Nový portál Vatikánského rozhlasu

Křesťanská víra přichází do Evropy

(Sk 16,9-10)

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Při čtení Skutků apoštolů je vidět, že protagonistou misijního poslání církve je Duch svatý. On vede šiřitele evangelia a ukazuje jim cestu. Vidíme to jasně v okamžiku, kdy apoštol Pavel přišel do Troady, kde měl vidění. Nějaký Makedoňan jej prosil: »Přijď do Makedonie« (Sk 16,9). Lid Severní Makedonie je hrdý, že si přivolal Pavla, aby mu hlásal Ježíše Krista. Často vzpomínám na tento krásný lid, který mne tak vřele přijal. Kéž si uchová víru, kterou mu hlásal Pavel! Apoštol neváhal a vydal se do Makedonie. Byl si jist, že jej posílá Bůh, a po silnici via Egantia přišel do Filip, »římské osady« (Sk 16,12), aby tam hlásal evangelium. Pavel tam zůstal tři dny. Během jeho pobytu došlo ke třem významným událostem. 1. Evangelizace a křest Lýdie a její rodiny. 2. Uvěznění Pavla i Sily po exorcismu vykonaném u jisté služky, kterou její páni vykořisťovali. 3. Konverze a křest žalářníka a jeho rodiny. Podívejme se na tyto tři epizody z Pavlova života blíže.

Moc evangelia ve Filipech působí především na ženy, zejména na Lýdii, obchodnici s nachovými látkami z města Thyatir, ctitelky Boha, které Pán otevřel srdce, »takže pozorně naslouchala Pavlovým řečem« (Sk 16,14). Lýdie skutečně přijímá Krista, je spolu se svojí rodinou pokřtěna a poskytne ve svém domě pohostinství těm, kdo patří Kristu, Pavlovi a Silovi. Máme zde svědectví o příchodu křesťanství do Evropy. Začal proces inkulturace, který trvá dodnes. Zahájen byl v Makedonii.

Po vřelém přijetí v Lýdiině domě se Pavel a Sila musejí vyrovnat s nehostinností žaláře. Po útěše z obrácení Lýdie a její rodiny se jim dostane neútěchy žaláře, kam jsou uvrženi proto, že v Ježíšově jménu osvobodili »jednu služku, která měla věšteckého ducha, a její věštění vynášelo jejím pánům značný zisk« (Sk 16,16). Její páni vydělávali na tom, co dělají věštkyně: předpovídání budoucnosti, čtení z ruky, jako v oné [italské] písni „Prendi questa mano, zingara – Čti mi z ruky, cikánko“ (F. De Gregori – pozn. překl.), za což lidé platili. Také dnes, drazí bratři a sestry, jsou lidé, kteří za to platí. Vzpomínám, že v mojí diecézi je jeden velký park, kde bylo nejméně 60 stolků, u nichž sedávali věštci a věštkyně, čtoucí z ruky, a lidé tomu věřili a platili za to! Totéž se dělo i v dobách svatého Pavla. Páni této služky v odvetě odvlekli apoštoly před soudní úředníky a obvinili je z toho, že narušují veřejný pořádek.

Co se však stalo? Pavel a Sila se dostanou do vězení, kde dojde k nečekané události. Jsou sice v neutěšené situaci, ale nestěžují si, nýbrž modlí se a zpívají Bohu chvalozpěvy. Tato chvála však uvolní osvobozující moc. Během modlitby nastane zemětřesení, takže se zachvějí základy žaláře, rozevřou se dveře a spadnou jejich okovy (srov. Sk 16,25-26). Jako modlitba o Letnicích má také tato modlitba ve vězení zázračné účinky.

Žalářník, který se domnívá, že vězňové uprchli, chce spáchat sebevraždu, protože žalářníci tehdy za útěk vězňů platili svým životem, ale Pavel na něho mocně zavolá: »Nedělej si nic zlého! Vždyť jsme všichni tady!« (Sk 16,27-28). Nato se žalářník zeptá: »Co mám dělat, abych došel spásy?« (v.30), a dostane se mu odpovědi: »Uvěř v Pána Ježíše, a dojdeš spásy ty i celý tvůj dům« (v.31). V té chvíli nastává změna: uprostřed noci uslyší žalářník spolu se svojí rodinou Pánovo Slovo, bere apoštoly k sobě domů, vymývá jim rány – protože byli také bičováni – a spolu se svými blízkými přijme křest. Potom »jásal nad tím, že on i celý jeho dům uvěřil v Boha« (v.34), prostře stůl a uvede Pavla a Silu do svého bytu, aby u něho zůstali. Jaká útěcha! Vprostřed noci se u tohoto bezejmenného žalářníka rozzáří Kristovo světlo, které zažene temnoty; puknou okovy jeho srdce a v něm a jeho blízkých se rozhostí dosud nepoznaná radost. Takto Duch svatý uskutečňuje misijní poslání, a počínaje Letnicemi, je neustálým protagonistou. Vede nás dál. Je zapotřebí, abychom zachovávali věrnost povolání, které v nás podněcuje Duch, a tak šířili evangelium.

Prosme dnes také my Ducha svatého, abychom měli srdce otevřené a vnímavé vůči Bohu i pohostinné vůči bratřím jako Lýdie, víru smělou jako Pavel a Sila a rovněž srdce otevřené jako žalářník, který se nechal pohnout Duchem svatým.

Přeložil Milan Glaser