Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   29. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Homilie

  

14.3.2008 

K větší cti a slávě Boží

Homilie ke Květné neděli

Tomáš Špidlík

Učili nás na Hané říkanku: ?Kdo hledá slávu, ztratí hlavu. Kdo hledá čest, udeří ho pěst. Kdo žije tiše, spokojně dýše.? Přesto však je sláva jeden ze základních biblických termínů. ?Sláva, sláva na výsostech Bohu ? nad Betlémem pěli andělé a ten zpěv se podnes nad oblohu povynáší k Pánu vesele.? Často nám zaznívají v kostele tato slova oblíbené mešní písně. Výraz ?sláva? se stále vrací v liturgických textech. Mnohé z nich končí tzv. doxologií: ?Sláva Otci i Synu i Duchu svatému, jakož bylo na počátku, nyní i vždycky a na věky věků, amen.? Ale v jazyku každodenního života nezní výraz ?sláva? tak vznešeně. Naopak snadno pohrdneme člověkem, o kterém se říká, že hledá stále svou vlastní slávu. Marná sláva je falešná, ale nakonec se shodnou moudří lidé v tom, že všechna sláva vede k marností. Chceme-li se tedy o jistých výrazech dohodnout, musíme si nejdříve povědět, co svými slovy chceme říci.

Filologicky má výraz sláva stejný kořen jako slovo. Slavný je tedy ten, o kom se mluví. Staroslověnsky je slovo glagol, to pak má stejný kořen jako latinské gloria. Je tu tedy i zde stejná souvislost s mluvením. V řecké liturgii slyšíme jiný výraz: ?Doxa sou, Kyrie, sláva tobě Pane!? Doxa pochází od slovesa dokeo, tj. to co se zdá, co se navenek jeví. Taková sláva má ovšem ještě pochybnější hodnotu. Chceme-li dát hlubší, vážnější význam výrazu ?sláva Boží?, musíme zajít k Písmu svatému, protože odtud se dostal do našich modliteb. Hebrejsky se sláva řekne kabod. To pak znamená především to, co má váhu, co je důležité pro život. Historie Starého zákona ukazuje na každé stránce, že to je především dobrý poměr k Bohu. Když Izraelité zachovávali věrně jeho příkazy, vítězili ve všech bojích, porazili i mocné odpůrce a tím ?se sláva Boží šířila po vší zemi?. Nejevilo se to ovšem vždycky stejně. Nejokázalejší projev byl z tohoto hlediska hned na počátku při vysvobození z egyptského otroctví podivuhodným přechodem Rudým mořem. Bylo to předobrazem vývoje dalšího, novozákonního. Ježíš musel přejít ?Rudým mořem? svého utrpení, aby tak vešel do své slávy, kterou je instalace Božího království, sláva vykoupení celého světa a sláva Otce, Syna i Ducha svatého. Křesťané, kteří to mysticky prožívají ve svátosti křtu, jsou povoláni, aby i oni ve svém životě vydali svědectví slávě Boží.

Je to povolání velmi aktuální v dnešním světě. Znamená-li, jak jsme řekli, sláva totéž co důležitost, pak musíme přiznat, že se v dnešním světě považuje tisíce jiných věcí za důležitější, než je myšlenka a zájem o Boha. Mohu to ilustrovat docela nepatrnou událostí. Když jsem po první světové válce začal chodit do školy, přinesl jsem první školní vysvědčení. Byly na něm známky z různých předmětů. Na prvním místě bylo náboženství. Bylo to však už jenom dědictví staré slávy. Brzy nato, se známka z náboženství přesunula na poslední místo a nakonec zmizela docela. Jde tu o malou formalitu, ale ta prozrazuje všeobecnou mentalitu. Je jenom dnešní? V době sv.Ignáce z Loyoly, tj. na počátku novověku, bylo náboženství ještě veřejně vyhlášeno za nejdůležitější prvek v životě. Ale dobře víme, že lidé nepovažují za opravdu důležité to, co se veřejně hlásá. Sv.Ignác měl mnoho důvodu k tomu, aby si po svém vnitřním obrácení vybral jako vedoucí heslo: ?všechno k větší slávě Boží? (ad maiorem Dei gloriam). I on sám totiž v mládí dával přednosti své vlastní kariéře. Životní zkušenost a Boží milost jej přiměly k tomu, aby řadu svých hodnot přehodnotil. A dostalo se mu v tomto směru i zvláštního vidění. Je známo z jeho životopisu, jaký nečekaný vliv na něho měla četba životopisů svatých. Vzal ji do ruky jenom z nudy, když ležel raněný po bitvě. Ale ta četba se mu stala objevem: existují lidé, kteří hodnotí svět jinak, než jak to dělal on sám a jeho okolí. To na něj tak zapůsobilo, že se pokusil přeřadit své životní cíle i on sám. A právě v tomto úsilí, plném počátečních nejistot, se mu dostalo zvláštní posily viděním. Bylo to v době, kdy konal svá duchovní cvičení v Manrese, v osamělé jeskyni. Sedl si a zadíval se do údolí na říčku Cardoner. V tom okamžiku dostal náhlé osvícení. Neviděl nic, ale náhle pochopil všecko, co se týkalo jeho života a všecko se rozjasnilo: Bůh je opravdové světlo, které dává všemu takový smysl, že se všecko jeví nové. Zmínil se o tom zážitku ještě i třicet let později těmito slovy, které zapsal jeho společník: ?Je nemožné vysvětlit všechny podrobnosti, které tehdy pochopil, bylo jich mnoho. Dá se jenom říci, že se mu dostalo tak velké jasnosti v mysli, že se s tím nedají srovnat všecky ostatní milosti. Všecko, co poznal víc než v 62 letech života, mu nepřipadalo tolik, jako to, co získal v tehdejším okamžiku.? Jinými slovy, bylo to zjevení slávy Boží. V denním životě je to zjevení zastíněno, nepřisuzujeme Bohu tu důležitost, kterou opravdu má. Musíme se tedy postupně opravovat, stále usilovat o ?větší slávu Boží?.

Falešná vidění odcizují konkrétnímu životu, naopak pravá osvícení Boží se do života promítají. Ignác pochopil, jaký je smysl duchovních cvičení, která dělal on sám a do kterých uváděl druhé: vážně se umět zamyslet nad tím, co je právě v tom okamžiku důležitější. Nedá se to stanovit jednou pro vždy. Proto ani později, když založil řád, který by sloužil církvi a bližním, nechtěl Ignác dopodrobna stanovit, co vlastně mají jeho společníci dělat. Musí stále pozorovat znamení doby a uvažovat o tom, co je právě v tom momentě nejdůležitější. I z hlediska lidského tuto schopnost nazýváme moudrostí, rozvážností, jasností mysli. Moudře zvolí cestu ten, kdo ví kam vede. Od Boha všechny cesty vyšly a k Bohu všechny vedou. Duchovní moudrost je umět najít tu nejpřímější. I ve studiu nejlíp prospěje ten, kdo umí při četbě knih hned zachytit to, co je v nich hlavní, nač se ho budou ptát u zkoušek. Tím užitečnější je tento postoj při četbě knihy života, který má být zjevením slávy Boží, den ze dne větší a větší. Poslední zkouška bude universální rozvinutí té jasnosti, které se dostalo Ignáci při pohledu na tekoucí říčku: zjevení slávy Boží.

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti