VaticanNews.va

   14. 12. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.6312
Poslechem z webových stránek.3905
Četbou textů na webových stránkách.6264
Poslechem i četbou.3678


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Maria – celá svatá, bez nejmenšího stínu samolibosti

Svatý otec: Skutky milosrdenství nepotřebují být vystavovány jako trofej

Bůh vždycky poskytuje útěchu, i když kárá


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

15.12.2011 

Naše existence není ponechána neosobním silám přírody a dějin

Homilie Benedikta XVI. na nešporách s akademickou obcí, baz. sv. Petra

Česká sekce RV

„Bratři, vydržte všechno trpělivě až do té doby, kdy přijde Pán“ (Jak 5,7).

Těmito slovy vyjadřuje apoštol Jakub vnitřní postoj přípravy ke slyšení a přijetí nové zvěsti o narození Vykupitele v betlémské jeskyni, nevýslovného tajemství světla, lásky a milosti. Jsem rád drazí studenti Říma, že vás s vašimi tužbami, očekáváními a starostmi mohu srdečně pozdravit na tomto našem tradičním předvánočním setkání a zdravím také vaše akademické společenství, která reprezentujete. Děkuji panu rektorovi, prof. Massimo Egidam, za jeho laskavá slova na uvítanou, kterými naznačil delikátní poslání univerzitního profesora. Srdečně zdravím ministra univerzitního školství, prof. Francesca Profuma, a představitele různých akademických obcí.

Drazí přátelé, svatý Jakub vybízí k napodobování rolníka, který „čeká na drahocennou úrodu“ (Jak 5,7). Vám, kteří žijete uprostřed kulturního a sociálního prostředí naší doby, osvojujete si nové a stále rafinovanější technologie a jste průkopníky někdy strhujícího dějinného dynamismu může vám výzva apoštola Jakuba připadat jako anachronismus, jakoby byla výzvou k odchodu z dějin a popřením touhy vidět plody vlastní práce, vašeho studia. Je tomu opravdu tak? Patří pobídka k čekání na Boha skutečně mimo čas? A můžeme se tázat ještě radikálněji: co znamenají pro mne Vánoce; mají opravdu smysl pro můj život a pro budování společnosti? V naší době žije mnoho lidí, zejména ti, s nimiž se potkáváte v univerzitních aulách a kteří propůjčují hlas otázce, zda máme čekat něco nebo někoho, zda máme očekávat jiného Mesiáše, nějakého jiného boha; zda má cenu důvěřovat onomu Dítěti, které ve Vánoční noci nalezneme položené v jeslích mezi Marií a Josefem.

Apoštolova pobídka ke stálé trpělivosti, jež může v naší době působit trochu rozpačitě, je ve skutečnosti přístupovou cestou k prohloubenému přijetí otázky po Bohu, po smyslu, jaký má v životě a v dějinách, protože právě v trpělivém, věrném a vytrvalém hledání Boha a v otevřenosti vůči Němu zjevuje Svoji tvář. Nemáme zapotřebí nějakého neurčitého, nedefinovaného boha, nýbrž živého a pravého Boha, který otevírá horizont věčnosti a umožňuje vyrovnat se odvážně s přítomností ve všech jejích aspektech. Avšak musíme se potom ptát: kde naleznu pravou tvář tohoto Boha? Nebo lépe: kde mi Bůh vychází vstříc a ukazuje mi Svoji tvář, zjevuje mi Svoje tajemství a vstupuje do mých dějin?

Drazí přátelé, výzva apoštola Jakuba „bratři, vydržte všechno trpělivě až do té doby, kdy přijde Pán“ nám připomíná, že je nám darována jistota velké naděje pro svět, že nejsme sami a že dějiny nebudeme vytvářet sami. Bůh není vzdálen člověku, nýbrž sklonil se k němu a stal se tělem (Jan 1,14), aby člověk pochopil, že pevný základ všeho a naplnění jeho nejhlubších očekávání spočívá v Kristu (srov. Verbum Domini, 10). Trpělivost je ctností těch, kteří se svěřují této Jeho přítomnosti v dějinách, nenechávají se přemoci pokušením vkládat veškerou naději do bezprostředního okamžiku, do pouze horizontální perspektivy, do projektů technicky dokonalých, ale vzdálených té nejhlubší realitě, té která dává nejvznešenější důstojnost lidské osobě, tj. transcendentní dimenzi, bytí tvora učiněného k obrazu a podobě Boha, a která vkládá do srdce touhu pozvedat se k Bohu.

Je tu však i další aspekt, který bych rád tento večer zdůraznil. Svatý Jakub nám řekl „Podívejte se na rolníka, jak čeká na drahocennou úrodu“ (5,7). Bůh vtělením Slova, vtělením svého Syna, zakusil tok času člověka, jeho růst, jeho dějinné jednání. Ono Dítě je znamením trpělivosti Boha, který je jako první trpělivým, vytrvalým a věrným ve své lásce k nám; On je opravdovým „rolníkem“ dějin, který dovede čekat. Kolikrát jen se lidé pokoušeli budovat svět sami bez Boha nebo proti Němu! Výsledek je poznamenán dramatem ideologií, které nakonec prokázaly, že jsou proti člověku a jeho nejhlubší identitě. Trpělivá vytrvalost při budování dějin jak na úrovni osobní, tak komunitní není totožná s tradiční ctností moudrosti, kterou zajisté potřebujeme, ale je trochu obsáhlejší a složitější. Být vytrvalí a trpěliví znamená naučit se budovat dějiny společně s Bohem, protože tato budova má pevný základ, jedině staví-li se na Něm a s Ním, nikoli účelově s ideologickými záměry, ale způsobem hodným člověka.

Tento večer znovu a ještě zářivěji zažehneme ve svých srdcích naději, protože Boží Slovo nám připomíná, že Pánův příchod je blízko, ba dokonce, že Pán je s námi a je možné na Něm stavět. V Betlémské jeskyni je samota člověka přemožena. Naše existence už není ponechána neosobním silám přírodních a dějinných procesů, náš dům může být postaven na skále: svoje dějiny můžeme projektovat, dějiny lidstva nejsou utopií, nýbrž jistotou, že Bůh Ježíše Krista je přítomen a provází nás.

Drazí univerzitní přátelé, utíkejme s radostí k Betlému, obejměme Dítě, které nám představují Maria a Josef. Začněme od Něho a s Ním, postavme se všem obtížím. Každého z vás Pán prosí, abyste spolupracovali na budování lidské obce a přitom seriózně a nadšeně snoubili víru a kulturu. Proto vás vybízím, abyste v tomto akademickém roce vždy trpělivě a vytrvale hledali pravou tvář Boha s pastorační asistencí, které se vám dostává. Hledání Boží tváře je hlubokou tužbou našeho srdce a je také odpovědí na zásadní otázku, která i v soudobé společnosti stále znovu vystupuje do popředí. Vy, drazí univerzitní přátelé, víte, že římská církev pod moudrým a starostlivým vedením kardinála vikáře a vašich kaplanů je vám nablízku. Děkujme Pánu, protože, jak jsme připomněli, právě před dvaceti lety bl. Jan Pavel II. založil Úřad pro univerzitní pastoraci pro římskou akademickou obec. Vykonaná práce vedla ke vzniku a rozvoji studentských pastoračních center a celé dobře organizované sítě, kde mohou formační nabídky různých státních, soukromých, katolických a papežských univerzit přispívat k vytváření kultury služby růstu celistvého rozvoje člověka.

Na závěr této liturgie předá španělská univerzitní delegace ikonu Sedes Sapientiae delegaci univerzity La Sapienza. Započne tak mariánské peregrinatio po jednotlivých pastoračních centrech, které budu provázet modlitbou. Vězte, že papež důvěřuje vám i vašemu svědectví věrnosti a apoštolskému nasazení.

Drazí přátelé, tento večer společně s důvěrou spěcháme po své cestě k Betlému a neseme si touhy a naděje svých bratří, aby se všichni mohli setkat se Slovem života a svěřit se Mu. Toto přeji římské akademické obci: zvěstujte všem, že pravá tvář Boha je v Betlémském dítěti, je tak blízko každému z nás, že se nikdo nemůže cítit vyloučen, nikdo nemůže pochybovat o možnosti setkání, protože On je trpělivý a věrný Bůh, který umí čekat a respektovat naši svobodu. Jemu tento večer chceme s důvěrou vyznat nejhlubší touhu svého srdce: „Hledám tvou tvář Pane, přijď a neotálej!“
Amen

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
26.11.19 Hledat, nacházet a šířit božskou Moudrost
21.6.19 Konstitutivním prvkem teologie je nenásilí
26.3.19 Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku
18.12.17 Papež: Pravidlem křesťanského zjevení je klanět se Bohu a sloužit lidem
1.12.12 Benedikt XVI. slavil první adventní nešpory s římskou akademickou obcí



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Magnifikat je skvostnou školou evangelní moudrosti – kázal o. Raniero Cantalamessa

Papež František slaví zlaté kněžské jubileum

Papež: Důvěryhodnost hlásání církve závisí na jejím svědectví o milosrdenství

Svět potřebuje krásu, aby nepropadl zoufalství

Petrův nástupce sloužil mši z liturgické památky Panny Marie Guadalupské

Papež: Svatost je pravým světlem církve

Dekrety o mučednictví z pronásledování ve Španělsku: 26 duchovních a jeden novinář

Svatý otec: Bratrství, smíření a ekologická konverze jako cesty k míru

Lidé zbohatli, ale ráno se nebudí šťastnější – říká profesor soudobých dějin Miroslav Vaněk na okraj římské konference o Sametové revoluci

Papež: Všechno chápat očima víry

Papež poděkoval ukrajinským katolíkům za výmluvné svědectví víry

Paliativní léčba v mezináboženském pojetí

 Nově na webu
Svatý otec: Maria je Matkou hierarchické svaté Matky církve

Publicistika: O ztracené a nalezené navigaci

Publicistika: Duchovní rozlišování je odvaha vidět v našich lidských tvářích božské rysy

Rozhovory: Křesťanské kořeny jsou jasná věc

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv prosinec 19
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Admirabile signum

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství