20.10.2014 

V nové synodní aule se dnes konala řádná veřejná konzistoř, kterou papež František původně svolal kvůli dvěma kauzám svatořečení a později rozšířil o projednávání kritické situace křesťanských společenství na Blízkém východě. Z tohoto důvodu se konzistoře účastnili také patriarchové blízkovýchodních církví, kteří členy kardinálského sboru informovali o současném stavu. Svatý otec v úvodu zasedání vystoupil s krátkou promluvou:

“Den poté, co se zakončilo třetí všeobecné mimořádné shromáždění biskupské synody o rodině, jsem tuto konzistoř kromě několika kauz svatořečení chtěl věnovat ještě další otázce, která mi velmi leží na srdci. Je to situace na Blízkém východě, zejména pak situace tamních křesťanů. Jsem vám vděčný za vaši přítomnost“.

„Společně toužíme po míru a stabilitě na Blízkém východě“, pokračoval papež František, „a chceme napomoci řešení konfliktů prostřednictvím dialogu, smíření a politického úsilí. Zároveň bychom chtěli poskytnout co největší možnou pomoc křesťanským společenstvím, abychom podpořili jejich setrvání v oblasti“, zdůraznil Svatý otec.

“Jak jsem již vícekrát podtrhl, nemůžeme se smířit s myšlenkou na Blízký východ bez křesťanů, kteří tam už po dva tisíce let vyznávají Kristovo jméno. Nedávné události v Iráku a Sýrii jsou velmi znepokojivé. Jsme svědky teroristických jevů, které nabývají dosud nepředstavitelných rozměrů. Mnozí naši bratři jsou pronásledováni a museli opustit své domovy, což bylo také doprovázeno surovým zacházením. Zdá se, že se vytratilo vědomí hodnoty lidského života. Vypadá to tak, že člověk nic neznamená a že může být obětován za jiné zájmy. A to vše se bohužel děje za lhostejnosti tolika lidí. Tato nespravedlivá situace vyžaduje – kromě naší trvalé modlitby – příslušnou reakci mezinárodního společenství.“

Zakončil papež svou promluvu na dnešní kardinálské konzistoři, od které, jak prohlásil v samém závěru, si slibuje „hodnotné úvahy a návrhy, jak pomoci trpícím bratřím a jak naložit s dramatickým úbytkem křesťanů v zemích, kde se křesťanství zrodilo a odkud se šířilo.“

Po Svatém otci vystoupil státní sekretář kardinál Pietro Parolin, který podal velmi podrobnou zprávu o situaci na Blízkém východě, jak vyplynula z nedávné porady nunciů zemí Blízkého východu konané ve Vatikánu začátkem října (2.-4.10.).

„Vyslechli jsme s pohnutím a velkým znepokojením svědectví o neslýchaných krutostech, které byly napáchány v různých částech tohoto regionu především fundamentalisty skupiny takzvaného „islámského státu“, entity, jež pošlapává právo a užívá teroristických metod ve snaze šířit svoji moc: masové vraždění, utínání hlav těm, kdo smýšlejí jinak, obchod se ženami, výcvik dětí pro boj, destrukce míst náboženského kultu… To donutilo stovky tisíc lidí utéci ze svých domovů, museli hledat útočiště jinde, v nejistých podmínkách a vystaveni fyzickým a morálním útrapám. Jasným odsouzením tohoto násilí nejenom na základě mezinárodního humanitárního práva, ale základních lidských práv, bylo potvrzeno právo uprchlíků na návrat a na důstojný život ve vlasti. Jde o právo, které musí být podpořeno a zaručeno jak mezi národním společenstvím, tak státy, jejichž občany tito uprchlíci jsou. Ve hře jsou zásadní práva na život a lidskou důstojnost, náboženskou svobodu a mírumilovné a harmonické soužití lidí i národů.“

Státní sekretář Svatého stolce se v obsáhlé půlhodinové zprávě vyjádřil také k tématu, jež bylo a nadále zůstává předmětem obzvláštní pozornosti médií:

„Mám na mysli diskusi o užití síly k zastavení agresí a ochraně křesťanů a jiných skupin vystavených perzekuci. V této souvislosti se uvádí, že je vždycky dovoleno zastavit nespravedlivého agresora, avšak při respektování mezinárodního práva, jak prohlásil také Svatý otec. Jasně se však také ukázalo, že není možné svěřit řešení problému pouze vojenské akci. Jeho řešení musí být hlubší a začínat u příčin, které stojí v jeho počátku a jsou využívány fundamentalistickou ideologií. Pokud jde o takzvaný „islámský stát“ je zapotřebí věnovat pozornost zdrojům, které podporují jeho teroristickou aktivitu prostřednictvím více či méně jasné politické podpory, jednak ilegálním obchodováním s ropou a jednak dodávkami zbraní a technologií.“

Dnešní konzistoře o Blízkém východu se účastnilo 86 kardinálů a katolických patriarchů východních obřadů. Tiskový mluvčí Svatého stolce uvedl na dnešní tiskové konferenci, že zaznělo celkem 27 vystoupení:

„Mluvilo se také hodně o dialogu, samozřejmě hlavně o dialogu islámsko-křesťanském a byly odsouzeny všechny formy fundamentalismu, extremismu a terorismu. Hovořilo se o pěstování dialogu také na základě racionality na obranu práv a pro dobro všech lidí. Velký důraz byl kladen na to, že je absolutně nezbytné žádným způsobem nepřemýšlet ani nemluvit o válce mezi křesťanstvím a islámem.“

Řekl o. Lombardi na dnešní tiskové konferenci o průběhu kardinálské konzistoře věnované situaci na Blízkém východě.

Kromě toho bylo původním účelem svolání řádné konzistoře rozhodnutí o dvou kanonizacích. V případě sestry Marie Kristiny od Neposkvrněného Početí žádné přesné datum určeno nebylo, zatímco v případě o. Josefa Vaz, apoštola Cejlonu, konzistoř stanovila, že bude kanonizován 14. ledna během chystané návštěvy papeže Františka na Sri Lance.

Česká sekce RV

Copyright © 2003-2024 česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.