Rádio Vaticana

Řím. V době nynější ekonomicko-finanční krize dochází ve světě k nárůstu počtu hladovějících. Děje se tak i přesto, že planeta je prokazatelně schopna uživit všechny své obyvatele. Hlad tedy není v žádném případě způsoben nárůstem počtu obyvatel, což potvrzuje i praxe ničení přebytků potravin za účelem udržení vysokých cen a zisků. Upozornil na to Benedikt XVI. ve své promluvě na zahajovacím zasedání světového summitu OSN o potravinové bezpečnosti, který se koná tento týden v jediném sídle OSN na území Itálie, totiž jejího odboru pro výživu a zemědělství FAO. Samo svolání summitu označil Benedikt XVI. za důkaz ?slabosti aktuálních mechanismů a výraz nezbytnosti jejich opětovného promyšlení?:

?Dosud přetrvává stav nerovného rozvoje v národech a mezi národy, který v mnoha oblastech planety podmiňuje bídu a zvětšuje protiklad chudoby a bohatství. Tato konfrontace se netýká pouze modelů rozvoje, ale také a zejména samotného vnímání, pojícího se k fenoménu potravinové bezpečnosti. Existuje totiž riziko, že hlad bude pojat jako strukturální a integrální součást sociálně-politické reality nejslabších zemí s pocitem rezignované sklíčenosti, ne-li přímo lhostejnosti. Tak tomu není a nesmí být! K boji proti hladu a jeho odstranění je podstatné předefinovat pojmy a principy dosud aplikované v mezinárodních vztazích a odpovědět tak na otázku: co může zaměřit pozornost a následné jednání států na potřeby těch nejposlednějších? Odpověď netřeba hledat v operativním plánu spolupráce, nýbrž v principech, které jej mají inspirovat: jedině ve jménu společné příslušnosti k lidské rodině lze požadovat na každém národu a tím na každém státě, aby byl solidární, tj. ochoten nést konkrétní odpovědnost, vyhovět potřebám druhých a usnadnit opravdové sdílení založené na lásce.
?
K odstranění hladu prosazováním integrálního rozvoje je třeba také rozumět potřebám zemědělského světa a vyhýbat se tomu, aby tendence snižování sponzorských darů vytvářela nejistotu při financování aktivit kooperace: je třeba důrazně varovat před rizikem, aby byl zemědělský svět krátkozrace považován za druhotnou skutečnost. Současně je třeba usnadnit přístup na mezinárodní trh produktům, které pocházejí z chudších oblastí a jsou dnes často odkázány na omezený prostor. Pro dosažení těchto cílů je nezbytné vyprostit pravidla mezinárodního obchodu z logiky zisku za každou cenu a nasměrovat ku prospěchu ekonomických iniciativ těch zemí, které mají rozvoj nejvíce zapotřebí, aby za použití větších příjmů mohli dosáhnout soběstačnosti, která je předzvěstí potravinové bezpečnosti.
?
Hlad je nejkrutějším a nejkonkrétnějším znamením chudoby. Není možné přijímat nadále nadbytek a plýtvání, když drama hladu nabývá stále větších dimenzí. Pane prezidente, dámy a pánové, katolická církev bude vždy pozorně sledovat snahy o odstranění hladu; bude zapojena slovy i skutky do podpory plánované, zodpovědné a regulované solidární pomoci, k jejímuž poskytnutí jsou volány všechny složky mezinárodního společenství. Církev si neklade nároky zasahovat do politických rozhodnutí; respektuje vědecké poznatky a výsledky, jakož i rozhodnutí, přijatá lidským rozumem za odpovědného osvícení autenticky lidskými hodnotami a připojuje se k úsilí o odstranění hladu. To je bezprostřední a konkrétní znamení solidarity oživované láskou, znamení, jež neponechává žádný prostor otálení ani kompromisům. Solidarita využívá techniky, zákonů a institucí, aby vyšla vstříc očekáváním lidí, společností a celých národů, ale nesmí přitom vylučovat náboženskou dimenzi a její velkou duchovní sílu a povznesení lidské osoby. Uznat transcendentní hodnotu každého muže a ženy zůstává prvním krokem pro usnadnění konverze srdce, jež je schopna nést závazek vykořenit bídu, hlad a chudobu ve všech jejích formách.?

PLNÉ ZNĚNÍ promluvy Benedikta XVI. ze zahájení dnešního summitu OSN pro výživu a zemědělství v Římě je ZDE

Summitu se účastnilo 192 zemí, z nichž 60 prezidentů a předsedů vlád. Ze světových velmocí chyběli nejvyšší představitelé USA, Francie, Velké Británie a Německa.

Předseda FAO Jacques Diouf uvedl, že ve světě je nyní jedna miliarda 200 milionů hladovějících. ?Každou vteřinu umírá jedno dítě hladem, tedy 17 tisíc za den. Pro odstranění hladu na naší planetě, řekl dále Diouf, by bylo zapotřebí 44 miliard dolarů, což není tak nemožná částka, vezme-li se do úvahy že státy vynaložily roku 2007 na zbrojení 1340 miliard dolarů.? Italský ministerský předseda Berlusconi uvedl, že letošní rok by mohl být rokem změny, pokud bude zavedena kontrola nad mezinárodními burzovními spekulacemi, které jsou příčinou růstu cen potravin?.

(mig)