který nevlastní nic jiného, než svého Pána a Jeho evangelium. Člověk, který trvale prožívá osobní obrácení a bez ustání pracuje na pastorační konverzi.“

Od misionáře se dále žádá, aby v něm přebýval Duch svatý a aby rostl v poddajnosti Duchu. Takto bude schopen postřehnout Ježíšovu přítomnost v mnoha lidech, odepisovaných dnešní společností, dodal papež František.

“Po misionáři se vyžaduje, aby svou spiritualitu zakládal na Kristu, Božím slovu, a liturgii. Tato „holistická“ spiritualita zahrnuje člověka v jeho různých dimenzích a spočívá na komplementaritě, integraci a inkluzi. Umožní vám, abyste byly dcerami nebe i země, mystičkami a prorokyněmi, učednicemi a svědkyněmi zároveň.“

A konečně, uzavíral Svatý otec, se od misionáře žádá, aby byl prorokem milosrdenství – tedy člověkem, jehož středem je Bůh a kříže tohoto světa. Prorocky hlásejte Boží odpuštění a objetí, které je zdrojem radosti, vyrovnanosti a pokoje, vybízel papež členky kongregace založené sv. Luigim Orionem. V závěru audience Malým sestrám misionářkám milosrdné lásky doporučil, aby se vzorem jejich služby stalo Navštívení Panny Marie.

“Jako Panna Maria se vydejte na cestu. Spěchejte – nikoli však chvatem tohoto světa, nýbrž spěchem Boha – a ze srdce překypujícího radostí vyzpívejte svůj magnificat. Vyzpívejte Boží lásku ke každému stvoření. Ohlašujte mužům a ženám dneška, že Bůh je láska a může naplnit smyslem srdce každého člověka, který Jej hledá a dovolí mu, aby se s Ním setkal.“

Zakončil Petrův nástupce dnešní audienci pro Kongregaci Malých sester misionářek milosrdné lásky, která se v Římě sešla na dvanácté generální kapitule.

(jag)