Rádio Vaticana

Rodiče jsou strážci nezměrného Božího daru života svých dětí

30.12.2012

Benedikt XVI. před Angelus, nám. sv. Petra

Drazí bratři a sestry,

Dnes je svátek Svaté rodiny Nazaretské. V liturgii nám Lukášovo evangelium podává Pannu Marii a svatého Josefa, kteří se ve věrnosti tradici ubírají spolu s dvanáctiletým Ježíšem do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Poprvé byl Ježíš v chrámu čtyřicet dní po svém narození, když za něho rodiče přišli podat oběť „páru hrdliček nebo dvou holoubat“ (Lk 2,24), to znamená oběť nemajetných. „Lukáš, jehož evangelium je celé proniknuto teologií chudých a chudoby, tak dává na srozuměnou… že Ježíšova rodina patřila mezi Izraelskou chudinu; a umožňuje nám chápat, proč právě tam došlo k naplnění příslibů“ (L´infanzia di Gesu, str. 96). Ježíš je dnes opět v chrámu, ale tentokrát v jiné roli, která se jej týká bezprostředně. Spolu s Marií a Josefem putuje do Jeruzaléma podle nařízení Zákona (srov. Ex 23,17; 34,23), třebaže mu ještě nebylo třináct let. Je to znamení hluboké zbožnosti Svaté rodiny. Když se však rodiče vydají na zpáteční cestu do Nazareta, stane se něco nečekaného. Ježíš, aniž by něco řekl, zůstane ve městě. Maria a Josef jej po třech dnech hledání naleznou v chrámu, jak rozmlouvá s učiteli Zákona (srov. Lk 2,46-47). A když jej požádají o vysvětlení, Ježíš jim odpoví, že se nemusejí divit, protože je na svém místě, v domě svého Otce, kterým je Bůh (srov. L´infanzia di Gesu, str. 143). „Ježíš vyznává – píše Origenes – že je v chrámu svého Otce, onoho Otce, kterého nám zjevil a za jehož Syna se označil“ (Homilie k Lukášovu evangeliu, 18,5).

Starost Marie a Josefa o Ježíše je stejná jako ta, kterou mají všichni rodiče, kteří vychovávají své dítě, uvádějí jej do života a do chápání reality. Dnes je proto povinností obzvláště se modlit k Pánu za všechny rodiny světa. Kéž rodiče napodobováním Svaté rodiny Nazaretské vážně usilují o růst a výchovu svých dětí, aby dospěli v zodpovědné lidi a poctivé občany, aniž by kdy zapomněli, že víra je cenný dar, který je třeba v dětech živit také osobním příkladem. Zároveň se modlíme za to, aby každé dítě bylo přijímáno jako dar Boží, mělo oporu v otcovské a mateřské lásce a mohlo jako Pán Ježíš prospívat „moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí“ (Lk 2,52). Láska, věrnost a odevzdanost Marie a Josefa ať jsou příkladem pro všechny křesťanské manžele, kteří nejsou přáteli nebo pány života svých dětí, nýbrž strážci tohoto nezměrného Božího daru.

Mlčení Josefa, spravedlivého muže (srov. Mt 1,19), a příklad Marie, která uchovávala všechno ve svém srdci (srov. Lk 2,51), kéž nám umožní vstoupit do plného tajemství víry a lidství Svaté rodiny. Přeji všem křesťanským rodinám, aby žily v Boží přítomnosti s toutéž láskou a radostí jako rodina Ježíše, Marie a Josefa.

Přeložil Milan Glaser

Česká sekce RV