Nový portál Vatikánského rozhlasu

Drazí bratři a sestry,

slavíme dnes třetí neděli adventní. V prvním čtení vybízí prorok Izaiáš celou zemi k radosti nad příchodem Pána, který přináší spásu svému lidu. Přichází otevřít oči slepým a uši hluchým, uzdravit chromé a němé (srov. Iz 35,5-6). Spása je nabízena všem, ale Pán projevuje ve svém lidu zvláštní něhu těm nejzranitelnějším, nejslabším a nejchudším.

Ze slov responsoriálního Žalmu poznáváme, že existují další křehcí, kteří si obzvláště zasluhují laskavý Boží pohled. Jsou to utlačovaní, lačnící, věznění, přistěhovalci, sirotci a vdovy (Žl 145,7-9). Jsou to obyvatelé včerejších i dnešních existenciálních periferií.

Zachraňující Boží láska se stává v Ježíši Kristu hmatatelnou: »Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou očišťováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se hlásá radostná zvěst« (Mt 11,5). Toto jsou znamení, která provázejí uskutečňování Božího království. Nikoli hlahol polnic či vojenských triumfů, nikoli rozsudky a odsouzení hříšníků, nýbrž osvobození od zla a zvěst milosrdenství a pokoje.

Také tento rok se chystáme slavit tajemství Vtělení, Emanuela – Boha-s-námi, který koná divy pro svůj lid, zvláště pro nejmenší a slabé. Tyto divy jsou „znameními“ přítomnosti Jeho království. A poněvadž jsou obyvatelé existenciálních periferií nadále mnozí, je třeba prosit Pána, aby každý rok obnovoval zázrak Narození Páně, a stávat se nástrojem Jeho milosrdné lásky k lidem.

K náležité přípravě na tento nový dar milosti nám církev nabízí adventní dobu, v níž jsme nabádáni vzbuzovat očekávání v srdci a zintenzivnit svoji modlitbu. Za tím účelem místní církve v bohatství různých tradic zavedly rozmanité typy pobožností.

Na Filipínách již od staletí existuje novéna k Narození Páně nazývaná Simbang-Gabi (noční mše). Během devíti dnů se filipínští věřící shromážďují za úsvitu ve svých farnostech ke slavení eucharistie. V posledních desetiletích díky filipínským migrantům překonala tato pobožnost státní hranice a přišla do dalších zemí. Již roky se slaví Simbang-Gabi také v římské diecézi a dnes ji slavíme společně zde, v bazilice sv. Petra.

Touto bohoslužbou se chceme připravit na Vánoce v duchu Božího Slova, které jsme slyšeli, a vydržet trpělivě až do té doby, kdy přijde Pán, jak nám radí apoštol Jakub (srov. Jak 5,7). Chceme se naučit prokazovat Boží lásku a něhu všem, zejména těm posledním. Jsme povoláni být kvasem ve společnosti, která často již neumí zakoušet božskou krásu a milost Boží přítomnosti.

A vy, drazí bratři a sestry, kteří jste odešli ze své země ve snaze najít lepší budoucnost, máte zvláštní poslání. Aby totiž vaše víra byla „kvasem“ v těch farních společenstvích, kam dnes patříte. Rozšiřujte možnosti setkávání a sdílení svého kulturního a duchovního bohatství a zároveň se nechte obohatit zkušenostmi druhých. Všichni jsme zváni dohromady budovat společenství v různosti, rozpoznávací to rys Božího království, které ustanovil Ježíš Kristus, Syn Boha, který se stal člověkem. Všichni jsme povoláni společně prokazovat lásku obyvatelům existenciálních periferií, dávat do služeb svoje rozmanité talenty a obnovovat znamení přítomnosti Království. Všichni jsme povoláni společně zvěstovat všemi jazyky evangelium, dobrou zvěst spásy, aby dosáhla k co nejvíce lidem.

Svaté Dítě, jemuž se chystáme klanět, zavinuté do plének a položené do jeslí, ať vám žehná a dává sílu nadále radostně rozvíjet vaše svědectví.

Přeložil Milan Glaser