Vatikán.
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
V dnešním evangeliu (
Mt 20,1-16) nacházíme podobenství o najatých dělnících. Ježíš jej vypráví, aby přiblížil dva aspekty Božího království. Ten první říká, že Bůh povolává k práci na svém království všechny; druhý praví, že Bůh chce na konci dát všem tutéž odměnu, totiž spásu, život věčný.
Hospodář vinice představující Boha vychází časně zrána, aby najal dělníky, a smluví s nimi mzdu jednoho denáru na den. To byla spravedlivá mzda. Potom vychází ještě několikrát během dne, celkem pětkrát, naposledy pozdě odpoledne, aby najal další dělníky, kteří jsou bez zaměstnaní. Na konci dne, hospodář nařídí, aby všem byl vyplacen denár, včetně těch, kteří pracovali jen pár hodin. Přirozeně si stěžují ti, kdo byli najati jako první, protože vidí, že jsou placeni stejně jako ti, kdo pracovali méně. Hospodář jim však připomíná, že obdrželi to, co bylo smluveno, a neměli by chovat závist proto, že On chce být štědrý.
Tato „nespravedlnost“ hospodáře ve skutečnosti slouží tomu, aby vyprovokovala posluchače přejít na jinou rovinu, protože Ježíš tady nechce mluvit o problematice práce a spravedlivé mzdy, nýbrž o Božím království! Jeho sdělení je následující: v Božím království nejsou nezaměstnaní, všichni jsou povoláni mít na něm podíl a všichni nakonec dostanou odměnu, která vzejde z božské a - naštěstí pro nás – nikoli lidské spravedlnosti, totiž spásu, kterou nám získal Ježíš Kristus svojí smrtí a vzkříšením. Spásu, která není zasloužená, nýbrž darovaná – spása je zdarma – takže „poslední budou prvními a první posledními“ (Mt 20,16).
Tímto podobenstvím chce Ježíš otevřít naše srdce logice Otcovy lásky, jež je zdarma daná a štědrá. Jde o to nechat se udivit a žasnout nad „myšlenkami“ a „stezkami“ Boha, který – jak podotýká prorok Izaiáš – nejsou našimi myšlenkami a našimi stezkami (srov. Iz 55,8). Lidské smýšlení je často poznamenáno sobectvím a vypočítavostí a naše neprůchodné a křivolaké stezky nejsou srovnatelné se širokými a přímými cestami Páně. On prokazuje milosrdenství – nezapomínejme na to. Je milosrdný – velkoryse odpouští, je plný stědrosti a dobroty, kterou zahrnuje každého z nás. Všem otevírá neohraničená území svojí lásky a milosti, jež jedině mohou naplnit lidské srdce radostí.
Ježíš nás chce přimět, abychom vzali v úvahu pohled onoho hospodáře, pohled, kterým se dívá na každého z dělníků čekajících na práci a najímá je, aby šli pracovat na jeho vinici. Je to pohled plný pozornosti a laskavosti, je to pohled, který povolává a vybízí k pozvednutí se a vydání se na cestu, protože chce pro každého z nás život, chce život plný, uchvácený a zachráněný z prázdnoty a netečnosti. Bůh nikoho nevylučuje, a chce, aby každý dosáhl svojí plnosti. Toto je láska našeho Boha, našeho Boha, který je Otcem.
Nejsvětější Maria ať nám pomáhá, abychom ve svém životě přijímali logiku lásky, která nás osvobozuje od předsudku zasloužené Boží odměny a od negativního soudu o druhých.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
