RadioVaticana.va

   18. 8. 2017

RSS  RSS zpráv  Podcast denní­ch pořadů       

Hlavní­ stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.3149
Poslechem z webových stránek.2072
Četbou textů na webových stránkách.3764
Poslechem i četbou.2137


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání­

Odkazy


Zasílání­ novinek

Nejčtenější­

Ruth Pfau bude mít v Pákistánu státní pohřeb

Bude Světové setkání mládeže v roce 2022 v Praze?

Herman van Rompuy komentoval papežovo rozhodnutí stran eutanázie




Eeská provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Eeská republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory senioru

Návštěva papeže v České republice





 
Svatý otec

 Generální audience 

21.6.2006 

Jakub Větší

Generální audience Benedikta XVI.

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry,
pokračujeme v řadě portrétů apoštolů, které vyvolil sám Ježíš během svého pozemského života; brzo se setkáváme s postavou Jakuba. Biblické seznamy dvanácti uvádějí dvě osoby s tímto jménem: Jakub Zebedeův syn a Jakub Alfeův syn (srov. Mk 3,17.18; Mt 10,2-3), kteří bývají všeobecně rozlišování názvy Jakub Větší a Jakub Menší. Tato označení jistě nechtějí měřit jejich svatost, nýbrž jen berou v úvahu různý význam, který dostávají ve spisech Nového zákona a zvláště v rámci Ježíšova pozemského života. Dnes věnujme pozornost první z těchto stejnojmenných osobností.

Jméno Jakub je překladem Iácobos pořečtěného tvaru jména slavného patriarchy Jákoba. Apoštol toho jména je bratrem Jana a ve zmíněných seznamech zaujímá druhé místo po Petrovi, jak u Marka (3,17) nebo třetí místo po Petrovi a Ondřejovi v evangeliích Matouše (10,2) a Lukáše (6,14), zatímco ve Skutcích apoštolů přichází po Petrovi a Janovi (1,13). Tyto variace naznačují živou církevní tradici, která tím nebo oním způsobem vždy zdůrazňuje Jakubovu důležitost. Ve scéně povolání následovat Ježíše má Jakub třetí místo po Petrovi a Ondřejovi (srov. Mt 4,18.21; Mk 1,16.19). Například Marek říká, že Ježíš, ?když popošel o něco dále, uviděl Zebedeova syna Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě? (1,19; srov. také Mt 4,21). V jiných úryvcích je Jakub znovu a znovu uváděn na druhém místě po Petrovi a před Janem, když je vypočítáván jako jeden z privilegovaných učedníků, kteří se zblízka podílejí na důležitých okamžicích života samého Ježíše: na vzkříšení Jairovy dcery (srov. Mk 5,37; Lk 8,51), na události Ježíšova proměnění (srov. Mt 17,1; Mk 9,2; Lk 9,28), na zahájení tzv. eschatologického proslovu (srov. Mk 13,3) a nakonec na Ježíšově smrtelném zápase v Getsemanech (srov. Mt 26,37; Mk 14,33). Tak je také zmíněn před Janem, když dva bratři, ne bez domýšlivosti, žádají Ježíše, aby seděli jeden po jeho pravici a druhý po jeho levici ve chvíli jeho uvedení na trůn v království (srov. Mk 10,35-40). Jedna věc zůstává naprosto jasná a to, že se Jakub Větší těšil z velké autority uvnitř prvotní církve v Jeruzalémě, za nějž měl také pastorální odpovědnost spolu s Petrem.

Také on byl rybářem a na Ježíšovo povolání odpověděl velmi pohotově. Spolu se svým bratrem ?zanechal svého otce Zebedea s pomocníky na lodi a odešli za ním? (Mk 1,20). Dva Zebedeovi synové měli od Ježíše nezvyklé přízvisko ?Boanerghés?, to je ?synové hromu? (Mk 3,17), pravděpodobně s odkazem na jejich vášnivou horlivost. Lukáš totiž vypráví, že když Ježíš se svými putoval do Jeruzaléma, poslal před sebou posly: ?Ti cestou přišli do jedné samařské vesnice, aby tam připravili nocleh. Ale Samaritáni ho nepřijali, protože měl namířeno do Jeruzaléma. Když to viděli učedníci Jakub a Jan, řekli: Pane, chceš, abychom svolali z nebe oheň, aby je zahubil? On však se obrátil a přísně je pokáral? (Lk 9,52-55). V náruživé reakci dvou učedníků se jistě projevovala láska k Ježíšovi, ale pravděpodobně se vynořovalo tradiční nepřátelství, jež vládlo mezi Židy a Samaritány (srov. Jan 4, 9b). Ježíš však nemá rád násilí a jeho pokárání mělo Jakubovi posloužit k tomu, aby později přijal, že bez vzpoury podlehne násilí Heroda a darem svého života dosvědčí svou lásku k Mistrovi. K tomu se musí přidat již zmíněný domýšlivý požadavek, aby mu bylo vyhrazeno ve chvíli očekávaného Ježíšova vítězství zvláštní zacházení: i zde se fakta postarají o to, aby mu ukázala, že má-li sdílet Ježíšův osud, musí spolu s ním pít velmi hořký kalich (srov. Mk 10,38-39).

Mezi silnými chvílemi, které jsme vzpomněli, jsou dvě zvláště významné, také proto, že se jeví jako protikladné: mám na mysli Ježíšovo proměnění na hoře Tábor a smrtelný zápas v Olivetské zahradě. V obou případech je Jakub vybrán spolu s Petrem a Janem za svědka události: je to jistě znamení zvláštního zalíbení z Ježíšovy strany. Jde o velmi odlišné události: v jednom případě Jakub s ostatními dvěma apoštoly zakouší slávu a extázi, v druhém stojí tváří v tvář utrpení a pokoření. Druhá zkušenost byla pro něho jistě příležitostí, aby opravil první, pravděpodobně mylný výklad: měl nahlédnout, že Mesiáš, očekávaný židovským národem jako vítěz, nebyl ve skutečnosti obklopen pouze ctí a slávou, nýbrž také trýzněmi a slabostí. Jakubova víra tak mohla krok za krokem vyzrávat, tím, že on sám pomalu rozlišoval pravou mesiášskou identitu Mesiáše.

Toto dozrávání bylo dovršeno Duchem svatým o Letnicích, takže Jakub, když nadešla chvíle svrchovaného svědectví, necouvl. Na počátku 40 let prvního století, král Herodes Agrippa, vnuk Heroda Velikého, jak informuje Lukáš: ?začal zakročovat proti některým členům církevní obce. Janova bratra Jakuba dal popravit mečem? (Sk 12,1-2). Lapidárnost zprávy bez jakéhokoliv detailu vyprávění na jedné straně odhaluje, jak bylo pro křesťany normální vydávat svědectví pro Pána vlastním životem a na druhé straně, jaké přední místo zaujímal Jakub v jeruzalémské církvi, také kvůli roli jako hrál během pozemského Ježíšova života. Pozdější tradice, sahající aspoň k Isidorovi ze Sevilly vypráví o jeho pobytu ve Španělsku, aby hlásal evangelium v onom důležitém regionu římské říše. Podle jiné tradice bylo naopak jeho tělo převezeno do Španělska, do města Santiago de Compostella. Jak všichni víme, ono místo se stalo předmětem velké úcty a dodnes je cílem četných poutí, nejen z Evropy, nýbrž i z celého světa. A tak se vysvětluje ikonografické znázorňování sv. Jakuba s poutnickou holí v ruce a se svitkem evangelia, charakteristickými rysy putujícího apoštola a věnujícího se hlásání ?radostné zvěsti?.

Od svatého Jakuba se tedy můžeme naučit mnoha věcem: pohotovosti přijmout povolání Pána, i když požaduje, abychom opustili ?loď? svých lidských jistot - nadšení následovat ho po cestách, které on vytyčí za hranice jakékoliv naší domýšlivosti, ochotě vydávat mu svědectví s odvahou, je-li nutné až k nejvyšší oběti života. Tak se Jakub Větší staví před nás jako výmluvný příklad velkodušného přilnutí ke Kristu. On, který chtěl sedět se svým bratrem po boku Mistra v jeho království, byl první, který s ním sdílel mučednickou smrt.

Přeložil J. Koláček, SJ

Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní­ stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2017 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@vatiradio.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Pavel Brestovský.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež po atentátu v Barceloně: Nadále se zasazujme o mír a svornost

Papežský vizitátor dokončuje zprávu o Medjugorje

Kardinál Biffi o rozdílu mezi pohanským a křesťanským dialogem

Sousední biskupové vybízejí vzbouřenou diecézi Ahiara k poslušnosti papeži

Kardinál Sturla: Totalita na obzoru

Papežův tvít komentuje boloňský arcibiskup Zuppi

Svatý otec se připravuje na návštěvu Kolumbie

Blíží se návštěva kardinála Parolina v Moskvě

Kardinál Sarah: Pokud se nedbá o liturgii, zanedbává se víra

Mariánský kongres v La Vang navštívilo 100 tisíc poutníků

Priština bude mít katedrálu sv. Terezy z Kalkaty

Zprávy vlády USA o stavu náboženské svobody ve světě

 Nově na webu
Svatý otec: Maria je vzorem ctnosti a víry

Publicistika (Komentáře "Církev a svět"): Diskrétní podmanivost nevládních organizací

Publicistika (Reportáže, reflexe, sloupky): Rehabilitace křesťanské psychologie

Rozhovory: Všechno závisí na víře

Homilie: O Crux, Ave Spes Unica

Archiv zpráv srpen 17
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031   

Starší zprávy >

Náš tip

Adolescence není patologie

Potřebujeme tvůrce pokoje, nikoli provokatéry konfliktů

Růst víry v kněžském životě