RadioVaticana.va

   17. 10. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3468
Poslechem z webových stránek.2250
Četbou textů na webových stránkách.4012
Poslechem i četbou.2322


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Duchovní zesvětštění poznáme a zničíme jen před křížem

Paličáctví nechápe Boží milosrdenství

Kardinál Marx: Muž a žena patří k sobě – navzdory měnícím se zákonům




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Seriály

 Čeští teologové 50. let 20. století 

9.1.2003 

Otec své doby

Jan Evangelista Urban (1901-1991)

Jaroslav Cuhra

?Kolem nás žijí lidé chudí, trpící, nemilovaní, neznající Boha. Jděte k nim, pomozte jim!? Tato slova Jana Evangelisty Urbana, františkánského kněze narozeného v roce 1901, charakterizují jeho zápal pro evangelizaci a věc Boží. Nejen slovem, ale i skutkem je totiž třeba milovat, nečekat pasivně, ale sám vyhledávat příležitosti. Jak tento charismatický kněz učil své františkánské spolubratry: ??kdo mi přijde do zpovědnice, ten by šel jinam taky. Kdo však přivede ty, kteří sami nepřijdou? Musíme k nim! A pro ně!?

O Urbanově celoživotním díle řekl Oto Mádr v roce 1982: ?Všichni jsme děti své doby, ale někteří jsou i otcové své doby.? Chlapec z Žižkova, z nábožensky celkem pasivní rodiny, se knězem rozhodl stát již ve dvanácti letech a realizoval to bez ohledu na běžné konvence ? ještě před maturitou opustil gymnázium a vstoupil do františkánského řádu, knězem se stal již v roce 1924 a teprve poté dokončil střední školu a odmaturoval. Nadaného kněze ovšem františkáni poslali do dalších škol, takže vystudoval filozofickou fakultu, zároveň působil jako magistr františkánských kleriků. Od roku 1927 však začíná jeho první velké dílo, vytvoření tzv. Apoštolátu, s jádrem v třetím řádu sv. Františka. Jak sám Urban jednou uvedl, jeho cílem bylo ?uvádět zásady evangelia v život v místech, kde je k tomu příležitostí víc než dost ? na pražské periferii?. Povzbuzováno Urbanovým zápalem rozrostlo se brzy toto hnutí po celé republice, zvláště za hospodářská krize, a jeho ženská část, tzv. ?urbanky? čili sestry Apoštolátu sv. Františka, předběhla svým pojetím ?řeholnic bez hábitu? dobu o celá desetiletí.

Druhou významnou rovinou Urbanova působení byla snaha o vytvoření systému širšího katolického vzdělávání. Nejprve ve spolupráci s dominikány vytváří tradici Akademických týdnů, při nichž se pozornost soustřeďovala na propojování teologie a ostatních věd, posléze přichází s vlastním projektem, nazvaným později Studium catholicum. Pro myšlenku cyklu přednášek, které by doplňovaly vysokoškolské vzdělání o katolický náhled na jednotlivé problémy, získal tehdy přední katolické vědce a od února 1936 se přednášelo, mimo jiné o vztahu mezi lékařstvím a křesťanskou mravoukou či o právnických otázkách. Po několika letech se zdálo, že z původně vysmívaného projektu vznikne nová, katolická univerzita. Druhá světová válka však vývoj přetrhla a k obnově došlo až v roce 1947. Únor 1948 pak tyto plány definitivně zmařil. Samotný Urban se po válce věnoval zvláště medikům, které vedl v rámci Společnosti sv. Lukáše, a také duchovním, u kterých považoval za důležité stálé vzdělávání a vzájemné inspirování.

V březnu 1950 byl Urban zatčen a 5. dubna odsouzen na 14 let. Čtrnáct následujících měsíců strávil v úplné samotě ve Valdicích, poté byl vzhledem k vážné nemoci ? již od mládí trpěl tuberkulózou ? vícekrát umístěn ve vězeňských nemocnicích. Kamkoliv však přišel, nikde nepřestal aktivně pracovat pro apoštolát. Během věznění pokřtil několik desítek vězňů, přijímal do III. řádu, přednášel. Utrpení přijímal jako nutný kříž a nedělal si žádné iluze o možném návratu do svobodného života. Propuštěn byl v září 1963 a o svých věznitelích řekl jen: ?Nenosím v srdci nenávist proti nim, spíše lítost nad nimi.? V roce 1968 mohl opět veřejně působit jako kněz, přednášel v cyklu Živá teologie. Po jeho zákazu a po ztrátě státního souhlasu se stáhl do Nespek u Prahy, kde vážně onemocněl a po deseti letech utrpení v lednu 1991 zemřel.

Urbanovo vidění teologie a budoucnosti církve bylo veskrze originální. Dříve než k tomu došlo, upozorňoval, že církev bude diasporou a žít musí ?pro konání dobra zadarmo?. Kněz nové církve podle něho musí být knězem charismatickým, který slouží všem lidem, a všem věřícím pak ukládal žít evangelijně, aby evangelium bylo silou, která vše reguluje. Bez ohledu na důraz na službu a pastoraci však vždy zdůrazňoval význam rozjímání a budování vnitřního života, jako základu plného lidského života vůbec.

Další články z podrubriky Čeští teologové 50. let 20. století

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
28.2.11 Zemřel mons. Oto Mádr
14.9.10 Arcib. Migliore: Teologické myšlení, zkušenost Boha a svědectví nelze oddělovat
17.1.09 Zemřel teolog Olivier Clément
6.10.06 Povolání teologa
2.10.06 Mezinárodní teologická komise zasedá ve Vatikánu



Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
Čeští teologové 50. let 20. století


Česká katolická církev prožila téměř celé dvacáté století v situaci latentního či přímo otevřeného konfliktu s politickou mocí. Navzdory tomu, a možná i díky tomu, vyrostla v jejích řadách celá plejáda kněžských osobností, předbíhajících svou dobu v nejlepším slova smyslu. V následujícím seriálu si některé z nich krátce připomeneme. Jeho autorem je Jaroslav Cuhra z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR.
Jiné seriály
Víra a rozum

Baziliky, chrámy a kostelíky města Říma

Kardinál Beran vzpomíná - archivní záznam rozhovoru

Ze zápisníku diplomata

Konzervativní hodnoty v politice

Společné dědictví aneb Židovské kořeny eucharistie

Postní zamyšlení

Cesta do Compostely

Postní zastavení

O Kompendiu sociálního učení církve

Víra je ze slyšení

Svatí římského kánonu

O poutích a putování - Česká zastavení ve Svaté zemi

Koncilní teolog vzpomíná...

 Nově na webu
Svatý otec: Snížení počtu hladových úst není řešením

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): O problémech s papežem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Libanonský cedr - 100 let Orientálu

Rozhovory: Caravaggio zevnitř

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv říjen 17
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě