Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

2.7.2017 

Kéž žena skutečně nalezne sama sebe

Dosud nevydaná úvaha Romana Guardiniho

Česká sekce RV

První poněkud obsáhlejší úvaha Romana Guardiniho o povaze ženy je otevřenou skicou bez odpovědi. Devítistránkový rukopis uchovává archiv hradu Rothenfels nad Mohanem pod titulem Frau und Staat. Aus einem Gespräch von Gerta Krabbel und Romano Guardini („Žena a stát – z rozhovoru mezi Gertou Krabbelovou a Romanem Guardinim“). Doktorka filosofie Gerta Krabbelová vedla Katolický německý svaz žen (Katholischer Deutscher Frauenbund) a spolupracovala s „hradním dílem“ (hnutím Quicborn) na Rothenfelsu. Guardini v textu odkazuje na své dílo Der Gegensatz, které má brzy vyjít, což umožňuje vyvodit, že byl vypracován krátce před rokem 1925.

Guardiniho skica se jeví svěže, ačkoli navzdory svému názvu nebyla napsána dialogickou formou, nýbrž jde o monolog obsahující příznačné autorovy obraty. Je pravděpodobné, že konverzaci zachytil až dodatečně a shrnul její výsledky, ale nikoli přímou výměnu názorů. Proto již není možné určit, jaké části náleží Gertě Krabbelové. Celek byl překvapivě publikován v pozměněném tvaru a pouze pod jménem Gerty Krabbelové v rothenfelském měsíčníku Die Schildgenossen (č.6,1926,str.74-77). Není znám důvod, kvůli kterému Guardini pod příspěvek nepřipojil své jméno – možná se mu předkládaná teze zdála nadmíru rozsáhlá, nebezpečná a ještě příliš nepřesná?

Podle Guardiniho má žena chápat sama sebe jinak, než to doposud činila. Klade se zde otázka, zda a proč se ženy zdánlivě nezajímají o stát a politiku, či šířeji o veřejnou práci vůbec. To zavdává podnět k zajímavému myšlenkovému rozlišování, ve kterém byl Guardini mistrem. Podle jeho vlastních slov jej složité otázky neochromovaly, nýbrž provokovaly. Rozhovor se odvíjí od následujícího všeobecného tvrzení: „Často se říká, že politika a veřejná činnost jsou polem mužů. Ženskou oblastí by tak byl pravý opak – tedy soukromý život. Z toho plyne pohodlné tvrzení, že žena má zůstat doma.“ Právě odsud vychází Guardiniho rozlišování – protiklad veřejného a soukromého je správně vnímán, avšak chybně převeden na rozdílnost pohlaví. Existence každého člověka je „celkově nadindividuální“ a „jednotlivě individuální“. V obou těchto případech je však její současná forma určována počínaje mužem. „Ve skutečnosti se vůči celkové sféře muže, utvářené veřejnou oblastí a soukromou sférou, staví do protikladu celková originální sféra ženy, která se člení obdobně. Právě tuto oblast ženského bytí a jednání je třeba posoudit a dát jí jméno, na základě její původní přirozenosti“.

Dotazujeme-li se po „původnosti“, vyvstává otázka, pomocí jaké vědy se lze dopátrat ženské přirozenosti. Je třeba vyřadit psychologii a také determinaci především biologicko-pohlavními aspekty. Není vhodná ani noologie (nauka o intelektu), protože „parametry jejího vhodného, či dokonce vědeckého myšlení“ jsou odvozeny z mužského vnímání. Je proto zapotřebí vymezit to, co je specificky ženské, počínaje ženstvím, a nikoli v konfrontaci s mužem či s odkazem k němu. Zajímá nás naopak „ženství jako oblast lidství zakládající se sama v sobě“. Heuristický přístup zní: „Povaha a činnost ženy jsou především a svou podstatou osobní. Lidství má dvě základní formy, které nemohou být odvozeny jedna od druhé – mužskou a ženskou. Počínaje jejich lidstvím se jim oběma dostává rovné důstojnosti a stejné hodnoty.“

Tím je překonána běžná kontrapozice mezi přirozeností (=ženou) a mužem (=intelektem). Do protikladu mužským formám intelektu se tak spíše staví jiné, určované ženskou přirozeností. Co však je tento intelekt, který se tak hluboce dotýká osobního rámce? „Intelekt je život. Forma, pravidlo a koncept jsou způsoby, opírající se o mužskou přirozenost, jimiž intelekt může jednat. Intelekt je však sám o sobě víc (…) a pro jeho dobro musíme zabránit tomu, aby byl přisuzován pouze jedné straně. Problém intelektu, který sám o sobě přesahuje tyto kategorie, spíše spočívá v tom, jak se projevuje v příznačných vlastnostech mužství a ženství, v tom, jak specificky mužská a ženská sféra tkví v intelektu a je uspořádána k jeho účelu“.

Podle tohoto rozlišení začíná integrace obou pohlaví také jejich vzájemným konfliktem. Důležitá závěrečná pasáž textu k tomu uvádí následující: „Záměrem tohoto konfliktu je podřízení druhého a lze říci, že cokoliv se v tomto zápase může stát zbraní. Mužská zbraň byla především jedna – utvářet kategorie a hodnotová měřítka počínaje mužstvím, prosadit tento vzorec za normalitu kulturního vědomí, aby posléze bylo možné s nezvratnou zřejmostí dokázat, že podle tohoto parametru je žena níže postavená. Vzhledem k tomu, že mužské hodnoty vtiskly ráz veškerému veřejnému a kulturnímu povědomí, nevyvstaly námitky proti skutečnosti, že forma mužského zrcadlení hodnoty byla postavena naroveň hodnotě samé.

Abychom to vyjádřili ještě hlouběji – mužskou zbraní v tomto zápase byla uzurpace intelektu. Ztotožnění rozumu s maskulinitou. Bylo by možné nastínit dějiny lidského myšlení z tohoto zorného úhlu, přičemž na ženu to mělo zhoubný účinek. Buď přijala toto pojetí a stala se z ní naturální bytost, která využila všech zbraní své přirozené sféry – intrik, smyslných efektů a tak dále – anebo se nevzdala intelektu, ztotožněného s mužskou formou, a aby jej obdržela, přizpůsobila se muži, jeho pojmům, cílům a jednání, čímž pokřivila a oklamala sama sebe. To, co je třeba učinit, je veliké a obtížné. Úlohou ženy je plně se vložit do toho, co je jejímu ženskému lidství vlastní. Nesmí dovolit, aby byla určována mužem, nýbrž počínaje sama sebou, tedy původně odlišnou formou svého osobního bytí. Musí potvrdit veškerou plnost a sílu přirozenosti, která do ní byla vložena, ale má ji zakotvit v intelektuální oblasti, podřídit ji předpokladům intelektu. Avšak také se má zaměřit na pojetí intelektu a nedopustit, aby měřítka jeho růstu a intelektuálního vzestupu byla určována mužem a jeho přístupovou cestou k intelektu, nýbrž plností ducha, který přesahuje dějiny, a, konečně, Bohem. V rámci této původní a celistvé sféry živoucí intelektuálnosti si má žena vydobýt své vlastní území. Vyznačuje se tím, že nesmí ženský intelekt sama sobě vnucovat, ale ani ho nemá přijímat darem, nýbrž má si ho sama vyzískat. Za tímto účelem je nutné projít také mnohou nejistotou.

Stále znovu se totiž prosazuje pokušení přijímat myšlení, pojmy a výrazové formy z mužské oblasti, které ženě ulehčují její práci. Těmto zkratkám se ale musí vyhnout. Nezáleží na tom, jak bude cesta dlouhá, protože se jedná o pravdu a bytí. Je zapotřebí, aby se probudilo nejhlubší ženské svědomí, neboť existuje mnoho způsobů, kterými lze svědomí obelhat. Žena má od muže vyžadovat, aby jí otevřel cestu, na které by nikde a nijak neprosazoval svou přirozenost, včetně té, která se skrývá za morálními a náboženskými kategoriemi. Mnohé z duševního stavu dnešního muže záleží na skutečnosti, zda žena skutečně nalezne sama sebe.

Existuje podstatný rozdíl mezi mužským a maskulinním. Maskulinní chce vládnout samo a žije z poddanosti druhých. Mužství roste úměrně s růstem přirozenosti svého protějšku. Mužství ví, že se stává takovým pouze v té míře, v jaké je žena skutečně ženská. Právě z toho důvodu si nemůže utvářet své pojetí ženství na základě mužských instinktů, nýbrž jej musí vyzískat z ženské přirozenosti. Počátek takového konání otevírá ženě cestu k plnému nalezení sama sebe. Vzhledem k tomu, že ji v tom muž nebude chápat, budou muset být jeho úcta a důvěra větší než porozumění.“

Guardiniho teze vyjadřují velice hluboký koncept. Je přesvědčivý, neboť Guardini neměl v úmyslu nahradit svými zásadními úvahami každodenní a celoživotní úsilí, které věnoval tématu „ženy“ a dokonce „krajní cizorodosti pohlaví“. Tyto myšlenky ukazují, jaké spravedlnosti byl schopen jeden z velkých teologů našeho století, když pojednával ženské téma, přičemž jej vedla pouze jeho vnímavost a láska k pravdě.

Stať Hanny-Barbary Gerl-Falkovitzové, L´Osservatore Romano 16.5.2017, přeložila Jana Gruberová.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
26.1.17 Nastal čas pro blahořečení Romana Guardiniho?
20.7.16 Beatifikační proces Romana Guardiniho
29.10.10 Papež o Guardinim: Nechtěl znát všechno, chtěl poznat pravdu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti