Vatikánský státní sekretář, kardinál Tarcisio Bertone, se pro italský deník Avvenire vyjádřil k novému filmu o papeži Janu Pavlu I., občanským jménem Albinu Lucianim. Ocenil zájem, který o život církve a tohoto pontifika projevili tvůrci filmu i více než deset milionů diváků sledujících tento pořad italské televize Rai Uno, nicméně vyjádřil i své výhrady. Ve filmu je podle kardinála Bertoneho dobře zachycena papežova mariánská úcta, laskavost, mírnost a pohotovost k úsměvu, ale už méně je patrné, že byl též ?silný ve víře, pevný v zásadách a věrný tradici?, jak připomněl sám papež Benedikt XVI. při prezentaci filmu.
Kardinál Bertone rovněž vyjádřil své přesvědčení, že ve snaze vyzdvihnout dobrotu papeže Lucianiho zůstali tvůrci věrni více filmové technice kontrastu než skutečnosti. Proti dobrému papeži jsou zde tudíž postaveni ? podobně jako ve filmu o Janu XXIII. například kardinál Alfredo Ottaviani ? ostatní členové římské kurie. ?Mě osobně se dotkl?, říká kardinál Bertone, ?negativní ? a nespravedlivý! ? portrét tehdejšího Státního sekretáře kardinála Jeana Villota, a mého velkého předchůdce v Janově, kardinála Giuseppe Siriho. Prezentovat tehdejší římskou Kurii jako spolek církevních hodnostářů nemajících na práci nic jiného než házet novému papeži klacky pod nohy, se mi zdá nespravedlivé vůči kurii, celé církvi i vůči papeži Lucianimu samému.? Přímo jako ?úpadek stylu? pak kardinál státní sekretář zhodnotil fakt, že tvůrci velmi sugestivně sympatizují s rozšířenou domněnkou, že byl papež otráven šálkem kávy.
Kardinál státní sekretář také na základě svého vlastního rozhovoru se sestrou Lucií z Fatimy vyvrací pověst o tom, že krátký pontifikát Alberta Lucianiho předpověděla. Tato scéna se ve filmu objevuje, ale podle kardinála Bertoneho není pravdivá. Jediné, co v tomto ohledu podle svých vlastních slov sestra Lucie učinila, bylo prohlášení před spolusestrami, že by se jí líbilo, kdyby se tento muž stal papežem.
Ještě méně diplomaticky se pak k filmu pro tentýž deník vyslovil bratr papeže Lucianiho, Edoardo Luciani: ?Hlouposti?, řekl. Na důkaz, že i vztahy se spolupracovníky v římské kurii byly ve skutečnosti jiné, uvádí Edoardo fakt, že papež ve skutečnosti kardinála Villota, chystajícího se odejít do ústraní ve francouzském klášteře, takřka s pláčem prosil, aby ve funkci setrval. O filmu jako celku pak tvrdí: ?Je to jenom politická satira, počínaje senzacechtivou teorií o jeho smrti. Zanechávat dojem, že smrt nebyla přirozená, je výkon způsobený neznalostí. Šálek kávy byl ještě plný, a právě tento fakt překvapil sestru Vincenzu?. Zároveň se tento otec deseti dětí ohrazuje proti tomu, že byl ve filmu zachycen coby protagonista kritiky encykliky Humanae vitae papeže Pavla VI., pojednávající o umělé kontrole početí.
Napsal Ladislav Nosek, SJ