Vatikán. Bazilikou sv. Petra dnes zněly přímluvy za „oběti skartační kultury a za záchranáře ve Středozemním moři i všechny zachráněné a jejich láskyplné přijetí“. Petrův nástupce sloužil u oltáře katedry mši svatou u příležitosti šestého výročí návštěvy na italském ostrově Lampedusa, která byla jeho první cestou za hranice římské diecéze. Zúčastnilo se jí asi 250 osob – migrantů, uprchlíků i příslušníků italských bezpečnostních složek, kteří nasadili životy při jejich záchraně. Papež František v kázání vyzval k péči o obyvatele existenciálních periferií:
V duchu blahoslavenství jsme povoláni, abychom je těšili v souženích, zahrnuli je milosrdenstvím, utišili jejich hlad a žízeň po spravedlnosti, dali jim zakusit starostlivé Boží otcovství a ukázali jim cestu do Božího království. Jsou to lidé, nejedná se pouze o sociální či migrační otázky. „Nejde jenom o migranty“ – ve dvojím smyslu slova. Migranti jsou v prvé řadě lidé a dnes symbolizují všechny odepisované lidi v globalizované společnosti.
Samovolně se tak vracíme k obrazu Jakubova žebříku. Spojení mezi zemí a nebem v Ježíši Kristu je zajištěno pro všechny a je každému přístupné. Stoupání po schůdcích onoho žebříku ovšem vyžaduje úsilí, námahu a milost. Slabším a zranitelnějším je třeba pomoci. Potěšila by mne tedy představa, že bychom mohli být těmi vystupujícími a sestupujícími anděli, kteří berou v podpaží ony nepatrné, chromé, nemocné a vyřazované; ony poslední, kteří by jinak zůstali pozadu a viděli pouze na pozemskou bídu, aniž by tu a tam zahlédli světelný záblesk z nebe.
Obnáší to, bratři a sestry, značnou odpovědnost, jíž se nikdo nemůže zprostit, pokud chceme naplnit spásonosné a osvobozující poslání, na němž nás Pán přizval spolupracovat.
Plné znění homilie z dopolední liturgie ve Vatikánské bazilice je ZDE.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
