RadioVaticana.va

   24. 5. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.2752
Poslechem z webových stránek.1803
Četbou textů na webových stránkách.3249
Poslechem i četbou.1882


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek
Váš e-mail:

Nejčtenější

Být poslušný a rozdávat lidem radost, takové je poslání křesťana

Papež oznámil jmenování pěti nových kardinálů

Benedikt XVI. o kardinálu Sarahovi: Liturgie církve je v dobrých rukách




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Svatý otec

 Generální audience 

21.6.2006 

Jakub Větší

Generální audience Benedikta XVI.

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
pokračujeme v řadě portrétů apoštolů, které vyvolil sám Ježíš během svého pozemského života; brzo se setkáváme s postavou Jakuba. Biblické seznamy dvanácti uvádějí dvě osoby s tímto jménem: Jakub Zebedeův syn a Jakub Alfeův syn (srov. Mk 3,17.18; Mt 10,2-3), kteří bývají všeobecně rozlišování názvy Jakub Větší a Jakub Menší. Tato označení jistě nechtějí měřit jejich svatost, nýbrž jen berou v úvahu různý význam, který dostávají ve spisech Nového zákona a zvláště v rámci Ježíšova pozemského života. Dnes věnujme pozornost první z těchto stejnojmenných osobností.

Jméno Jakub je překladem Iácobos pořečtěného tvaru jména slavného patriarchy Jákoba. Apoštol toho jména je bratrem Jana a ve zmíněných seznamech zaujímá druhé místo po Petrovi, jak u Marka (3,17) nebo třetí místo po Petrovi a Ondřejovi v evangeliích Matouše (10,2) a Lukáše (6,14), zatímco ve Skutcích apoštolů přichází po Petrovi a Janovi (1,13). Tyto variace naznačují živou církevní tradici, která tím nebo oním způsobem vždy zdůrazňuje Jakubovu důležitost. Ve scéně povolání následovat Ježíše má Jakub třetí místo po Petrovi a Ondřejovi (srov. Mt 4,18.21; Mk 1,16.19). Například Marek říká, že Ježíš, ?když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě? (1,19; srov. také Mt 4,21). V jiných úryvcích je Jakub znovu a znovu uváděn na druhém místě po Petrovi a před Janem, když je vypočítáván jako jeden z privilegovaných učedníků, kteří se zblízka podílejí na důležitých okamžicích života samého Ježíše: na vzkříšení Jairovy dcery (srov. Mk 5,37; Lk 8,51), na události Ježíšova proměnění (srov. Mt 17,1; Mk 9,2; Lk 9,28), na zahájení tzv. eschatologického proslovu (srov. Mk 13,3) a nakonec na Ježíšově smrtelném zápase v Getsemanech (srov. Mt 26,37; Mk 14,33). Tak je také zmíněn před Janem, když dva bratři, ne bez domýšlivosti, žádají Ježíše, aby seděli jeden po jeho pravici a druhý po jeho levici ve chvíli jeho uvedení na trůn v království (srov. Mk 10,35-40). Jedna věc zůstává naprosto jasná a to, že se Jakub Větší těšil z velké autority uvnitř prvotní církve v Jeruzalémě, za nějž měl také pastorální odpovědnost spolu s Petrem.

Také on byl rybářem a na Ježíšovo povolání odpověděl velmi pohotově. Spolu se svým bratrem ?zanechal svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním? (Mk 1,20). Dva Zebedeovi synové měli od Ježíše nezvyklé přízvisko ?Boanerghés?, to je ?synové hromu? (Mk 3,17), pravděpodobně s odkazem na jejich vášnivou horlivost. Lukáš totiž vypráví, že když Ježíš se svými putoval do Jeruzaléma, poslal před sebou posly: ?Ti cestou přišli do jedné samařské vesnice, aby tam připravili nocleh. Ale Samaritáni ho nepřijali, protože měl namířeno do Jeruzaléma. Když to viděli učedníci Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš, abychom svolali z nebe oheň, aby je zahubil? On však se obrátil a přísně je pokáral? (Lk 9,52-55). V náruživé reakci dvou učedníků se jistě projevovala láska k Ježíšovi, ale pravděpodobně se vynořovalo tradiční nepřátelství, jež vládlo mezi Židy a Samaritány (srov. Jan 4, 9b). Ježíš však nemá rád násilí a jeho pokárání mělo Jakubovi posloužit k tomu, aby později přijal, že bez vzpoury podlehne násilí Heroda a darem svého života dosvědčí svou lásku k Mistrovi. K tomu se musí přidat již zmíněný domýšlivý požadavek, aby mu bylo vyhrazeno ve chvíli očekávaného Ježíšova vítězství zvláštní zacházení: i zde se fakta postarají o to, aby mu ukázala, že má-li sdílet Ježíšův osud, musí spolu s ním pít velmi hořký kalich (srov. Mk 10,38-39).

Mezi silnými chvílemi, které jsme vzpomněli, jsou dvě zvláště významné, také proto, že se jeví jako protikladné: mám na mysli Ježíšovo proměnění na hoře Tábor a smrtelný zápas v Olivetské zahradě. V obou případech je Jakub vybrán spolu s Petrem a Janem za svědka události: je to jistě znamení zvláštního zalíbení z Ježíšovy strany. Jde o velmi odlišné události: v jednom případě Jakub s ostatními dvěma apoštoly zakouší slávu a extázi, v druhém stojí tváří v tvář utrpení a pokoření. Druhá zkušenost byla pro něho jistě příležitostí, aby opravil první, pravděpodobně mylný výklad: měl nahlédnout, že Mesiáš, očekávaný židovským národem jako vítěz, nebyl ve skutečnosti obklopen pouze ctí a slávou, nýbrž také trýzněmi a slabostí. Jakubova víra tak mohla krok za krokem vyzrávat, tím, že on sám pomalu rozlišoval pravou mesiášskou identitu Mesiáše.

Toto dozrávání bylo dovršeno Duchem svatým o Letnicích, takže Jakub, když nadešla chvíle svrchovaného svědectví, necouvl. Na počátku 40 let prvního století, král Herodes Agrippa, vnuk Heroda Velikého, jak informuje Lukáš: ?začal zakročovat proti některým členům církevní obce. Janova bratra Jakuba dal popravit mečem? (Sk 12,1-2). Lapidárnost zprávy bez jakéhokoliv detailu vyprávění na jedné straně odhaluje, jak bylo pro křesťany normální vydávat svědectví pro Pána vlastním životem a na druhé straně, jaké přední místo zaujímal Jakub v jeruzalémské církvi, také kvůli roli jako hrál během pozemského Ježíšova života. Pozdější tradice, sahající aspoň k Isidorovi ze Sevilly vypráví o jeho pobytu ve Španělsku, aby hlásal evangelium v onom důležitém regionu římské říše. Podle jiné tradice bylo naopak jeho tělo převezeno do Španělska, do města Santiago de Compostella. Jak všichni víme, ono místo se stalo předmětem velké úcty a dodnes je cílem četných poutí, nejen z Evropy, nýbrž i z celého světa. A tak se vysvětluje ikonografické znázorňování sv. Jakuba s poutnickou holí v ruce a se svitkem evangelia, charakteristickými rysy putujícího apoštola a věnujícího se hlásání ?radostné zvěsti?.

Od svatého Jakuba se tedy můžeme naučit mnoha věcem: pohotovosti přijmout povolání Pána, i když požaduje, abychom opustili ?loď? svých lidských jistot - nadšení následovat ho po cestách, které on vytyčí za hranice jakékoliv naší domýšlivosti, ochotě vydávat mu svědectví s odvahou, je-li nutné až k nejvyšší oběti života. Tak se Jakub Větší staví před nás jako výmluvný příklad velkodušného přilnutí ke Kristu. On, který chtěl sedět se svým bratrem po boku Mistra v jeho království, byl první, který s ním sdílel mučednickou smrt.

Přeložil J. Koláček, SJ

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Petrův nástupce přijal prezidenta USA

Papežův blahopřejný telegram k argentinskému státnímu svátku

Kardinál Bassetti novým předsedou Italské biskupské konference

Únos kněze a věřících na ostrově Mindanao

Církev bez mučedníků vzbuzuje nedůvěru

Papež k Italské biskupské konferenci: Vše, co v nás není láskou, oddaluje od Boha

P. Boulad SI: Dialog s muslimy je v patové situaci

Human Life International: Hlavní otázkou jsou práva a povinnosti rodičů

Soustrastný papežův telegram do Manchesteru

Duch svatý dává jistotu, že nás Ježíš spasil

Nepodléhejte rezignaci, žádal papež sestry Učednice Božského Mistra

Neoddalujme lidi, které přitáhl Duch, vyzýval papež v římské farnosti

 Nově na webu
Svatý otec: Emauzy, cesta naděje

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Politika posedlá nebem

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): O islámu, křesťanství a globalizaci

Rozhovory: Vztahy k FSSPX pro mne nejsou problémem vítězů či poražených

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv květen 17
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Starší zprávy >

Náš tip

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konflitků

Růst víry v kněžském životě

Milosrdenství vyžaduje statečnost, vzdorujme teroru láskou