Vatikán.
Metropolita Hilarion, představitel odboru moskevského patriarchátu pro vnější vztahy ruské pravoslané církve, navštívil koncem září (25.9.) papeže Františka a emeritního papeže Benedikta XVI. a předal jim výtisk XI. dílu souhrnného vydání spisů Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. (Opera Omnia) věnovaného liturgii.
Teologie liturgie vyšla v ruském překladu péčí moskevského patriarchátu. Iniciativa je plodem vědecko-publikační spolupráce vydavatelství moskevského patriarchátu, mezinárodního sdružení
Sofia: Idea Russa, Idea Europa, mezinárodní akademie
Sapientia et scientia, Vatikánského knižního nakladatelství a vatikánské Nadace Josepha Ratzingera – Benedikta XVI. Emeritní papež napsal k tomuto ruskému vydání zvláštní předmluvu, kterou datoval na liturgickou památku sv. Benedikta (11. července 2017) a kterou vám v plném znění přinášíme:
„Před službou Boží se nesmí dávat přednost ničemu - těmito slovy svatý Benedikt ve své Řeholi (43,3) stanovil absolutní prioritu bohoslužby před každou jinou mnišskou činností. To nebylo ani v mnišském životě tak docela samozřejmé, protože podstatným úkolem mnicha byla také zemědělská a vědecká práce. V zemědělství, řemeslnictví a školství se zajisté mohly vyskytnout časné požadavky, které se mohly jevit jako důležitější než liturgie. Vzhledem k tomu Benedikt - tím, že přisoudil prioritu liturgii - jednoznačně vyzdvihnul, že v našem životě má prioritu Bůh: „Jakmile je slyšet znamení k hodince, mnich nechá všechno, co měl v rukou, a spěchá co nejrychleji k službám Božím“ (43,1).
Zdá se, že v povědomí dnešního člověka nemají věci Boží a liturgie žádnou naléhavost. Lze ovšem tvrdit, že mnišský život je v každém případě cosi jiného než život lidí ve světě, a to je samozřejmě správné. Priorita Boha, na kterou jsme zapomněli, však platí pro všechny. Není-li již důležitý Bůh, mění se kritéria, která určují, co je důležité. Člověk odstavením Boha podrobuje sebe sama nátlaku a stává se otrokem materiálních sil, což odporuje jeho důstojnosti.
V letech, která následovala po Druhém vatikánském koncilu, jsem si znovu uvědomil prioritu Boha a božské liturgie. Pomýlené chápání liturgické reformy široce rozšířené v katolické církvi vedlo stále více k tomu, že byl upřednostňován aspekt vzdělávací, vlastní aktivita a kreativita. Lidské počínání téměř uvrhlo do zapomnění Boží přítomnost. V takovéto situaci je stále více jasné, že existence církve žije ze správného slavení liturgie a je v nebezpečí, pokud se už primát Boha neobjevuje v liturgii a tím v životě. Nejhlubší příčinou krize, která otřásla církví, je zatemnění této priority Boha v liturgii.
To všechno mne vedlo k tomu, abych se věnoval tématu liturgie šířeji než v minulosti, protože jsem přesvědčen, že opravdová obnova liturgie je zásadní podmínkou obnovy církve. Podstata liturgie je ovšem přes všechny rozdíly mezi Východem a Západem v zásadě jedna a tatáž. Doufám tedy, že tato kniha pomůže také křesťanům v Rusku k novému a lepšímu chápání onoho velkého daru, kterého se nám dostává v posvátné liturgii.“
Tolik emeritní papež Benedikt XVI. v předmluvě k souhrnému vydání svých spisů o liturgii v ruském jazyce.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
