Rádio Vaticana

Zmrtvýchvstání není plodem spekulace, ani mystické zkušenosti

24.4.2011

Velikonoční poselství Benedikta XVI., nám. sv. Petra

In resurrectione tua, Christe, coeli et terra laetentur
„Z tvého Vzkříšení, Kriste, radují se nebe a země“ (Liturgie hodin)

Drazí bratři a sestry z Říma a celého světa!
Velikonoční ráno nám přineslo zvěst starobylou a neustále novou: Kristus vstal z mrtvých! Ozvěna této události vyšla z Jeruzaléma před dvaceti stoletími a zní nadále v církvi, která nese v srdci kypící víru Marie - Ježíšovy matky, víru Magdaleny a dalších žen, které jako první spatřily prázdný hrob, víru Petra a ostatních apoštolů.

Až dodnes, i v naší éře komunikačních hypertechnologií, se víra křesťanů zakládá na této zvěsti, na svědectví oněch sester a bratří, kteří nejprve viděli odvalený kámen a prázdný hrob, potom tajemné posly, kteří dosvědčili, že Ježíš, ten Ukřižovaný, byl vzkříšen. A potom se On sám, Mistr a Pán, živý a hmatatelný zjevil Marii Magdaléně, dvěma učedníkům z Emauz a nakonec všem jedenácti apoštolům, shromážděným ve Večeřadle (srov. Mk 16,9-14).

Kristovo zmrtvýchvstání není plodem spekulace či mystické zkušenosti; je událostí, která zajisté přesahuje dějiny, ale nastává v určitém jejich okamžiku a zanechává v nich nesmazatelnou stopu. Světlo, které oslnilo stráže, hlídající Ježíšův hrob, proniklo skrze čas i prostor. To světlo je jiné, božské; prorazilo temnoty smrti a vneslo do světa jas Boží, zář Pravdy a Dobra.

Jako na jaře sluneční paprsky dávají vyrašit a rozkvést pupenům ve větvích stromoví, tak záře, vystupující z Kristova zmrtvýchvstání, propůjčuje sílu a smysl každé lidské naději, každému očekávání, touze a plánu. Proto se dnes raduje celý kosmos, vtažený do jara lidství, které se stává mluvčím němého chvalozpěvu stvoření. Velikonoční aleluja, které zní v církvi putující světem, vyjadřuje tichý jásot vesmíru, a zejména touhu každé lidské duše, která je upřímně otevřena Bohu, ba dokonce uznává Jeho nekonečnou dobrotu, krásu a pravdu.

„Z tvého Vzkříšení, Kriste, radují se nebe i země.“ Na tuto výzvu ke chvále, která dnes stoupá z nitra církve, odpovídají „nebesa“ v plnosti: zástupy andělů, svatých a blahoslavených se jednomyslně připojují k našemu plesání. V nebi je všechno pokojem a radostí. Avšak není tomu tak, bohužel, na zemi! Tady, v tomto našem světě, velikonoční aleluja dosud kontrastuje s nářkem a voláním, jež plyne z mnoha bolestných situací: bídy, hladu, nemocí, válek a násilí. A přece, právě proto Kristus zemřel a vstal z mrtvých! Zemřel také kvůli našim dnešním hříchům, a vstal z mrtvých, aby vykoupil také naše dnešní dějiny. Mé poselství chce proto dosáhnout ke všem jako prorocká zvěst, zejména k národům a společnostem, které prožívají čas utrpení, aby jim Vzkříšený Kristus otevřel cestu svobody, spravedlnosti a pokoje.

Kéž se raduje Země, která byla jako první zaplavena světlem Vzkříšení. Kristova záře ať dosáhne také k národům Blízkého východu, aby světlo pokoje a lidské důstojnosti přemohlo temnoty rozdělení, nenávisti a násilí. V Libyi ať převezmou místo zbraní diplomacie a dialog, aby v nynější konfliktní situaci měli přístup k humanitární pomoci všichni, kteří trpí důsledky tohoto střetnutí. Všichni obyvatelé zemí severní Afriky a Blízkého východu, a zejména mladí, ať se zasazují o prosazení obecného dobra a vytvoření společnosti, v níž bude odstraněna chudoba a každé politické rozhodnutí bude inspirováno úctou k lidské osobě. Všichni uprchlíci a utečenci, kteří pocházejí z různých afrických zemí a byli nuceni opustit své nejdražší, ať pocítí solidaritu všech; lidé dobré vůle ať jsou osvíceni a otevřou svá srdce pohostinnosti, aby bylo možné solidárně a souladně vyjít vstříc naléhavým potřebám tolika bratří; ti, kteří ve velkodušné snaze nabízejí v toto směru příkladná svědectví, ať pocítí naši podporu a ocenění.

Kéž se podaří zrekonstruovat občanské soužití mezi obyvateli Pobřeží slonoviny, kde je naléhavě potřebné nastoupit cestu smíření a odpuštění, aby byla zahojena hluboká zranění vyvolaná nedávným násilím. Kéž najde útěchu a naději Japonsko, které se vyrovnává s dramatickými následky nedávného zemětřesení, i ty země, které byly v uplynulých měsících souženy přírodními kalamitami, rozsévajícími bolest a úzkost.

Ať se radují nebe a země ze svědectví těch, kteří trpí protivenstvími či dokonce pronásledováním pro svou víru v Pána Ježíše. Zvěst o Jeho vítězném vzkříšení kéž jim dodává odvahu a důvěru.

Drazí bratři a sestry! Vzkříšený Kristus kráčí před námi k novým nebesům a nové zemi (srov. Zjev 21,1), kde budeme nakonec žít jako jedna rodina, děti téhož Otce. On je s námi až do konce časů. Kráčejme za ním v tomto raněném světě se zpěvem aleluja. V našem srdci je radost a bolest, na naší tváří úsměv a slzy. Taková je naše pozemská realita. Avšak Kristus vstal z mrtvých, je živý a jde s námi. Proto zpívejme a kráčejme, věrni svému nasazení v tomto světě, s pohledem upřeným k nebi.
Požehnané Velikonoce vám všem!

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV