RadioVaticana.va

   21. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3490
Poslechem z webových stránek.2260
Četbou textů na webových stránkách.4028
Poslechem i četbou.2338


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Papež: Obavám se, že jsem špatně interpretován; podstupuji pastorační riziko

Papež: Bůh je opakem egoismu

Setkání pro katolíky „v neregulérní“ situaci




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

20.8.2017 

Věřit v dějiny spásy

Milan Glaser

Udělat si představu tom, jak by mohla moderní média referovat o veřejných vystoupeních Ježíše Nazaretského, kdyby byla v té době lidem k dispozici, nejenom není počin tak spekulativní, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale může být dokonce objevný.

S nepříliš velkým úsilím je totiž možné si představit, že by např. horské kázání v přímém televizním přenosu na druhém programu provázely zejména záběry na hluboce zamyšlené tváře obzvláště půvabných děvčat, spolu s prostřihy na postavy, které namísto naslouchání mistrovým slovům hledají kamery, jež je zabírají, aby do nich mohly zamávat. Denní zpravodajství tisku judské provenience by se na druhý den nejspíš pozastavovalo nad „poněkud pokulhávající organizací galilejských pořadatelů“, kteří patrně nepočítali s takovým návalem, takže se pak logicky „nedostávalo některých základních služeb“, což by doprovodila fotografie fronty lidí u přenosných toalet. Pokud jde o samotné „kázání neznámého rabbiho,“ možná by ho část tehdejšího tisku označila za „vlastenecky strhující a podnětné“, zatímco jinak orientovaní žurnalisté by si všimli spíše „kritických aspektů“ a neopomněli by naznačit jejich konkrétní adresáty v tehdejší společnosti. Všichni komentátoři by se však nejspíš shodli na tom, že výklad „nesporně důležitých, avšak přece jen dosti obtížných témat“ byl pro posluchače stojící na žhnoucím slunci poněkud vyčerpávající. Týdeníky a měsíčníky určené intelektualisticky zaměřeným čtenářům by se zřejmě pokusily zrekonstruovat obsah toho, o čem po rozpuštění zástupů diskutovali v ústraní se svým mistrem učedníci, původem většinou z Galileje, přičemž by z uvedených analýz vyšly najevo dosti zarážející, ale bohužel zcela přesvědčivé závěry.

Spekulativnost výše načrtnuté představy nakonec vlastně není tak obrovská. Vezme-li se do úvahy revolučnost či – chce-li někdo - kontrarevolučnost všech Ježíšových tezí, ale zvláště Jeho skutků a v první řadě toho posledního, totiž Zmrtvýchvstání, nezdá se, že by moderní média uměla rozlišovat podstatné od nepodstatného či pravdivé od nepravdivého v míře výrazně větší, nežli se to podařilo čtyřem evangelistům. Z hlediska vlivu a dopadu na lidský život by naopak bylo mnohem adekvátnější, kdyby se ještě dnes média věnovala spíše sdělením Ježíše Nazaretského než např. nejnovějšímu teroristickému činu či poslednímu neštěstí.

Je ovšem pravda, že Ježíš komentoval i takovéto zprávy (srov. Lk 13,1-5). Tu o „Galilejcích, jejichž krev smísil Pilát s krví jejich obětních zvířat“ nebo tu o „oněch osmnácti, na které padla věž v Siloe a usmrtila je“. Jeho komentář k těmto dobovým aktualitám nebyl rozvleklý jako dnešní internetová on-line zpravodajství, ale zajisté nepatří k těm notoricky známým: „Myslíte, že ti, kdo to museli vytrpět, byli větší hříšníci než ostatní. Nikoli, ale když se neobrátíte, všichni podobně zahynete“ – referuje evangelista Lukáš.

Lze říci a bude to zřejmě pravda, že Ježíšovým slovům a skutkům dávají média stejně tolik prostoru, kolik by jim dávala před dvěma tisíci let, kdyby je tehdy lidé měli k dispozici. Soustředí se však a především vedou pozornost a zájem lidí zcela jiným směrem než k osobě Ježíše Krista. Pokud jde o Kristova náměstka nečiní u něho média výjimku, nýbrž vedou si svou zrovna tak, bez ohledu na to, co říká a dělá, a to dokonce právě tehdy, když o tom, co dělá a říká, referují či přesněji řečeno, když vytvářejí dojem, že o něm referují. Důsledkem toho je rozšířené tušení jakési koncepce pontifikátu.

Papež však svůj pontifikát nechápe jako realizaci nějaké - ať už jakékoli – ideové koncepce lidských dějin. V tom se mýlí, jak jeho fanatičtí přívrženci, jejichž hlas momentálně v médiích převažuje, ale mýlí se i jeho fanatičtí odpůrci. Obě skupiny se totiž domnívají, že papežovu koncepci chápou. Ti první jsou z ní nadšení a ti druzí zděšení. Mýlí se jedni i druzí, protože nenazírají postavu a počínání Kristova náměstka očima víry, ale pouze světskou - politickou či sociologickou - optikou.

Papež totiž opravdu věří v dějiny spásy, které tajemně řídí Boží prozřetelnost. Odlišit a oddělit tyto dvě roviny, totiž abstraktní koncepci dějin, kterou si mohu vytvořit a zasazovat do ní svůj život, od darované víry v dějiny spásy, jak plynou z evangelií a z Nového zákona, je naprosto zásadní. Je to nutné nejen pro pochopení toho, kým je římský biskup a jaká je jeho dějinná role, ale úzce to souvisí se samotnou křesťanskou vírou.

V tom je pravé tajemství nejen tohoto, ale každého papeže, protože římský biskup je pozemským náměstkem Krista. Nikdo jiný než Ježíš Kristus žádnou uskutečnitelnou koncepci dějin nemá a mít nemůže. A každý křesťan by se měl střežit vytvářet si svoji vlastní. Praktikovat víru je totiž možné jedině tehdy, pokud na zemi uskutečňuji onu vůli, která je v nebi a týká se všech lidí. Toto je zkouška víry, kterou nám tento papež pozoruhodným způsobem zprostředkovává.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
13.10.17 Libanonský cedr - 100 let Orientálu
8.10.17 O problémech s papežem
17.9.17 O geopolitice a spiknutí mezinárodního terorismu
3.9.17 Elity z nás udělaly kolonie
6.8.17 O papeži bez paniky i entuziasmu



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež ke kněžím na postgraduálním studiu: Nepodlehněte akademismu a kariérismu

Svatý otec: Neupadejme do neopelagianismu nevěřícího v sílu svátostí

Noví blahoslavení mučedníci ze Španělska 1936-37

Patriarcha Bartoloměj: Františkův pontifikát je radikální

Neosočujme druhé, ale učme se moudrosti sebeobvinění

Papež: Když převládne zisk, z demokracie se stává plutokracie

Vatikán podporuje obnovu Ninivské planiny

Analyzovat encykliku Humanae vitae metodou Amoris letitia

Patriarcha Sako: Chránit člověka je přednější než ropné studny

Biskupové V4: Za Evropu a za pomoc blízkovýchodním uprchlíkům k návratu do vlasti

Pastýři církve potřebují modlitbu, aby neodstraňovali klíč k poznání

Papež ke studentům: nenásledujete slepě neviditelnou ruku trhu

 Nově na webu
Svatý otec: Blahoslavení mrtví, kteří umírají v Pánu

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O problémech s papežem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě