Rádio Vaticana

Vatikán. V nejtěžších chvílích smutku a bolesti, tváří v tvář urážkám je nutné volit cestu modlitby, trpělivosti a naděje v Boha, aniž bychom podlehli klamům marnivosti, kázal dnes papež František při ranní mši v Domě sv. Marty.

Nedejme se omámit krásou marnivého make-upu, nýbrž povolme, aby do našeho srdce vstoupila radost, pocházející od Boha, a chvalme Pána za spásu, kterou nám udílí. Petrův nástupce se zamýšlel nad prvním čtením z knihy Tobiáš (Tob 11,5-17) a zaměřil se přitom zejména na „zcela normální příběhy“– jak řekl – jednoho tchána a jeho snachy, tedy Tobiho, Tobiášova otce, který oslepl, a Sáry, Tobiášovy manželky, obviňované ze smrti sedmi ženichů. Na tomto místě je patrné, jak Pán vede příběhy lidských životů, včetně těch našich, vysvětloval. Tobi a Sára si totiž prošli nelehkými i krásnými momenty, jak to v životě bývá. Tobi byl pronásledován a vysmíván, manželka mu mnohé vytýkala, ačkoli to nebyla zlá žena, naopak během jeho slepoty pracovala, aby vydělala na živobytí. Také Sáru zahrnovali urážkami, čímž velmi trpěla. Oba dva v těch chvílích viděli vše černě a raději si přáli zemřít.

“Všichni jsme prodělali těžké a náročné chvíle – možná nikoli v takové míře, ale dobře víme, co člověk cítí, když na něj doléhá temnota, těžkost a bolest. Sára však pomyslí na to, že by oběšením zarmoutila rodiče, a proto se raději usebere k modlitbě. Tobiáš přijímá svůj nelehký život a dlouze se modlí. Právě modlitba je postoj, který nás zachrání ve chvíli nesnáze. Vyžaduje trpělivost – kterou oni dva měli, protože trpělivě snášejí svou bolest. A dále naději, že nás Bůh vyslechne a dá oněm špatným chvílím pominout. V momentech malého či velkého smutku a temnoty se modleme, buďme trpěliví, mějme naději. Nezapomínejte na to.“

V Sářině a Tobiho životním příběhu nastávají také krásné chvíle, pokračoval papež. Zdůraznil ale, že nejde o románový happy end.

“Pán po zkoušce projevuje svou blízkost a přináší jim záchranu. Nastávají pro ně chvíle ryzí krásy, krásy duše, nikoli umělé krásy plné líčidel a ohňostrojů. Co ti dva v oné chvíli činí? Vzdávají Bohu díky, otevírají srdce v modlitbě díkůvzdání.“

Svatý otec proto vyzval k otázce, zda jsme v různých životních úsecích schopni rozlišit, co se děje v naší duši, a pochopit, že nelehké momenty tvoří kříž, který je nutné nést v modlitbě, s trpělivostí a přinejmenším trochou naděje. Varoval před pokušením marnivosti, protože Pán je stále po našem boku, pokud se k Němu obrátíme v modlitbě a děkujeme za darovanou radost. Díky tomuto rozlišování Sára pochopila, že se nemá oběsit, Tobi si zase všimnul, že má od Pána s modlitbou a nadějí očekávat záchranu. V závěru papež věřící vybídl, aby si ještě jednou přečetli knihu Tobiáš.

“Když si o nadcházejícím víkendu budeme tuto knihu číst, prosme o milost, abychom uměli rozlišovat, co se děje v těžkých životních chvílích a jak jít dál, a co se děje v krásných chvílích a jak se nedat oklamat marnivostí.“

Zákončil papež František dnešní ranní kázání v Domě sv. Marty.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(jag)