VaticanNews.va

   29. 9. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8049
Poslechem z webových stránek.4980
Četbou textů na webových stránkách.7636
Poslechem i četbou.4726


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Papež přijal rezignaci Angela Becciu na práva spojená s kardinálskou hodností

Kardinál Koch: Papeže znepokojuje situace v německé církvi

Papež: Nedostatek respektu k principu subsidiarity se rozšířil jako nějaký virus


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

30.3.2013 

O. Cantalamessa citoval ve Velkopáteční homilii Franze Kafku

Vatikán. Velkopáteční liturgii zahájil Svatý otec v bazilice svatého Petra v pět hodin odpoledne nejvýmluvnějším gestem liturgického roku – prostrací, kdy se kněz vleže, tváří k zemi, sklání před Božím majestátem. Homilii, jak je zvykem v tento den, pronesl papežský kazatel O. Raniero Cantalamessa:

V tento den máme možnost přijmout nejdůležitější životní rozhodnutí, které otevírá brány věčnosti: věřit! Věřit, že Ježíš «byl vydán na smrt pro naše hříchy, a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění» (Řím 4,25).

Je to něco mimořádného, pokračoval dále o. Cantalamessa. Velký pátek Roku víry za přítomnosti nového Petrova nástupce, by mohl být, chceme-li, počátkem nového života. Hilarius z Poitiers, který v dospělosti konvertoval na křesťanství, rozjímaje o svém minulém životě, prohlásil: „Dokud jsem tě nepoznal, neexistoval jsem“. Jediné, co je třeba, dodal papežský kazatel, je neskrývat se jako Adam po svém provinění a uznat, že potřebujeme odpuštění.

Dnes jsou ze satelitů k dispozici fotografie, které nám v infračervených paprscích skýtají pohled na celé regiony, ba celou planetu. Jak odlišné je toto panorama shůry, ve světle oněch paprsků ve srovnání s tím, co vidíme v přirozeném světle, když jsme dole! Vzpomínám si na jednu z prvních satelitních fotek, která zachycovala Sinajský poloostrov. Pestré barvy, viditelnější vyvýšeniny i nížiny. Je to symbolické. Také lidský život, nahlížený v infračervených paprscích víry, z výšin Kalvárie, jeví se jinak než to, co je vidět «pouhým okem».

O. Cantalamessa pokračoval na jiném místě odkazem na slova, kterými Ježíš naznačoval svou nadcházející smrt: „Nyní nastává soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vypuzen. A já, až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechny k sobě“ (Jan 12,31-32).

Viděno očima víry, jeví se jinak především jedna věc: smrt. Kristus vstoupil do smrti jako do temné kobky, ale vyšel z ní druhou stranou. Nevrátil se nazpět tam, odkud vešel, jako Lazar, který se vrátil k životu, aby znovu zemřel. Vytvořil průrvu k životu, kterou nikdo už nemůže zahradit a kterou Jej všichni mohou následovat. Smrt už není stěnou, na níž troskotá každá lidská naděje, nýbrž mostem do věčnosti. Možná „mostem vzdechů“, protože nikomu se nelíbí umírat, ale je mostem a nikoli propastí, která vše pohlcuje. „Láska je jako silná smrt, říká Píseň písní (6,8). V Kristu je láska silnější než smrt.

Papežský kazatel pak připomněl epizodu z „Církevních dějin národa Anglů“ z přelomu 7. a 8. století, kde sv. Beda Ctihodný vypráví o příchodu křesťanské víry na sever Anglie. V Northumberlandu místní král sezval starší, aby rozhodli, zda vpustit do země misionáře z Říma. Někteří byli pro, jiní proti tomu. A jeden z nich předložil králi tento argument:

Pokud nám tito lidé dokáží odhalit něco z tajemství našeho života, je třeba jim naslouchat. Křesťanská víra by se mohla vrátit na náš kontinent a do sekularizovaného světa z téhož důvodu, pro který přišla, tedy jako jediné učení, která nám dává seriózní odpověď na problém smrti.

Odtud se rodí naléhavost šířit toto evangelium, vyvodil dále O. Cantalamessa, a v souvislosti s tím poukázal na „silnou náboženskou symboliku“ a „téměř prorocký význam“ povídky nazvané „Císařské poselství“, v níž její autor Franz Kafka podává vysněný příběh o císaři, který na smrtelné posteli pošeptal poslovi poselství, na kterém mu tak velice záleželo, že si je nejdříve nechal zpět opakovat do ucha, a potom posla odeslal ke čtenáři:

«Posel se ihned vydal na cestu; silný, nezdolný muž; napřahuje před sebe hned jednu, hned druhou paži, klestí si cestu zástupem; narazí-li na odpor, ukáže na prsa, jež nesou znamení slunce; postupuje též bez nesnází kupředu jak nikdo druhý. Avšak zástup je převeliký; jeho příbytky neberou konce. Jak by letěl, kdyby se před ním otevřelo volné pole, a brzy bys asi na svých dveřích uslyšel nádherné bušení jeho pěstí. Avšak místo toho, jak nadarmo se lopotí, stále ještě se prodírá komnatami vnitřního paláce; nikdy je nezdolá; a i kdyby se mu to podařilo, nic by se tím nezískalo; musil by se probojovat dolů po schodech; a i kdyby se mu to podařilo, nic by se tím nezískalo; bylo by třeba přejít dvory; a za dvory druhý palác, který obemyká první; a opět schody a dvory; a opět palác; a tak dál skrze tisíciletí -; a kdyby nakonec vyrazil poslední branou ven a - to však se nikdy, nikdy nemůže stát -, leží před ním teprve sídelní město, střed světa, zaplavené svou sedlinou. Tudy nepronikne nikdo, natož s poselstvím nebožtíkovým, - Ty však sedíš u svého okna a sníš o něm, když se blíží večer» (Z cyklu Venkovský lékař 1918, česky Povídky 1990).
Ze svého smrtelného lůžka také Kristus svěřil své církvi poselství: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu“ (Mk 16,15). Je ještě tolik lidí, kteří sedí u okna a sní, aniž to tuší, o Jeho poselství.

Evangelizace má mystický původ; je to dar, který proudí z Kristova kříže, z Jeho otevřeného boku, z krve a vody. Kristova láska, trojiční láska, jíž je Kristus historickou manifestací, se šíří sama sebou „diffusivum sui“, a tíhne k celému tvorstvu. Evangelizace není dobýváním, ani propagandou. Je to dar Boha světu v jeho Synu Ježíši. Je to sdílení radosti z proudu života, který vychází z Jeho srdce, jde do celého těla a oživuje ty nejvzdálenější údy.

Kdo je však na výši takovéhoto úkolu? – tázal v závěru své homilie O. Cantalamessa slovy sv. Pavla, jehož odpověď je platná i dnes:

Ne že bychom byli schopni vymyslet něco takového sami od sebe. On nám dal schopnost sloužit nové smlouvě, která nespočívá v liteře, ale v duchu. Neboť litera zabíjí, ale duch oživuje“ (2 Kor 2,16; 3,5-6). Kéž v této chvíli, kdy se otevírá pro církev nová doba, plná naděje, Duch svatý znovu vzbudí očekávání v lidech, kteří sedí u okna, a v poslech vůli předat jim toto poselství i za cenu života.

Končil ve Svatopetrské bazilice za přítomnosti Svatého otce velkopáteční homilii papežský kazatel O. Raniero Cantalamessa.

(mig)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
23.6.20 Otec Raniero Cantalamessa: Už čtyřicet let kážu papežům
10.4.20 Velkopáteční kázání otce Cantalamessy: Přináším přísliby pokoje
8.4.20 Cantalamessa: Maria matka křesťanů
7.4.20 Cantalamessa: Maria pod křížem
6.4.20 Cantalamessa: “Co po mě žádáš, ženo?” - Mariina kénosis



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež přijal příslušníky „vatikánského“ inspektorátu italské policie

Kardinál Czerny sloužil mši u oltáře sv. Václava ve vatikánské bazilice

Apoštolát svatého Michaela skutkem milosrdenství pro duši i tělo, píše papež michaelitům

Kardinál Bagnasco: Nelze žít ve světě založeném na podezřívavosti

Papež: Matka Boží nás objímá a stmeluje

Kardinál José Tolentino de Mendonça vstoupí k dominikánům

Papež: Pomyšlení na Boží trpělivost vzbuzuje úžas

Svatý otec: Obrácení je vzájemné setkání

Nová blahoslavená spojuje kontemplaci s činnou křesťanskou láskou

V Norsku byl po pěti stoletích opět vysvěcen katolický biskup

V Etiopii byly objeveny nejstarší překlady evangelií

Veřejné restaurování Michelangelovy Piety Bandini

 Nově na webu
Svatý otec: Obrácení je milost, o kterou musíme neustále prosit

Publicistika: Adjektivum „apokalyptický“ není pejorativum

Publicistika: Dobytí Říma

Rozhovory: Samaritanus bonus - Odpověď na nově prosazované zákony o eutanazii

Homilie: Svatý Václav nebyl kníže, ale otec ubohých

Archiv zpráv září 20
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930    

Starší zprávy >

Náš tip

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása