Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Speciály

  

20.3.2006 

Dílo Osoba a čin - 3. část

Karol Wojtyła - filozof a myslitel

Česká sekce RV

První obtíž při studiu díla Karola Wojtyły je nedostatek systematických spisů jeho filozofického myšlení. Množství článků připomíná spíše kamínky z mozaiky, které je třeba poskládat dohromady, abychom uviděli obraz a vůbec celý horizont, ve kterém se pohybuje myšlení našeho autora. Na druhou stranu, jeho hlavní dílo Osoba a čin obsahuje mnoho prvků z různých článků a dává jasnou vizi toho, co je hlavní ve Wojtylově myšlení.
Z tohoto důvodu bych rád osvětlil jednotlivé části tohoto spisu a ukázal na jeho cíl, strukturu a soudržnost obsahu.

Osoba a čin má charakter personalistické antropologie. Studium Maxe Schelera a jeho návrat k předmětu morálky ? na rozdíl od předchozí linie aprioristické etiky - je tím, co přivedlo Wojtylu k rozpoznání hlavní problematiky v pochopení osoby jako podmětu morálního činu. Jeho zájem o čin ho podnítí v intuici, že skrze jednání bude schopen vysvětlit celistvý význam osoby.
Jeho studium chce odpovědět na otázku: ?Jaký je vztah mezi jednáním, tak jak je interpretováno klasickou etikou ? tedy jako actus humanus, a mezi činem jako zkušeností??
Odpovědi klasické filozofie ho na tomto poli neuspokojují, protože v nich nenachází tento rozměr, který by se zabýval rozborem mravního činu a jeho zkušenosti, vlastní každé osobě. Odtud odvodíme, jak chápe Wojtyla svoji filozofii: je to věda, která se zamýšlí nad vlastní zkušeností tak jak ji zakoušíme ve svém vědomí. A jako nástroj si vezme fenomenologickou metodu.

První část díla Osoba a čin věnuje autor výchozímu bodu, jímž je zkušenost tak jak je nám dána v našem vědomí. Zkušenost se stane hlavním zdrojem pro rozbor konceptu vědomí. Studium bude vycházet vždy od toho nejbližšího a snadno poznatelného: toho, co člověk sám prožívá a co nemůže popřít. Autor to osvětlí z různých pohledů a ujistí se o pevném základu pro další spekulativní krok kupředu. Před možnými úskalími ukáže na absurditu jiných možností při řešení otázek, která pozapomněla na jiné aspekty složitosti problému vzhledem k nedostatečnému uvážení. Čtenáři pak nabídne, aby si získané výsledky a tvrzení ověřil podle vlastní zkušenosti.

Výchozí bod ? zkušenost -, definuje spíše v aristotelovském smyslu, neboť chce, aby předmětem jeho reflexe byla celá zkušenost se všemi svými aspekty. Během celého studia ho doprovází reference k Aristotelovi, svatému Tomáši, Mauricu Blondelovi, Josefu de Finance a také fenomenologům jako Edmund Husserl, a především Maxu Schelerovi. Nemůžeme opomenout vztah k Imanuelu Kantovi, který Wojtylu podněcuje k rozlišování filozofických koncepcí. Základy jeho systému myšlení se stávají opačným vůči tomu, čeho chce dosáhnout Wojtyla.

Po úvodu věnovaném pojmu zkušenosti a jeho podkladům se začne odvíjet první ze čtyř částí spisu. Ta obsahuje rozbor vědomí, poznání sama sebe a výkonné příčinnosti osoby. Konstatuje, že skutečnost toho, jak se člověk zakouší, je něco vlastního a specifického lidské osobě. Rozpoznává ve vědomí sebe sama existenční skutečnost člověka. Zároveň se staví proti filozofickému idealismu, který vytvoří z této lidské dimenze samotnou ustavující strukturu lidské osoby. Není to vědomí, které jedná, ale osoba, která vědomě účinkuje. Ta je tedy nejen vědoma toho, co se v člověku děje, ale sama je podmětem a nositelem skutků.
Mocnost vědomí se ukazuje skrze podvědomí sjednocené s mocností dynamizmu osoby a jejích psychicko-emotivních a somaticko-vegetativních úrovní. Přesto však, podvědomí není tím, co činí člověka podmětem svých činů; jsou to vědomé činy, které dávají člověku schopnost svobodného jednání jako člověka-podmětu, což má kladný a nebo záporný dopad na osobu. Vědomí se tak stává ?vnitřním a ustavujícím hlediskem dynamické struktury jednajícího člověka?.

Druhá část knihy pojednává o transcedenci činné osoby. Při rozboru struktury určení vlastních skutků člověka rozeznáme, že osoba je výkonnou příčinou činů. Existence vůle poukazuje na osobu, jejíž ?schopnost realizace skutků vychází přímo z této vlastnosti, a ne z nějakého vnitřního rysu skutku uskutečněného osobou?. Člověk se může rozhodnout o obsahu svých činů, je svobodný. Transcedence osoby a její duchovní charakter jsou vyloženy z pohledu vůle a svobody.

Ve třetí části díla se dozvíme o integraci osoby při činu. Integrace psychických a tělesných vlastností je základem spojení a jednoty mezi tělem a duší, které si uvědomíme, když člověk při skutku zakouší sama sebe jako činitele a zároveň jako předmět činu. Právě při jednání člověk spojuje a integruje všechny své vlastnosti. Skutek není plodem některé schopnosti, ale souhrnu všech rozměrů osoby. Člověk si je vědom schopnosti ovládnutí, určení a realizace sama sebe. Wojtyla v tomto vidí klíč k pochopení integrace psychosomatických dimenzí v jednotě člověka.

Čtvrtou část věnuje pojmu participace a rozebírá intersubjektivitu člověka jako jeho podstatný rozměr. Realizace jednotlivce se uskutečňuje ve společenství, do kterého je začleněn a ve kterém je uznán jako podmět. Ostatní nemohou být považováni za pouhé ?členy společnosti?, ale za bližní. Základem společenství je obecné dobro, odpovídající společenské přirozenosti člověka. Tímto je postaven do protikladu individualizmus, ale také totalitarizmus. Oba totiž nedávají člověku příležitost k uskutečnění sebe sama a vedou k odcizení. Nejvyšší stupeň realizace sebe sama se uskutečňuje ve společenství, které se řídí přikázáním lásky.

Tak dosáhne autor cíle svého díla: nepíše o činu, který předpokládá osobu, ale o činu, který vyjevuje a odhaluje osobu a hledí na ni skrze její skutky.

Připravil J. Brabec

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti