VaticanNews.va

   28. 9. 2020

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.8046
Poslechem z webových stránek.4973
Četbou textů na webových stránkách.7631
Poslechem i četbou.4721


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Papež přijal rezignaci Angela Becciu na práva spojená s kardinálskou hodností

Kongregace pro nauku víry zamítá interkomunio v Německu

Kardinál Koch: Papeže znepokojuje situace v německé církvi


Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Angelus 

29.7.2019 

Setrvejme u prvního slova

Promluva před modlitbou Anděl Páně, náměstí sv. Petra

Česká sekce RV

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

V dnešním evangeliu Lukáš líčí okolnosti, za jakých Ježíš učí modlitbě Otčenáš (Lk 11,1-13). Učedníci se již umí modlit podle formulací židovské tradice, avšak rádi by prožili tutéž „kvalitu“, jakou se vyznačuje Ježíšova modlitba. Mohou totiž konstatovat, že modlitba je podstatným rozměrem Mistrova života a že znakem každého jeho důležitého činu je dlouhodobé setrvání v modlitbě. Jsou uchváceni tím, že se nemodlí jako jiní mistři oné doby, nýbrž navazuje niternou vazbu s Otcem, a to natolik, že se chtějí účastnit na těchto chvílích společenství s Bohem, aby plně zakusili jejich libost.

Jednoho dne tedy čekají, až se Ježíš na odlehlém místě domodlí, a pak poprosí: „Pane, nauč nás modlit se“ (v.1). Ježíš na výslovnou žádost účedníků nepodává abstraktní definici modlitby, ani neučí účinným návodům, jak modlitbou něco „obdržet“. Vyzývá naopak své učedníky, aby modlitbu prožívali v přímém sdílení s Otcem a vzbuzuje v nich stesk po osobním vztahu k Bohu,  Otci. Zde spočívá novost křesťanské modlitby! Je dialogem mezi milujícími osobami, který se zakládá na důvěře, opírá se o naslouchání a vede k solidárnímu úsilí. Je to rozhovor Syna s Otcem, dětí s Otcem. Toto je křesťanská modlitba.

Odevzdává jim tudíž modlitbu Otčenáš, která je snad nejcennějším darem božského Mistra během jeho pozemského působení. Poté, co nám Ježíš odkryl své tajemství Syna a bratra, dává nám touto modlitbou proniknout do Božího otcovství, což bych chtěl zdůraznit, a ukazuje, jak s Bohem vstoupit do přímého rozhovoru v modlitbě, totiž skrze synovskou důvěrnost. To, oč v Otčenáši prosíme, již pro nás bylo vše v jednorozeném Synu uskutečněno – posvěcení Jeho jména, příchod království, dar chleba, odpuštění a vysvobození od zla. Když prosíme, otevíráme ruce, abychom obdrželi dary, které nám Otec vyjevil v Synu. Modlitba, kterou nás Pán naučil, slučuje veškeré modlitby, a my se s ní k Otci obracíme v neustálém společenství s bratry. V modlitbě někdy nastupuje roztržitost, ale mnohdy jakobychom cítili touhu po setrvání u prvního slova „Otče“ a vnímali ono otcovství v srdci.

Ježíš pak vypráví podobenství o neodbytném příteli a naléhá na vytrvalost v modlitbě. Přichází mi na mysl chování dětí ve věku zhruba tří let, kdy se začínají ptát na věci, které nechápou. V mé vlasti se tomu říká „věk proč?“ a myslím, že zde také. Děti se obracejí k tatínkovi a ptají se: „Tati, proč?“. Dožadují se vysvětlení. Všimněme si ale, že když otec začne vysvětlovat, ani ho plně nevyslechnou a hned vyrukují s další otázkou. Co se tu děje? Děti v mnohém cítí nejistotu a chápou jen způli. Chtějí na sebe upoutat otcovu pozornost a proto ono neustálé: „Proč, proč, proč?“. Když se v Otčenáši zastavíme u prvního slova, učiníme totéž, co jsme dělávali jako děti, totiž přitáhneme na sebe Otcův pohled. Řekněme: „Otče, Otče“ a také „Proč?“ a On na nás pohlédne.

Prosme Marii, modlící se ženu, aby nám pomáhala modlit se Otčenáš ve spojení s Ježíšem, abychom, vedeni Duchem svatým, žili podle evangelia.

Přeložila Jana Gruberová



Další články z podrubriky Angelus

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
27.9.20 Papež: Pomyšlení na Boží trpělivost vzbuzuje úžas
27.9.20 Obrácení je milost, o kterou musíme neustále prosit
20.9.20 Papež: Kdo byl v církvi kanonizován jako první?
20.9.20 Boží jednání je víc než spravedlivé
13.9.20 Papež: Uvědomovat si, kolik dlužíme Bohu



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2020 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Pomyšlení na Boží trpělivost vzbuzuje úžas

Svatý otec: Obrácení je vzájemné setkání

Nová blahoslavená spojuje kontemplaci s činnou křesťanskou láskou

V Norsku byl po pěti stoletích opět vysvěcen katolický biskup

V Etiopii byly objeveny nejstarší překlady evangelií

Veřejné restaurování Michelangelovy Piety Bandini

Ekvádor nepřijal legalizaci umělého potratu

Papež František oslovil valné shromáždění OSN: Krize jako příležitost

Papež přijal polského prezidenta Andrzeje Dudu

Hledící srdce a konající ruce

Papež vyzval evropské církve k duchovnímu výkladu pandemie

Papež přijal rezignaci Angela Becciu na práva spojená s kardinálskou hodností

 Nově na webu
Svatý otec: Obrácení je milost, o kterou musíme neustále prosit

Publicistika: Adjektivum „apokalyptický“ není pejorativum

Publicistika: Dobytí Říma

Rozhovory: Samaritanus bonus - Odpověď na nově prosazované zákony o eutanazii

Homilie: Přináším přísliby pokoje, nikoli trápení (Jer 29,11)

Archiv zpráv září 20
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
282930    

Starší zprávy >

Náš tip

Takaši Pavel Nagai – k pětasedmdesátému výročí svržení atomové bomby na Nagasaki

Hořkosti v kněžském životě

Žena je vrcholem tvorstva, z ní plyne spása