VaticanNews.va

   22. 4. 2018

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.4262
Poslechem z webových stránek.2716
Četbou textů na webových stránkách.4586
Poslechem i četbou.2760


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Plačící chlapec v papežově náručí: Je můj táta v nebi?

Zákaz vstupu do kostelů a náboženské výchovy pro nezletilé

Kardinál Beran se vrací do vlasti




Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova

Res Claritatis

Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika

Pastorace na webu



Katolik.cz

KTF UK

Stránky pro animátory seniorů

Návštěva papeže v České republice





 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

1.11.2015 

Co je to rodina? - 3. část

Fabrice Hadjadj

Podstatou je v případě rodiny přirozená danost. Danost překračuje myšlenkový pojem, přirozené se liší od technického. Etymologicky vzato je přirozenost pojem daný narozením, není konstruován. Řecky se „přirozenost“ řekne „physis“ a physis je ze slovesa phyein, které znamená „vyjevit, co je skryto v hloubi,“ anebo jednodušeji „manifestovat“. Přirozené (či podstatné) je to, co vytryskne, když se tomu brání; manifestuje bez ohledu na naši vůli a někdy i proti nám, když to chceme potlačit.

Také „manifestation pour tous“ – manifestace pro všechny, ke všem a proti všemu (odkaz na masové francouzské manifestace proti zákonu redefinujícímu manželství muže a ženy – pozn. překl.) – je definicí toho, co v antice nazývali physis, přirozenost. Opravdová manifestace všech proto není v první řadě politická, nýbrž fyzická. Není to stvrzení nějakého názoru, nýbrž zjevení bytí. Žádná potřeba nosit masky jako gay-priders. Netřeba mávat praporem jako militantní aktivista. Stačí se obnažit. A objeví se prapor, vštípený chtě nechtě a vlající v poryvech. Vlajkou těla netřeba se pyšnit.
Máme tedy pupík. Já mám varlata a penis, zatímco Noemi a Lenka mají Venušin pahorek a poprsí. Manifestace vskutku neprobíhá na ulici, nýbrž na nás, v našem spodním prádle, ať už se nám to líbí či nelíbí; manifestuje se i v kostele, na večírku LGBT, manifestují vousy kapucína i ňadra některé z Femen.[1]
Aby se nemanifestovalo, bylo by nutné být andělem.

Co je to tedy rodina? Lidé, kteří mají ty nejlepší úmysly, kladou při definici důraz na určité prvky. Podám tři: Zaprvé je rodina především místem lásky. Je zásadní, aby se rodiče měli rádi a měli rádi dítě, protože jinak se rodina rozpadne nebo vyprahne. Zadruhé je místem primární výchovy. Dítě se v rodině narodí na základě plánu „zodpovědného rodičovství“, podle něhož se s maximální možnou kompetencí pečuje o budoucnost, výchovu a sociální zařazení dítěte. Zatřetí je lidská rodina také místem respektování svobod. Rodiče spolu uzavřeli smlouvu a výchovou přispívají k „autonomii potomka“, nikoli k růstu jeho závislosti.

Na tyto charakteristiky často klademe důraz, protože máme na mysli dobro dítěte. Takto nám však uniká podstata rodiny, a třebaže máme v úmyslu ji chránit, poskytujeme zbraně k její demolici. Přílišná starost o dobro dítěte zapomíná na jeho existenci. Důrazem na povinnosti rodičů se zapomíná na realitu otce a matky. Tyto právě zmíněné prvky – láska, výchova a svoboda – vyjadřují všechno kromě toho esenciálního, podstatného, totiž toho, že rodiče jsou rodiči a potomek je jejich potomkem.

Následek je nevyhnutelný. Požadavek budovat dokonalou rodinu na lásce, výchově a svobodě, nevede k založení dokonalé rodiny, nýbrž bezvadného sirotčince. Je nepochybné, že v bezvadném sirotčinci jsou děti milovány, vychovávány a bere se ohled na jejich svobodu. Tato instituce totiž v určitém smyslu plní rodičovský plán, protože jejím konstitutivním smyslem je péče o děti.

Aby bylo jasno, netvrdím, že rodina by neměla být místem lásky, výchovy a svobody. Pouze podotýkám, že tyto tři faktory nepostačují ke specifikaci rodiny a k jejímu odlišení od jiných forem společenství. Řeholní komunita je například také - a bezpochyby i hlouběji - místem lásky. Školní instituce je také - a ještě profesionálněji - místem výchovy. Firma je také - a ještě reálněji - právně uspořádaným a smluvně zaručeným místem principiálního respektování svobod.

Pojímat proto rodinu pouze z hlediska lásky, výchovy a svobody a zakládat ji na blahu dítěte jakožto jedince, nikoli jakožto potomka, a na povinnostech rodičů jakožto vychovatelů, nikoli jakožto rodičů, znamená koncipovat rodinu bez rodiny.
Tato odrodilá koncepce rodiny vyplývá z našich nejlepších úmyslů dát rodině základ. Ale k čemu dochází? Namísto toho, aby se z hlediska konkrétní existence uznalo, že rodina je základ lásky, výchovy a svobody, požaduje se založení rodiny na lásce, výchově a svobodě, čímž se z rodiny činí cosi druhotného, určovaného hodnotami.

Rodinu je určitě potřeba hodnotit jako místo lásky, výchovy a svobody, avšak toto hodnocení vede k jakési derealizaci rodiny jako takové. Vždycky nám tak budou moci říkat, že otec a matka mohou být méně laskaví, méně kompetentní anebo méně ohleduplní než dva muži nebo dvě ženy a určitě méně efektivní než uskupení složené z těch nejlepších specialistů. Uskupení kompetentních jedinců bude záhy považováno za nejlepší rodinu. A nejlepší rodinou bude nejlepší sirotčinec.

Pokračování ZDE


[1] Feministické protestní hnutí, založené v Kyjevě v roce 2008, mezinárodně proslulo tím, že vystavováním ňader manifestuje proti sexuální turistice, sexismu a skutečným či údajným sociálním diskriminacím.

Z italského Ma che cos´è una famiglia?, Ares, Milano 2015,
přeložil Milan Glaser.

Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
6.9.16 Dialog s islámem musí být veden mužně - říká Fabrice Hadjadj
15.5.16 „Kolik“ je důležitější než „proč“
7.4.16 Hadjadj: Obyčejný život člověka je největším dílem Stvořitele
22.11.15 Co je to rodina? - závěrečná 6. část
15.11.15 Co je to rodina? - 5. část



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2018 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Církev je nikoli světská, nýbrž pro svět

Kardinál Duka jmenován papežským legátem na oslavy do Poznaně

Papež František přijal studenty anglické koleje v Římě

Papež v pověřovacím listu připomíná sv. Vojtěcha

Papež ve městě Molfetta: Po mši už se nežije pro sebe, nýbrž pro druhé

Návrat kardinála Berana: Loučení s Římem v Papežské koleji Nepomucenum

Papež: Není možné evangelizovat teroreticky, nýbrž »od těla k tělu«

Kardinál Beran se vrací do vlasti

Svatý otec k benediktinským opatům: Vaše kláštery jsou duchovní oázy

Papež: Víru nelze zakoupit, ale lze o ni prosit

Otec Alfieho Evanse prosí papeže o azyl

Kardinál Tauran sloužil mši pro malou katolickou komunitu v Riádu

 Nově na webu
Svatý otec: Milost nezesvětštělé církve, která slouží světu

Publicistika: Protiklad nebo protimluv

Publicistika: Nemarněme čas lítostí, ale milujme

Rozhovory: František demýtizuje papežství

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv duben 18
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30      

Starší zprávy >

Náš tip

Gaudete et exsultate

Otevřený dopis syrských mnišek: Nazývat věci jejich jmény, to je počátek míru

Bůh nebrání pravdu na úkor lásky, ani lásku na úkor pravdy či rovnováhu na úkor obojího